1. Kapitola (Prolog)

579 20 0
                                    

Z pohledu třetí osoby

Drobná blondýnka seděla na spadlém kmeni stromu. Psala jsi deník aby nezapomněla na všechno, kdyby se jí paměť rozhodla zapomenout na to co jí zůstalo. Třeba na svého o rok staršího bratra Newta. Její jediná vzpomínka která jí zůstala po vymazání paměti.

,,Claudie?" Zeptala černovlasá dívka jménem Harriet. Claud se na ni podívala a pousmála se.

,,Co pak. Už chcete jít do labyrintu?" Zeptala se mile Claudie. Ona byla jediná co v Labyrintu byla i sama. Nebála se ho. Spíš se bála že se nikdy nedostanou ven.

,,Spíš že dnes se nikomu nechce." Řekla potichu Harrieta a přitom koukala do země.

,,Dobře tak já půjdu sama." Řekla nadšeně Claud. Byla radši sama. Mohla chodit kam chce a nemusela všechny hlídat. Byla nejrychlejší dívkou. Dokonce ani Aris nebyl dostatečně rychlí jako velitelka běžkyň. Ano Claud velitelka běžců neboť se v Labyrintu vyzná nejlépe.

,,Víš co říká Alisha. Nemáme tam chodit sami." Řekla příkazně Harriet a měla smutný výraz. Věděla že se zas dívky pohádají. Claud byla tvrdohlavá a víceméně si velela sama.

,,Mě je fuk co říká Alisha. Jsem velitel běžců a mou povinností je najít cestu ven. Nikdo se tam tak nevyzná jak já." Řekla naštvaně blonďatá Claud která se zas rozčilovala. Byla výbušné povahy takže i malé vytočení se začne zhoršovat.

,,Ale co když se ti něco stane?" Řekl triumfálně Harriet. Myslela si že s drobnou blondýnkou má konec. Ale jak bylo dáno tak tahle tvrdohlavá a sebejistá holka se jen tak nedá.

,,Jsou dvě možnosti. První je že se nějak dostanu ven nebo tam zůstanu a přežiju. Nebo druhá že tam umřu." Řekla jakoby nic Claud a začala se zvedat.

,,Ale no tak. Proč tam chodíš dennodenně když nic nového neobjevíš?" Řekla nehápavě Harrieta a dala si ruce v bok. Blondýnka si je dala křížem.

,,Neboť se aspoň snažím něco dělat Harriet. Já chci odsuď pryč. Chci se pokusit něco zjistit o mém bratrovi a konečně žít jako člověk." Řekla smutně ale naštvaně zároveň Claud. Začala si na sebe brát koženou vestu která končila pod prsama.

,,Fajn vyhrála si." Řekla Harriet a šla zas někam pryč. Blonďatá Claudie pomalu šla k otvoru kde se vchází do Labyrintu. Za pár minut se měl otevřít.

Nečekala dlouho a Labyrint se začal otevírat. Za ní běžel jediný chlapec Aris. Měl tutéž vestu jako naše slavná dívka.

,,Claudie čekej jdu s tebou." Řekl Aris a stoupl si vedle ní. Claud se otočila na asi jen o 10 centimetrů vyššího chlapce. Pousmála se když chlapec oddychoval z běhu aby dostihl onu blondýnku.

,,Fajn ale musíme pohnout." Řekla vesele Claudie a dala se do rychlého poklusu. Aris poklusoval vedle ní a společně šli do středu Labyrintu.

Cestou skoro nemluvili a spíše se věnovali cestě. Po chvíli poklusu doběhli do středu sekce 4 a okukávali ji. Byla jiná.

,,Takhle nevypadala." Řekla jako první Claud a pozorovala postupně sektor 4. Aris který v sektoru 4 byl jen dvakrát byl taky zmaten. Na zdech byla rudě nepsaná číslice 4.

Aris přistoupil k jedné zmnoha namalovaných rudých číslici 4 a začal ji zkoumat.

,,Je to krev ale na naší to moc nevypadá. Co když je to ta rmutí krev?" Zeptal se nejistě Aris. Podíval se na Claud kterou přitáhlo něco víc zajímavého. Bylo to mrtvé tělo které mělo na hrudi dopis. Neboli obálku.

Labyrint: Newt's sister, Different labyrinth (Pozastaveno)Where stories live. Discover now