Best Friends Forever?

Co mám dělat..

Dveře se zabouchly a já jsem odkráčela do pokoje. Ihned jsem zavolala Peytonovi a chtěla jsem mu říct, co se právě stalo, ale jakmile mi hovor zvedl, rozhodla jsem se mu radši nic neříct. Řekla jsem pouze, že ve čtvrtek a v pátek nejdu do školy kvůli tomu kotníku.

"To je škoda. Co si tam bez tebe počnu." vyslovil smutně a mě ho bylo líto, ale zároveň mi bylo líto i Sabriny, protože jsem věděla, co všechno prožívá. Byla jsem ráda, že nejdu do školy. Vážně bych nemohla být s Peytonem, když je tam i Sabrina. A zase bych se nemohla bavit se Sabrinou, když si Peyton myslí, že ji nemám ráda.

"Hele už musím jít. Mamka mě volá na večeři tak ahoj."

"Měj se hezky." odpověděl a ukončil hovor. Na večeři mě mamka sice nevolala, ale stalo se tak už za 20 minut. Po večeři jsem si napustila plnou vanu. Nezapomněla jsem ani na pěnu do koupele. Lehla jsem do ní a relaxovala. Byla jsem šíleně vyčerpaná a myslela jsem, že vybouchnu.

"Rowan? Kdy už vylezež z tý vany? Už si tam přes hodinu tak dělej." dořekla mamka a já se probudila. Usla jsem ve vaně. To se mi ještě nikdy nestalo. Vylezla jsem z vany, obmotala si kolem sebe ručník a pomalu jsem vycházela z koupelny. Šla jsem rovnou do pokoje, kde jsem se usušila a oblékala do svého pyžama. Koukla jsem se na hodiny a bylo 21:16. Z celého dne jsem byla strašně unavená, a tak jsem šla spát.

Druhý den - ráno

Ráno jsem vstala v 9:38. Bylo hezké se po dlouhé době pořádně vyspat. Nemuset jít do školy. Šla jsem do kuchyně udělat si snídani a našla jsem dopis od mamky ve kterém stálo. 'Dobré ráno zlatíčko. K obědu tu máš udělanou čínu. Z práce přijdu kolem 20:00, protože dnes máme tu důležitou poradu. Táta přijde také pozdě. Po práci má firemní večírek. Oslavují, že dostali nějakou zakázku. No však víš. Tak se měj hezky a kdyžtak si můžeš pozvat nějaké kamarády. S láskou máma.'

Udělala jsem si tu snídani a sedla si k televizi. Zrovna vysílali seriál Pretty Little Liars. Můj oblíbený. Podívala na dva díly. Přešla jsem do pokoje a zapla jsem si televizi. Koukala jsem na ní z postele. Po chvilce jsem znovu usla.

'Crrrrrrrrrrrrr Crrrrrrrrrrrrr' Probudil mě až zvonek. Kdo to sakra je? Nikoho jsem neočekávala. Pomalu jsem kulhala ke dveřím, ale zvonek nepřestával zvonit.

"Už jdu!" zařvala jsem rozčíleně, protože mě z toho už bolela hlava. Otevřela jsem dveře a za nimi stál Peyton. Mrkala jse, abych se ujistila, že se mi to nezdá, ale opravdu tam stál.

"Ahoj Rowan." usmál se a vešel dovnitř.

"Ahoj Peytone. Co tu děláš? Dneska skončila škola dřív nebo co?"

"Rowan je už 16:18. " Prohodil a já se podívala na jeho hodinky. Opravdu bylo 16:18.

"Páni musela jsem spát hodně dlouho." zavřela jsem dveře a přešli jsme do mého pokoje, kde jsem si zase lehla do postele. Peyton si sedl na židli naproti mě. Kručelo mi v břichu. A to dost nahlas. Měla jsem šílený hlad. Moje poslední jídlo byla snídaně a tu jsem měla asi tak v 10:00.

"Máš hlad?" zeptal se.

"No vlastně jo. Neobědvala jsem. Usla jsem a potom si mě vzbudil až ty. Dojdu si pro čínu co mi uvařila mamka. Počkej chvilku tady." usmála jsem se a vstávala jsem z postele, ale zastavil mě se slovy.

"Ne nikam nejdeš. Nesmíš ten kotník namáhat, jinak se ti nikdy neuzdraví! Takže zůstaň v posteli a já ti to přinesu jo." smál se a odešel z pokoje. Zanedlouho přišel i s čínou a podal mi ji. Sedl si naproti mě na postel.

Když jsem dojedla, odložila jsem talíř na stoleček vedle postele a řekla jsem.

Peytone pojď sem." posenul se a lehl si vedle mě. Já si lehla na jeho hruď. Povídali jsme si  docela dlouhou dobu. Koukla jsem se na hodiny a bylo 18:27. Z ničeho nic zazvonil zvonek.

"To je asi moje mamka. Nejspíš jí skončila porada dřív a zapomněla si klíče. Nemohl by si jít prosím tě otevřít?"

"Jasně." usmál se a dal mi pusu na čelo. Slyšela jsem, jak Peyton otevírá dveře, ale pak najednou ztichl.

"Rowan?" zařval "Rowan pojď sem a dělej." Zněl docela naštvaně a já se začla bát. Vstala jsem pomalu z postele a šla jsem za Peytonem ke dveřím. Došla jsem k němu a najednou jsem uviděla Sabrinu ve dveřích. Oba dva na mě koukali a šlo vidět, že jsou hodně naštvaní! To snad ne. Kolikrát se ještě stane, že bude Sabrina stát u mě před dveřmi? Nebylo by to tak hrozné kdyby tu zrovna nebyl Peyton. Věděla jsem, že se to jednou stane, ale proč zrovna dnes?

Další díl je na světě a snad se líbí, i když se tam toho moc neděje. :D :)