Kapitola 4♡

66 12 0
                                    

,,Tae, půjdeme za vychovatelkou, abychom mohli být spolu na pokoji?"

Taehyung si flustrovaně povzdechl a přemýšlel nad svou odpovědí. Nechtěl Yoongiho ranit, ale taky by mu prospělo, kdyby spolu netrávili tolik času. Mohl by si pak najít nové kamarády a trochu se od Taehyunga odlepit. Někdy mu připadá, že je na něm černovlásek závislí.
Taky nechtěl ublížit Jungkookovi. Nikomu by se nelíbilo, kdyby sváma váš spolubydlící nechtěl být na pokoji již ze začátku školy.

,,No...víš, Yoongi. N-nestačí, že jsme na stejném patře? Přecijen v pokoji budem trávit minimum času a-"
,,To je "ne", Tae?" přerušil ho jeho menší kamarád a smutně sklopil pohled k zemi. Takové odmítnutí nečekal.

,,Jungkooku!" ozval se zdálky pisklavý hlas, když v tom blonďatá osůbka vstoupila do pokoje. Dveře byly otevřené, takže mohl v klidu vejít. Jimin zůstal stát na místě a pokukoval po dvou chlapcích, kteří přímo před ním vedli důležitý rozhovor.
,,A-ahoj, Jimine," pousmál se Kookie.
,,Ahoj... Neruším?" zvědavě pokukoval po svým spolubydlícím, který před chvílí vyběhl z pokoje jako splašené štístko. No nyní se Yoongi zase tvářil jako strom bez listí. Podrážděně.

,,Právě tu řešíme stěhování. Chceme být s Taem spolu na pokoji," vyhrkl rychle Yoongi a spražil Jimina pohledem. Všichni, co zde byli, včetně Taehyunga, mu věnovali překvapený pohled s pootevřenými rty. Jungkook dokonce zatl ruce v pěst. Však teď Taehyung říkal, že nemusí být s Yoongim na pokoji, tak proč ten malý pobledlý a drzý pozemšťan lže?
Taehyung se k tomu chystal něco říct, ale blonďáček ho předběhl.
,,No to je náhodička. My s Jungkookem taky chceme spát spolu," Jimin vycenil zuby a zrudl při vzpomínce na to co řekl. ,,N-nemyslím jako s-spát jako spát, ale spát jako v jednom pokoji s-spát," upřesnil se a zahanbeně sklopil pohled. Hnědovlasý se nad jeho roztomilou reakcí uchechtl a stočil pohled na Jungkooka.
,,Opravdu, Jungkooku?" tohle by mu ulehčilo práci s přemlouváním Yoongiho, že spolu na pokoji nebudou. A navíc by se stejně Yoongi snažil o tajné přespání zde.

Jungkook nevěděl, co na to říct. Ti dva chtějí očividně být spolu... a on je samozřejmě nechce rušit. Proto sklesle přikývl na souhlas a snažil se vyhnout jakýmkoliv pohledům od Taehyunga. Strašně rád by byl s hnědovlasým na pokoji. Trochu lépe ho poznat a možná, ale opravdu jen možná by se mezi nima začalo něco dít. Něco krásného.

,,Super," usmál se černovlásek a zavěsil se kolem Taehyungova krku, ihned se ho však pustil, protože si uvědomil, že nejsou úplně sami. Yoongi ze sebe nerad dělá citlivku, i když jí ve skutečnosti je. Tuhle stránku jeho osobnosti však zná jen Tae a nehodlá to měnit.

Kookie nervózně polkl, obešel tuto pro něj trapnou dvojici, aby se dostal blíže k Jiminovi a nenápadně ho praštil do ramene. Tohle si s Jiminem ještě vyřídí. Takhle za něj rozhodovat s kým bude na pokoji. Tss.
,,Jdeme hned, nebo to necháme na zítra," pronesl podrážděně a už se chystal k odchodu.
,,Myslím, že to bude stačit zítra, že, Gi?" prohrábl Yoongimu vlasy a ten nemohl nic jiného než souhlasit.
,,Když to říkáš, Tae."

,,Co si za 15 minut dát sraz před hlavním vchodem a někam vyrazit?" mrkl hnědovlasý na Jungkooka s Jiminem.
,,A-a není na to nějak pozdě? Myslím, že nejpozději v 9 už tu musíme být," prohodil tichým hláskem Jimin. Nechtěl se hned dostat do průšvihu. Navíc s lidma, který vlastně ani nezná.
,,Bude to jen chvilka. Pokecáme a líp se poznáme. Mít kamarády je vždy lepší, ne?" usmál se Tae a poté se opět zaměřil na Yoongiho. ,,Co říkáš, Yoongi?"
,,Zní to fajn," pokrčil rameny, ale bylo vidět, že svůj zájem jen předstírá. Nejspíš kvůli Taehyungovi.

🔸🔹🔸

Po té co Jimin s Gim odešli tu mezi Jungkookem a Taehyungem vládlo ticho. Mezitím co si mladší ještě skládal nějaká trička do skříně Taehyung jen ležil na posteli s upřeným pohledem na strop. Vypadal zamyšleně, jakoby koukal na hvězdy a dlaněmi si podepíral hlavu.
,,Nebudu si vybalovat a nechám ti tenhle pokoj. Bylo by blbé od tebe chtít, aby jsi si znovu zabalil," Jungkook se strašně lekl, když starší promluvil tím svým hlubokým hlasem a přerušil tak ticho, které Kookovi vyhovovalo.
,,J-jo, jasně. Díky... asi," černovlasý byl znějakého důvodu ještě více nervózní než když Taeho spatřil poprvé.
,,Nemáš zač... asi," uchechtl se Tae nad Jungkookovou roztomilostí a vyhoupl se do sedu.

,,Půjdeme?" zeptal se hnědovlasý s rošťáckým úsměvem. Jungkook stočil svůj pohled na hodiny a zamračil se.
,,Máme ještě čas, ne?" nadzvedl obočí a zavřel skříň se svými věcmi.
,,A nechceš jít napřed? Můžem se porozhlédnout po dobrém místě kam jít."
Jungkook se přemáhal, ale znějakého důvodu nedokázal říci "ne". To určitě dělá ten jeho úsměv... možná i ty jeho oči.
,,T-tak jestli chceš," pokrčil mladší rameny.

,,Víš to, že jsi roztomilí. Neustále koktáš, to je kawaii," zasmál se hnědovlasý a přešel k Jungkookovi blíže. Kookovi to ale ani trochu vtipné nepřišlo. Ale... tak počkat.
,,Koukáš na anime?" černovlasý se po dlouhé době konečně pousmál.
,,No jasně! Ty taky?" staršímu se nadšením zalesklo v očích. ,,Škoda, že spolu nejsme na pokoji... Yoongi totiž anime moc nemusí," povzdechl si Tae a prohrábl si vlasy. Ten pohled byl pro Jungkooka až moc, takže pro jistotu odvrátil pohled, protože jinak by zrudl jako rajče.
,,No... Pořád se na něco můžem kouknout dneska. J-jestli teda chceš?"

Wide Eyed {TaeKook} [POZASTAVENO, PŘEPIS]  Where stories live. Discover now