MY BIG BROTHER [ one direction - EDITING ]

20.Nakup to!

"Kolik financí butete potřebovat?" Zvážněl Niall. Jakoby neměl miliony na účtě. Problémem je že já nechci,nekupovat ani nechci být dáma. Tou otázkou dojal Harold všechny,zde přítomné.

"Kreditka bude stačit" Uculila se Sophie. Ostatní přikývli. Kluci se na nás koukali jak na zjevení,což jsem celkem chápala.

"Na co prosím tě?" 

"Víš,chceš zní mít dámu? Byl jsi někdy v obchodě?" Založila si ruce na prsou El a přísně se zadívala na Harryho. Který okamžitě zvedl ruce v obraném gestu. Ta ho setřela. Začínají se mi líbit.

"Dobře,uží jsi to ségra" Mrknul na mě Niall a vrazil kreditku do rukou Lou. Ta tu byla asi nejzodpovědnější.

"Neboj se,uděláme ti zní dámu. Dámu v jejím stylu" Pousmála se Lou a společně v doprovodu s El a Soph vyšla ze dveří.

"To si stebou ještě vyřídím" Stoupla jsem si na špičky a zašeptala jsem Niallovi do ucha. 

"Ať tě místo holek nepřivede policie" Stihnul vykřiknout Liam než jsem vyšla ze dveří. Zakroutila jsem hlavou a vydala jsem se za tou holčičí bandou která už čekala v autě. V autě které bylo kupodivu úplně stejné jako mají kluci. Zase.

(...) Nákupní Deníček,

Takže naší cestu autem do obchodů doprovázela Carly Rae Jepsen s písničkou This Kiss a Call Me Maybe. Kluky,ty co mám doma jsem holkám zakázala takže jediné na čem jsme se schodli byla Carly. Autem se na plné pecky rohléhala melodie a naše místy trošku falešné zpívání. Díky staženému okýnku u spolujezdce jsme pobavili kolemdoucí,kolem kterých jsme projížděli.

Z auta jsem byla doslova surově vytažena Lou,která mě vytáhla z auta a dotlačila za pomoci El a Soph do vnitřku obchodňáku. Všude samí lidé,nebo spíš vysmáté holčičky které byli růžové od hlavy až k patě. Málem to semnou seklo když kolem mě prošli a začali se hystericky hihňat. Připomínalo mi to tu babu,co semnou dělala intervium.
Můj pokus o útěk se taky nepodařil. Jak může Soph tak rychle běhat na podpadcích? Jestli mě do nich dostane,tak mě to musí naučit.

Holky mě chytli za ruce a natěšené jako malé děti mě vtáhli do prvního obchodu. Zděsila jsem se na pohledu na oddělení které jsme minuli. Bylo to růžové oddělení. Bléé.
Přešli jsme do útoku. Nebo spíš holky. Já tam jen stála s nastavenýma rukama kam mi ty tři,dávali všemožné oblečení. Stakovou Niallovi to konto vyluxujem,jedna dvě!

Když už jsem tam s nataženýma rukama postávala dobrou půl hodinu a ta kopa oblečení šahala výš než já,tak jsem holky stopla. Zalezla jsem si do krabice s obřím zrdcadlem a začala jsem si jednotlivé modeli zkoušet.
Vždycky jsem měla za úkol se s úsměvem ukázat holká. Jen ten úsměv chyběl.
Z nespočítatelného množství modelů jsem si vybrala jen tři,které mi opravdu seděli. 

K mojí smůle jsem byla tak najivní,že tohle je první ale i poslední nákup. Haha. Prošli jsme ještě nespočet další obchodů s oblečením. A mě přibývalo nespočet tašek,které už jsem vážně sotva nesla.

Nesměli jsme zapomenout na obchod s obuví. Navštívili jsme obchod s vanskami a converskami,ze kterého jsem si snad vynesla všechny možné barvy a náměty,těch bot.
Šťastná jak blecha jsem ale nebyla dlouho. Moje natšení z těch krásných tenisek opadlo když mě holky opět vtáhli do obchodu s luxusní obuví - podpadkami.
Jejich výmluva byla perfektní. Jsem sestra toho slavného a milovaného Nialla Horana,který je v té slavné skupině ze kterou žiju,One Direction. Takže se počítá stím že se ukážu na předávání cen nebo na after party.
Zase jsem si vyzkoušela miliony bot. Bot na podpadku. Ale vybrala jsem si jen jedny a ty byli vážně krásné. Samozdřejmě holky nesouhlasi jen s jedním párem,takže jsem si na konec odnesla pě párů.

Jako další na mém seznamu mučení,byl odchod s šatami. Zděsila jsme se při pohledu na ty načechrané sukýnky a stužky. Holky mě sice nenechali zdrhnout,což bych asi ani stak obrovským počtem tašek nezvládla ale nechali mě si vybrat šaty co se mě líbí. Samozdřejmě prostestace byla,a veliká. 
Dohadovali jsme se s Soph a El,že šaty nepotřebuju a že stačí ty přiblblí podpadky. Lidé se nám vyhýbali - pro jistotu. Rozhazovala jsem rukama jako pomatenec a hádala jsem se snimi na celý obchod. Podařilo se mi schodit jeden celý regál. 
Lou to však všechno utla když mě zavedla do oddělení,které bylo podle mého stylu.
Takže do mého šatníku nakonec přibylo i pár šatů.

Další byla bižuterie,kabelky a tašky a prostě všechno možné i nemožné dohromady.
Tam už jsem se tolik nenudila,protože tam byli některé kousky vážně super. Tašky taky nezůstali po zadu a dokonce ani psaníčka né. Z bižuterie jsem si jako odměnu za tohle všechno koupila řetízek z mím jménem a přívěskem skateboardu. Co se tu nesežene.

Parfumerii jsme taky nevynechali. Někde to smrdělo ale nekde zase vonělo. Můj nos přestal vnímat vůni hned po dvou parfémech.I když si myslím že jich bylo ví,ale zůstaneme u čísla dvě. Parfém který nesmrděl ale ani přehnaně nevoněl byl Killer Queen od Katy Perry. 
Ale prý protože jsem sestra Nialla Horana. Už zase,jako kdybych to nevěděla. Za dnešek už jsem to slyšela milionkrát. Tak jsem byla donucena k parfému Our Moment a That Moment.
Ne že by hezky nevoněli,ale nepotřebuju se vonět vůní mích spolubydlících které výdám každý den polonahé jen v boxerkách. Někdy ani ty blbí boxerky nemají ale proč né že? Bílá osuška stačí.

Ve Victoria's Secret jsme se taky samozdřejmě zastavili. Tam tentokrát nakupovali i holky.
Konečně!

Naše poslední zastávka byla kadeřnictví,které jsem si vydupala. Potřebovalo to změnu,když už mám tu horu oblečení. Změnu kůli všemu,protože už jsem nebyla ta stará Joy. Moje nejlepší přátelé jsem neviděla ani snimi nekomunikovala od toho incidentu s Lukem. Při pomyšlení na to mi zase bylo mdlo jako v parfumerii. Ale tohle bylo jiné,tohle bylo do srdce.
V kadeřnictví,se zase zapojili i holky. Super! Mojí hnědou hřívu jsem vyměnila za blond s nádechem do hnědé. Dostala jsem ještě nějaký šampón a Lou účet,který bez problému zatáhla Niallovou kreditkou která po dnešku musí být o několik liber lehčí.

Po posledním spatření kreditky jsme vyrazili na parkoviště.
Chvíli nám trvalo všechny ty moje tašky které jsem sotva pobrala narvat do kufru auta. To auto se mi zdálo měnší,každým okamžikem kdy tam holky dávali moje tašky. Tašky kterých bylo moře.

Konečně jsme vyjeli zase ze skvělou řidičkou Lou k nám domů. Domů kde zabiju svého bratra ...