Best Friends Forever?

1. den v nové škole

Ráno jsem vstala poměrně brzy. Asi protože jsem usla skoro hned potom, co jsem přišla domů. Když jsem vyšla z pokoje, nikdo ještě nebyl vzhůru, a tak jsem se rozhodla, že si udělám snídani. Vzala jsem si cereálie a sedla si na pohovku v obýváku. Ve chvíli, kdy se zapla televize, mamka otevřela dveře od ložnice. Když mě uviděla pronesla ospale.

"Zlato, jaktože jsi už vzhůru? Máš vstávat až za půl hodiny." usmála se a dala mi pusu na tvář.

"Asi jsem nervózní z prvního dne" odpověděla jsem a tím jsem ukončila náš rozhovor. Po snídani jsem přešla do svého pokoje a oblékla své oblíbené bíle kytičkované šaty s černými boty na malém podpatku. Lehce jsem si nanesla make-up a namalovala řasy. Vzala jsem si malou kabelku a šla jsem se do obýváku rozloučit s mamkou. Táta ještě spal tak jsem ho nechtěla budit.

Když jsem vyšla před barák podívala jsem se na hodiny na mobilu. Bylo 7:15. Cesta do školy by mi měla trvat maximálně 15 minut. Cestou mě hřálo sluníčko a já si užívala tu svobodu co mám, ale čím víc jsem se přibližovala ke škole, tím víc jsem bylo nervózní.

Vstoupila jsem do školy a uviděla jsem spoustu stejně starých, ale i mladších dětí. Nemohla jsem najít svou třídu, a tak jsem se zeptala pár lidí. Na poslední chvíli jsem svou třídu našla. Když jsem vešla dovnitř, všichni už byli na svých místech, dokonce i paní učitelka byla ve třídě. Trochu jsem se styděla, že hned svůj první den jdu pozdě, ale paní učitelce to nevadilo a hned mě představila třídě.

"Takže třído. Tohle je nová studentka. Jmenuje se Rowan Blanchard a přistěhovala se k nám z Londýna. Doufám, že spolu budete poslední rok vycházet." Mezitím co mě paní učitelka představovala, všimla jsem si, že ve třídě sedí ten kluk ze včerejška. Jak že se to jmenuje? .. Jo Peyton. Tajně jsem se usmívala a ani jsem si nevšimla, že učitelka už domluvila. "Rowan?" oslovila mě a všimla si, že jsem duchem nepřítomna. "Rowan? Mohla by ses prosím tě posadit do třetí lavice? Tamhle?" Poukázala na lavici za Peytonem. Přešla jsem ke své lavici a posadila se na židli. Peyton se otočil a lehce se na mě usmál, já mu úsměv oplatila.

Celou hodinu nám paní učitelka povídala, jak přibližně bude probíhat celý školní rok, ale já většinu hodiny pozorovala dívku, která seděla vedle Peytona. Měla dlouhé blonďaté vlasy a strašně se mi líbil její styl oblečení.

Když se rozezvonil zvonek, uháněla jsem ze třídy. Až před školou jsem si vzpomněla, že jsem ve třídě nechala svou kabelku, a tak jsem se otočila, abych se pro ni vrátila. Jenže za mnou už stál Peyton i s mou kabelkou.

"Myslím, že si něco zapomněla" usmál se a podal mi ji.

"Strašně moc děkuju."

"Neni za co slečno Rowan." začal mluvit vznešeně a já se rozesmála.

"Kam jdeš? Chystáš na dnešek něco?" zeptal se slušně.

"Ne na dnešek nic v plánu nemám. Teď pujdu domu a co ty?" odpověděla jsem.

"Taky dnes nic nemám. Nechtěla by ses jít po obědě projít na pláž? Mohl bych tě doprovodit domů a třeba ve 14:00 bychom se mohli sejít na molu. Co na to říkáš Rowan?" Chvilku jsem přemýšlela co říct, ale nakonec jsem podlehla jeho modrozeleným očím.

Cestou domů jsme si povídali o mém stěhování a o tom jak se mi tu líbí. Když jsme došli před můj brák oznámila jsem mu, "tak tady bydlím."

Usmál se "máte hezký dům" pronesl. "A nezapomeň být ve 14:00 na molu jasný.. Nerad bych tam čekal." odmlčel se. "Naviděnou slečno Rowan." S úsměvem se otočil a odešel.

Tak je tu další díl a jsem s ním docela spokojená. Už se tam aspoň trochu něco děje. :D Doufám, že se díl líbil. :)