Best Friends Forever?

Nová kamarádka?

Kráčela jsem chodbou a stále jsem doufala, že mě Peyton zastaví. Nestalo se. Když jsem vyšla před školu, uviděla jsem Sabrinu a její kamrádky. Okamžitě na mě začali vrhat vražedný pohled. Jediná, která na mě nekoukala byla Sabrina. Asi jí za to nestojim. Chtěla jsem si to s ní vyříkat z očí, ale rozmyslela jsem si to.

Někdy v půlce cesty domů mi matka napsala SMS, že si mám pospíšit, protože oběd je už uvařený. SMS jsem četla za chůze a co se nestalo. Srazila jsem se s nějakou dívkou. Hned jsem se jí začala omlouvat, ale prý ani ona nedávala pozor kudy jde. Vypadala na 17 let. Měla docela dlouhé hnědé vlasy a byla o trochu vyšší než já.

"Ještě jednou se omlouvám. Já jsem Rowan." prohodila jsem nesměle, ale i tak jsem se trochu styděla, že se seznamujeme naražením do sebe.

"To je v pořádku. Já Jsem Sarah, ale můžeš mi říkat Sari" usmála se pošetile.

"Hele vím, že je to trochu narychlo, ale nechtěla bys jít ke mně domů? Víš, nedávno jsem se přistěhovala a moje mamka by ráda poznala nějakou mojí kamarádku. Teda pokud tě tak mohu nazývat." ušklíbla jsem se.

"Ano, můžeš mě nazývat kamarádkou a moc ráda k tobě pujdu." usmála se a vyšli jsme směrem k mému domu. Mamka byla trochu překvená, když Sarah uviděla, ale s otevřenoun náručí ji u nás přivítala. Naobědvala jsem se a Sarah zatím čekala u mě v pokoji. Pujčila jsem ji svůj notebook. Po obědě jsem se vrátila do pokoje a se Sarah jsme si povídala o našem dětství.

Kolem páté hodiny jsem ji šla vyprovodit před barák a rozloučili jsme se. Když jsem se ohlídla, uviděla jsem Peytona se sklamaným výrazem a zrovna odcházel. Chtěla jsem mu něco říct, ale na slovo jsem se nezmohla. Otočila jsem se, zavřela vstupní dveře a odkráčela do svého pokoje

Sabrinin pohled: 

Kdy už ta holka přijde? To snad neni možný. Starší sestra a chová se takhle? Odešla už včera dopoledne a ještě v 17:30 není doma. Já se z tý holky zblázním. Najednou klaply dveře a ozvalo se.

"To jsem já." už je tady konečně.

"Sari okamžitě jsem pojď. Kde si sakra celou dobu byla?"

"No cestou domů jsem.."

"To je jedno. Poslouchej. Včera k nám do třídy přišla nová holka. No a když jsem šla večer z nákupu, viděla jsem ji líbat Peytona. Jak si to vůbec může dovolit?" Pořád nechápu o co tý zatracený holce šlo. "Dneska ráno ve škole jsem jí za to vlepila facku, jenže do třídy přišla úča a schytala jsem to já. Hlavně že svatoušek Rowan je v pořádku."

"Počkat. Rowan? .. Tak se jmenovala ta holka se kterou jsem se dnes srazila. Byla jsem na cestě domů, ale nakonec jsem šla k ní. Byla o něco menší než já, dlouhé hnědé vlasy a měla takový svatý ksichtík." oznámila mi.

"No to si děláš srandu. To ne. S tou holkou už se víc stýkat nebudeš. A nebo víš co. Budeš mi dělat špeha. Co na to říkáš? Mohla bys být moje tajná zbraň." zlovněstně jsem se usmívala a v mysli plánovala, co bych jí mohla provést, jenže v tom mě přerušila.

"Tak to ne. Tohle si vyřiďte mezi sebou. Mě se ta Rowan zdá jako pohodová holka a nebudu se plést mezi vaše spory. A mimochodem, jak tak dobře víš, že to ona políbila jeho? Nemohlo to být naopak?" pronesla svým obvyklým tónem a odešla do svého pokoje, ze kterého už nevyšla. Nebo jsem si toho aspoň nevšimla. Začala jsem přemýšlet o tom, co řekla Sari a asi jsem dělala ukvapené závěry, ale Peyton by mě nikdy nepodvedl. Nelíbal by se s tou štětkou za mými zády. Je pravda, že jsem se ho na to neptala, ale to jen proto, že mě ani nenapadlo, že by on mohl políbit ji.

Rozhodla jsem se, že se ho na to zítra zeptám. Po dlouhém dnu jsem se šla vysprchovat. Když jsem si vzala večeři, co udělal táta, sedla jsem si k televizi, na kterou jsem koukala až do 22:48. Poté jsem ji vypla a šla spát.

Tak je tu další část a je tu i pohled ze Sabrininy strany. :D Tenhle díl se mi líbí. Sabrina konečně začala uvažovat o tom, že by to nemusela být Rowanina chyba. Doufám, že se díl líbí :)