Chosen III.

9.

Z pohledu Jakoba:

Už jsem ani nedoufal v zázrak, kterým Bell vždycky tolik věřila. Měl jsem pocit, že celý svět teď stál zády k nám...

Zbystřil jsem. V dálce jsem zaslechl kroky. Určitě to byl člověk. Přibližoval se, byť pomalu. ,,Shawne?! Co tady sakra děláš?! Máš ležet v posteli..." ,,A čekat na smrt? S vědomím, že nejseš schopnej ju najít?!" ,,Hele, tak to prrr." Vložil se do toho Ben, což mě skutečně zaskočilo. ,,Blue?!" ,,Ano... Ublížil jsem jí a vím to... Ale už od dětství to byla moje nejlepší kamarádka, a pořád jí je, i potom všem... Doufám teda... Každopádně, tady Jackob se snaží ze všech sil, aby ji našel, takže laskavě drž hubu. Buďto nám pomoz, bez keců, a nebo vypadni..." Shawn ani necekl. Nastalo trapné ticho, které jsem nakonec prolomil. ,,Tak skvělý, že jsme si to vyříkali, teď ale pojďme hledat Isabell, dobře?" Oba jen přikývli a dál se mnou pročesávali celý les.

Z pohledu Bena:

,,Stop!" Zakřičel Jackob s pohledem zarytým do země. Viděl jsem jeho skleněný oči a bál jsem se nejhoršího.. ,,T..ten..." ,,Jackobe, co se děje?" Zeptal jsem se nejistě ve chvíli, kdy už byl Shawn skoro u nás. ,,Ten.. Ten přívěšek... Bell ho měla, když odcházela..." Ani jeden z nás na něj raději nesahal. Shawn jej okamžitě poznal. Byl to ten přívěšek vlka, který Sab dal, když se skoro neznali...