Dárce

Snídaně do postele

Ahojte, ahojte! :D Tady je další část. 

Omluvám se za dlouhou pauzu, ale potřebovala jsem najít inspiraci.  Doufám, že se vám bude líbit. Vote a komentáře vždy potěší! :3

Tento díl je speciálně pro sardelinku, která mě neskutečně podpořila ve psaní! :')

 

Harry párkrát zamumlal něco nesmyslného ze spaní, povytáhl si peřinu víš, nebo jí naopak skopal, aby mu nepřikrývala nohy...

Hlasitě mi zakručelo v břiše. Ten zvuk by probudil i mrtvého, ale s ním to ani nehlo. Spokojeně se převalil na druhý bok, čímž mi nabídl pohled do jeho lehce zamračené, i přesto nádherné tváře, a pokračoval ve spánku.

Po dalším zvuku, ktreý se ozýval z pod mého trička, jsem odešel do kuchyně, abych si udělal snídani. Otevřel jsem ledničku, jenž byla přeplněná jídlem, jako bychom čekali královskou hostinu. Jen tak jsem jí otevřel a díval se na to všechno jídlo, co budu muset sníst. To mi samozřejmě nedělalo problém. Ale moje největší starost byla, jak to mám namýchat abych z toho nehodil šavli, takže jsem začal vytahovat všechny věci, které bych si mohl dát. Na stole se to začalo kupit pomazánkami, ovocem, zeleninou, pečivem, sladkými croasanty, pudinkem, šlehačkou, nachyběl tam ani kečup, protože co kdybych dostal chuť na párek v rohlíku?

Když jsem neměl na stole místo, podíval jsem se na tu kopu jídla, promnul si bradu a premýšlel na co mám chuť. V tu jsem dostal naprosto geniální nápad....měl bych za něj dostat Nobelovku!

Ze skříně jsem vytáhl starý dřevěný tác, ozdobený vyřezávkami, které byly na rukojetích a na celém obvodu. Do dvou sklenic jsem nalil pomerančový džus, nerezové tácky jsem přkryl ubrousky a poté na ně dal croasanty, do skleněné mističky jsem nakrájel hrušku, nektarinku a banán, do dvou hrnků udělal rozpustnou kávu a na menší talířek nakrájel čerstvou bábovku, kterou včera An upekla. To vše jsem umístil na tác a vydal se do ložnice za Harrym. V polovině schodů mě napadlo, že bych croasanty mohl ozdobyt šlehačkou, které jsem si všiml, když jsem jí zandaval zpět do ledničky. Nechtělo se mi dolů vract s těžkým tácem, tak jsem ho s mírným drcnutím položil na noční stoleček vedle postele, kde se Harrouš stále rozvaloval a vrátil se pro ní dolů. V kuchyni jsem popřál An dobré ráno a se šelhačkou v takové te tubě, se vracel zpátky nahoru, neodolal jsem a našplíchal jsem si jí do pusy. Ahhh, miluju šlehačku! Ještě přede dveřmi jsem si jí znovu našplíchal do pusy.

V momentě, kdy jsem dupal po schodech do patra doufajíc, že tím nikoho neprobudím si Harry zrovna oblíkal mé kalhoty, bral do ruky triko, které si chtěl po cestě začít nandavat a mířil ke dveřím. Snídaně, kterou jsem nám umístil na noční stolek dočista přehlédl. Když jsem chtěl vzít za kliku, dveře se sami otevřely. Dost jsem se lekl, ale když jsem ze sebe chtěl vydat vyděšený výkřik, začl jsem se tou blbou šlehačkou dusit a prskat jí všude kolem sebe. Ve dveřích stálo něco, co jsem nemohl na první pohled identifikovat. To, že to byl Harry a v ten moment si přes hlavu natahoval černé triko, mě samozřejmě v nenapadlo. Když se mi podařilo jakž takž nadechnout konečně jsem mohl z plných plic zařvat. Byl jsem jako v tranzu, začal jsem kolem sebe všude stříkat šlehačku, jako kdyby to byla ta nejúčinnější zbraň pod sluncem. Víčka jsem tiskl pevně k sobě a nevnímal jsem nic kolem, do hlavy se mi prodíral hlasitý zvuk mého vlastního křiku. Na tváři jsem na jednou pocítil neuvěřitelnou bolest, pak jsem si jen uvědomil, že si mě někdo přitáhl do náruče a dlaněmi mi na zádech vytvářil neexistující kruhy. Strašně jsem se rozklepa. V ruce jsem jsem ještě pořád pevně držel šlehačku. Prst jsem tiskl na čudlík, díki kterému se bílá mazlavá hmota matlala na všechno na co dostříkla. Ucítil jsem, jak mi jí někdo prudce vytrhl. Donutil jsem se maličko pootevřít oči. K mému překvapení mě držel Harry a ne nějaká příšera.