Dokážeme Cokoli

Zachránit

  Jack došel do hradu. Slyšel rozhněvaného Alfu, a rozhodl se, že se mu vyhne. Zamířil si to k Duffymu. V jeho doupěti rozeznal hromádky bylin a jedno mohutné tělo. Beta. Spala, a vypadalo to, že má noční můru. Trhala sebou, plakala a vyla.
  Pak se za ním ozval šepot Duffa. ,,Dal jsem jí bylinky na uklidnění. Až to znovu prožije, v klidu prospí celou noc."
  Jack si lehl vedle ní a zahříval ji. Duffy přisunul k Jackovi bylinu, kterou neznal. Jack pochopil a vzal ji do tlamy. Byla hořká a zároveň medová. Nevěděl, k čemu to, ale věřil moudrému léčiteli.
  Pak se mu začaly zavírat oči. Položil hlavu a usnul...
 
  Kolem bojovali psi. Dva přízraci se chvíli pozorovali. Už nebyli bílí. Jack je rozeznal. Byl to on sám a Akim. Cítil krev. Viděl se, jak napíná svaly ke skoku. Pak se srazili... a byla tma. Kolem byl slyšet štěkot a vytí psů, a také... Kočičí vřískot.
  Pak najednou viděl kočičí packy, celé bílé. Z tlamy kočce kapala krev a tekla do řeky... Ano, kočka seděla u řeky.
 
  S trhnutím se probudil. Bylo brzo ráno. Cítil letní vlažný vánek. A krev. Pořád. Otočil se a uviděl Betu, jak kašle a dáví. Z tlamy jí tekl čůrek krve. Okamžitě se postavil a běžel za Duffym. Ten spal vedle, v klidu. Strčil do něj, až moc hrubě. Ten se probudil.
  Jack mu v rychlosti vylíčil, co jí je a vyběhl na nádvoří. Nikdo tam ještě nebyl. Omluvil se Duffymu, že musí jít něco zařídit a vydal se do doupat.
  Musí zkontrolovat Fjodora, jestli je v pořádku. Cítil takové nutkání ho potkat, že se ani neobtěžoval čekat, až se Alfa vzbudí. Vzbudil ho sám.
  ,,Co chceš?" Zeptal se nevrle.
  ,,Jdu označkovat celé území, vrátím se až zítra večer."
  ,,No, tak jdi. Nechceš, abych ti někoho ještě dal?"
  ,,Ne," řekl Jack rychle a vycouval. ,,Zvládnu to sám."
 
Běžel vysokou trávou. Teď byl konečně sám, a mohl si utřídit myšlenky. Něco ho štvalo. Nejdřív nevěděl co. Pak si vzpomněl na hádku s Aslanem. Měl by se mu pak omluvit.
  Teď na to nebyl čas. Něco mu říkalo, že najde Fida u řeky. Minul  Zkroucený strom a běžel dál. Měl o svého kamaráda strach.
  U řeky se mu naskytl děsivý pohled. Fido tam opravdu seděl. Měl tlamu celou od krve a ta mu kapala na tlapy a stékala do vody. Jako ve snu.
  Pak se sklonil a ponořil tlamu do vody.  Červené proužky se mezi sebou proplétaly v průhledné tekutině. Jack vystoupil ze stínu podrostu, ale Fido si jej nevšiml. To bylo dobře, protože v tu chvíli za Fjodorem z druhé strany řeky vystoupil šedý mohutný válečník. Stínodráp.
  Jack rychle zacouval zpět do podrostu a pozoroval ty dva. Stínodráp se nad Fidem tyčil a něco mu šeptal. Jack neslyšel co, ale byl to syčivý zvuk plný zla. Fido se na něj díval dychtivě a přikyvoval. Pak mu úsměv ztuhl. Najednou couvl, zavrtěl hlavou a Jack slyšel zoufalé prosby. Napnul svaly, připraven svého přítele chránit. Nevypadalo to ale, že by Stínodráp chtěl svého žáka napadnout. Spíš po něm chtěl něco vykonat a Fido marně prosil, aby to nemusel dělat.
  Jack si vzpomněl, co mu Fjodor říkal. Že Stínodráp chce klan pro sebe. Chce po něm snad, aby někoho odstranil? A co znamenala ta krev?
  Jack si přál, aby vítr foukal jeho směrem a on mohl alespoň něco málo slyšet.
  Lehl si a bedlivě je pozoroval. Stínodráp nasadil tvrdší tón a ohnal se vztekle po Fidově čumáku. Ten vyjekl a uskočil. Pak ze sebe vysypal pár plačtivých slov. Stínodráp spokojeně přikývl a odešel.
  Fido zůstal sedět u břehu a třásl se. Plakal?
  Co byl ten úkol?
  Jack zůstal chvíli v keři a pak vylezl. Fido dál zíral do vody a nevšiml si jej, tak na něho tlumeně zavolal. Bílo - zrzavý kocourek ho chvíli nepoznával, ale pak se mu obličej radostně rozsvítil.
  Jack opatrně vstoupil do vody a přešel na druhou stranu. ,, Ahoj," pozdravil Fjodora. ,,Dlouho jsme se neviděli."
  ,,Jak se máš?" Zeptal se kocourek a pak se opatrně rozhlédl. ,,Jsi tu sám? Mohl bys mne přenést na druhou stranu... Tady není bezpečno."
  Jack přikývl a vzal jej do tlamy. Pak se vydal vodou zpět. ,,U nás to jde. Jen máme problémy s vetřelci. " Řekl, když jej položil na pevnou zem.
  Fido střihl překvapeně ušima. ,,Jak vypadají?" ,,Je to má stará smečka. Odtud pocházím. Jejich Alfa je bílý Vlk a Beta se jmenuje Akim. Je takový zvláštně flekatý..."
  ,,Aha." Mňoukl kocour a podíval se jinam.
  Ví o nich snad něco? Jackova máma říkala, že jich je víc. Mnohem víc. Jackovi se zježila strst.
 
  Oba dva se rozpovídali po chvíli sezení. Vykládali si o novinkách, ale Jack přesto pozoroval, že Fido není šťastný. Také však věděl, že z něj nic nedostane. Pokusí se jej alespoň rozveselit.
  Vyskočil a zvesela zaštěkal. ,, Co kdybych tě naučil... Plavat!"
  Kocourek se na něj nevěřícně podíval. ,,Plavat? Proč?"
  ,,No... Mohl by ses dostat na druhou stranu, kdybys potřeboval..."
  Fido chvíli přemýšlel a pak pohodil hlavou. ,,Tak jo, ale zachráníš mě, kdyby něco?" ,,Jasně."
 
  Jack se rozhodl, že jej uchrání za každou cenu. Chtěl být jeho kamarád a chtěl se s ním vídat. Věděl, že riskují oba životy. Ale on si nemohl pomoci.
  Fido váhavě vlezl do mělké vody. Zašklebil se, byl přece kočka. Jinak ale neprotestoval. Ohlédl se na Jacka. Ten sebou trhl. Ty oči byly plné důvěry a náklonnosti.
  Rychle se snažil vzpomenout na slova jeho učitele, když se Jack učil plavat.
  ,,Tak, ehm... Ponoř se po břicho. Nechoď zatím do větší hloubky... Jo, zůstaň tak a hrabej packami. Snaž se posouvat dopředu..."
  Vlezl do vody za ním a tělem jej nasměroval...
 
  Oba dva leželi vedle sebe a odpočívali. Leželi na skále na slunci. Fido usnul a Jack na něj dával pozor. Kontroloval každý šelest, nikdo je tu nesměl objevit. Znovu se rozhlédl a pak jeho pohled zase utkvěl na spícím kocourovi.
  Od té doby, co jej Jack zachránil z řeky, Fjodor hodně vyrostl. Pod jemnou hustou srstí měl vypracované svaly. Jeho srst vypadala zdravě. A drápy měl dlouhé a ostré jako břitva. Nebylo to už žádné vystrašené kotě, ale nebezpečný bojovník.
  Jacka najednou napadlo, že Fido ke krásný. Zavrtěl překvapeně hlavou. Může si to myslet? Není to divné? Jak by se na něj dívali ostatní... Nikdy neslyšel o tom, že by byli spolu samec a samec.
  Byl ale opravdu okouzlující. Opatrně, aby jej nevzbudil, se přisunul blíž a usnul...