7.

935 61 7
                                    

Ptal se mě na plán, ale já sám jsem ho neznal. Začal mě máchat rukou před obličejem. Trhnul jsem sebou a zbodl svůj pohled do jeho očí, okamžitě přestal. ,,Sorry, já jen, mno, měl jsi dost nepřítomný výraz." Jen jsem mávnul rukou, ať to nechá být.

,,Tak jaký je ten plán?" Zeptal se mě po chvíli ticha. ,,Já.. Nevím.." Sklopil jsem hlavu a svezl jsem se na sedačku. Hlavu jsem schoval do rukou, cítil jsem se hrozně...

Ben ke mně natáhl ruku, ale hned ji stáhnul zpátky. ,,Hele, bude to dobrý. Prostě ještě jednou projdem úplně, ale úplně celý les." ,,To už jsem udělal nejméně stokrát..." ,,Já ti to věřím. Ale pojď to teda ještě zkusit po sto prvé." Jen jsem přikývl. Opustili jsme Benův dům a vydali jsme se do lesa.

Z pohledu Isabell:

,,Prosím, pusť mě..." ,,Ale no tak, Belli, nebuď naivní." ,,Prosím..." Ty doby, kdy jsem ho milovala byly pryč. Teď jsem se ho doslova bála. Zkoumala jsem každý jeho pohyb. ,,Ale no tak, snad se mě nebojíš.." Ten potutelný úsměv na jeho tváři.. Prosím, ať už to skončí...

Chosen III.Kde žijí příběhy. Začni objevovat