Stěhování .. grhh

359 17 1
                                    

"Rowan!" křičí na mě matka ze zdola. Jsem unavená z jejího stálého komandování mě. Dělá ze mě stále malou holku. Jako bych si snad neuměla zabalit.. Samozřejmě, že je to něco jiného než si zabalit k moři, ale jiné je to jen v tom, že si balím všechno své oblečení a už se nikdy nevrátím sem do svého domova.

"Nechci se stěhovat!" vykřiknu na matku když vejde do pokoje aby mě popohnala. Říkám to už poslední dva měsíce v jednom kuse, ale stále to myslím vážně.

"Rowan už jsem ti říkala, že se nic nezmění. Jen místo v Londýně budeme bydlet na Floridě. Uvidíš, že si to tam zamiluješ a brzy si určitě uděláš nové kamarády." V to také doufám. Bydlím tu už 14 let, tedy už skoro 15 a teď se mám z ničeho nic stěhovat.

"Nechci opustit mé 'staré' kamarády." řekla jsem smutně a zároveň naštvaně. Bohužel to s mamku ani nehlo a bez mrknutí opustila můj pokoj. Vzala jsem si svůj poslední kufr, rozloučila jsem se se svým pokojem a vyšla jsem před barák.

Když přijel poslední stěhovák málem jsem se rozbrečela, ale nechtěla jsem brečet před mamkou, a tak jsem to vydržela. Po chvilce přijel taxík, my nastoupili a jeli jsme na letiště, kde nás čekal táta.

O den později - už na Floridě

Páni. Vážně je to tu hezké. A o takhle velkém pokoji jsem ani nesnila! Vybalila jsem si a řekla jsem si, že se půjdu porozhlédnout po okolí.

"Jdu na chvíli ven." houkla jsem na rodiče a šla jsem.

Chvíli jsem se procházela po pláži. Nakonec jsem si sedla do písku a nechala moře, ať mi ošplouchavá nohy.  Přemýšlela jsem jaký asi bude zítřek. První den v úplně nové škole a jsem z toho dost nervózní. Jdu do devítky a zrovna poslední rok si mám zvykat na nové prostředí. Trochu jsem se zasnila. Vlny se zvětšili a bohužel dřív než jsem stihla zareagovat byla jsem celá mokrá. Okolo se zrovna procházel dost pohledný kluk a já jsem byla zahanbená.

Jakmile mě uviděl přiběhl ke mně a pomohl mi vstát. Když jsem pohlédla do jeho očí celá jsem zčervenala. Usmál se na mě a řekl "Ahoj, jmenuji se Peyton." na chvilku jsem skoro zapomněla jak se mluví, ale rychle jsem se vzpomněla a řekla jsem "Ahoj, já jsem Rowan." koukal na mě a já nevěděla co to znamená. "Ještě nikdy jsem tě tu neviděl. Jsi nová ne?" řekl a usmál se. "Jo dneska jsem se sem s rodiči přistěhovala. Je to tu vážně hezké." Nastalo trapné ticho a já jsem potichu šeptla "už budu muset jít domů. Ráda jsem tě poznala Peytone" usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Poté jsem se otočila a odkráčela jsem do svého nového domova.

Když jsem přišla domů, šla jsem se vysprchovat. Převlékla jsem se do suchého oblečení, pustila si televizi a koukala na ni ve své posteli, kde jsem po pár minutách usnula.

Tak je tu 1.část a já doufám, že se líbila. Zatím se tam toho moc nestalo, ale až se setká se Sabrinou bude to už víc akční. :D

Best Friends Forever?Where stories live. Discover now