3 kapitáni a jedna láska

7.kapitola

Probudila jsem se v kajutě. Hlava se mi točila a bolela. Začala jsem se rozhlížet kolem. Byla to velmi zvláštní kajuta hlavně proto, že tam byly varhany. Vstala jsem a šla se na ně podívat. Když jsem k nim došla,  už jsem se natahovala, že si je ohmatám, když vtom se otevřely dveře a já se s leknutím otočila. Začala jsem se třást a málem i křičet. Do kajuty vešlo něco, co mělo hlavu jako chobotnice, jednu nohu mělo z korálu a tu druhou ze dřeva.
Ta věc došla až ke mně. Uklonila se mi. Já jsem pořád vyděšeně koukala a měla jsem zrychlený dech.,,Dobré ráno, princezno Viktorie, " pronesla ta věc. Překvapilo mě, že to umělo mluvit.,, Jsem Davy Jones a vy, vy se stanete mojí ženou," když to dořekl, překvapeně jsem se na něj podívala. Je to ten Davy Jones,  o kterem toho mám hodně načteno.,,Těší mě, ale já jsem myslela, že si chcete vzít bohyni Callipso, vždyť kvůli ní jste tam, kde jste a...",,Od kud tohle všechno víte?" zeptal se mě překvapeným a zároveň dotčeným tónem hlasu.,,Mám o vás, milý kapitáne, přečteno a nastudováno úplně vše, co na světě existuje. Ale řekněte mi, proč si mě chcete vzít?" zeptala jsem se ho. On se ušklíbl a tajemně odpověděl:,,Z několika důvodů, jste krásná a navíc mladá a dokonce i vzdělaná. O srdce vás nechci připravit, ale o něco jinného,",,O co?" V tu chvíli mi šáhl na srdce. Něco mnou projelo a na konci to modře blesklo. Pak ze mne tu ruku sundal a já se chytla za hrudník. Najednou se tam objevili malé pramínky vody a ty mě obklopili.(pzn. Představte si to podobně, jako když si v Ledovým kralovství Elsa měnila ty kralovské šaty za ty ze sněhu.)
Jakmile ty pramínky ze mě slezli a zmizeli, zamotala se mi hlava a já spadla na postel. Jediné, co jsem postřehla , byl Jonesův smích. Pak jsem usla.
Probudila jsem se k večeru, kdy mě strážili ti podivní členové posádky. ,,Počkat," řekla jsem si v duchu.,, já nedýchám!" Vykřikla jsem opět v duchu.
Po nějaké době jsem se vzpamatovala a prohlížela jsem si své oblečení. Byly to pánské, tmavěmodré šaty se šavlí a dvěmi pistolemi. Na hlavě jsem měla tmavě modrý klobouk s několila ptačímy brky. Byl kulatého tvaru. No a na ruce jsem měla kromě kralovského a hectorova prstenu ještě jeden. Byl v něm modrý diamant. Ten diamant byl zasazen ve stříbře. Celý prsten byl ze stříbra... Ale já bych ještě zapomněla na boty. Bozy byly vysoké a černé.

Snažila jsem si vzpomenout na všechny informace, co jsem si o Jonesovi a jeho posádce nastudovala. Na nějaké jsem si však vzpomněla. ,,Davy Jones je kapitánem Blůdného Holanďana. Tato loď nikdy nesmí zůstat bez kapitána. Své srdce si vyřízl a vložil do truhly, ale když to srdce probodneš, musíš ho nahradit svým. A pak taky, Kraken. Ten poslouchá Jonesovi rozkazy. Brrr..." říkala jsem si v duchu. Musím se odsuť nějako dostat, ale jak? A mám navíc ještě jednu otázku. Když teď nedýchám, tak jsem nesmrtelná nebo co? Musím na tyto otázky zjistit odpověď.
Vstala jsem a šla na palubu...

Ahojda. Tady vaše Jackei. Doufám, že se příběh líbí, hlavně se omlouvám za pravopis. Doufám, že tento příběh je i něčím zábavný.
Tak zatím, vaše Jackei