5*

13 3 0
                                    

Ráno, tak panensky čistá denní doba. Všichni spí.... Teda téměř všichni. Všichni až na vlčici s uhlově černou srstí a zářivě modrýma očima. Black Moon vyšla z nory pro lovce a protáhla se. Nechala své oči zvyknout na náhlé světlo a rozhlédla se po táboře, jestli není někdo další venku. Když se ujistila, že po táboře neběhají další tlapy, rozběhla se směrem k hvězdné pláži.

Probíhala lesem, který jí byl tak známí, že by v něm ani slepá nezabloudila. Šla rychle, zvláště, když slyšela blížící se hlídku, která se právě vracela do tábora. Po pěti minutách chůze zvolnila a šla pomalu, užívajíc si zpěv ptáků.

Na malém paloučku zahlédne pohyb, a proto se přikrčí, schová se do blízkého keře a pozoruje mladého vlka, vyhřívajícího se na sluníčku. Může být tak stejně starý jako ona. Ani neví, jak dlouho ho pozoruje, ale přestane, jakmile uslyší vytí. Neochotně se zvedne a ještě jednou pohlédla na, právě probuzeného vlka. Otočí se a rozběhne se zpět do tábora.


,,Blacky, kde jsi byla? Otec zase zuří!" poví přicházející Black Moon její starostlavý bratr Hige. ,,Kde jinde, než u jezera, Higi?!" odsekne a neřekne mu úplnou pravdu. Kdyby věděl, že ví kde je ten neznámí vlk, okamžitě by ji napráskal otci.

Doběhne ke kameni, kde se už shromáždila téměř celá smečka.

,,Dobré ráno, smečko. Chci vám pouze oznámit, že jsem byl hlídkou upozorněn na vlka, který se stále zdržuje na našem území. Proto prosím lovce, hlídky a ostatní, aby byli opatrní" poví Alfa.

Murder's storyWhere stories live. Discover now