Wide Eyed {TaeKook} [POZASTAVENO, PŘEPIS]

Kapitola 1♡

,,Jungkooku, stíhá-"
,,Ano, mami," přerušil svou mamku roztomilí chlapec a když seběhl všechny schody, které vedli do obývacího pokoje, líbl ji na tvář. Přehodil si už jen tažku přes rameno a chystal se odejít z domu.
,,Počkej," žena středního věku odběhla do kuchyně a vrátila se zpátky s plnýma rukama zabaleného jídla, které následně dala svému synovi do tašky. ,,Teď můžeš jít. A hlavně opatrně. Nezapomínej si objednávat jídlo, aby jsi měl teplej oběd," usmála se a pohladila chlapce po tváři.
,,Děkuju. Ale nevim jestli to k něčemu bude, protože prý v té školní jídelně jsou teplá jídla studená," uchechtl se Jungkook a natáhl se pro svůj černý kufr. Ještě se nechal líbnout do vlasů a pak už se zamáváním odešel.

Nešel moc dlouho sám. Před nádražím se stavil u domku na konci ulice a hned, co jeho blonďatý kamarád jen vystrčil nohu ze dveří, ho s úsměvem pozdravil.
,,Tak co? Ready do Soulu?" zasmál se rošťácky Jimin tahajíc za sebou velký kufr plný jeho věcí.
,,Jasný," zasmál se mladší. ,,A co tam vlastně všechno táhneš v tom kufru. Máš ho tak dvakrát větší než já."
,,Jen to důležité," podíval se na něj blonďáček nechápavě a dál sledoval cestu.

Stejně nad tím Jungkook chvíli přemýšlel. Že by oblečení? Nemožné. Pro samotného Kooka je nejdůležitější jeho super počítač, který ovšem táhne v batohu. Možná proto je jeho kufr tak malý. Nic moc nepotřebuje.

Když oba chlapci dorazili na nádraží, zjistili, že jejich vlak už tam dávno je, takže rychle běželi na nástupiště. Sice měl odjíždět až za pět minut, ale chtěli si odchytnout nějaká volná místa.
Nakonec vstoupili úplně do posledního vagónu a usadili se na místa. Vedle sebe si dali své batohy, aby si k nim nikdo jiný nemohl sednout, ale už jen ty kufry zasahovaly do velkého prostoru.

,,Doufám, že budeme na pokoji spolu," zahleděl se Jimin z okna a usmál se na Jungkookův odraz.
,,Mně je to jedno," pokrčil mladší rameny a vytáhl si z kapsy sluchátka.
,,Nehodláš snad celou cestu poslouchat hudbu a nevnímat mě," spražil ho Jimin pohledem a sluchátka mu vytrhl.
,,Hej," vyjel po něm Jungkook, ale hned se stáhl jakmile si uvědomil, že ve vlaku nejsou sami a nejspíš nikdo není zvědavý na jeho hulákání. ,,Vrať mi je," šeptl naštvaně a natáhl se pro ně.
,,Jen, když si se mnou budeš povídat," namítl Jimin a s upřeným pohledem - do očí mladšího - mu je opatrně vrátil.
,,Nejsem zrovna ukecanej typ. Ani se moc neznáme."

Znají se jen měsíc a byli spolu venku jen jednou, aby alespoň věděli jak vypadají. Hned co zjistili, že se oba dostali na školu, hledali své spolužáky na sociálních sítích a vzhledem k tomu, že oba žijí v Busanu, tak se rychle našli a spřátelili se.

,,Tak se poznáme," Jimin se zavrtěl na sedadle, aby se pohodlněji usadil a zvedl svou pravou ruku s nataženými prsty. Jakoby chtěl přísahat. ,,Zvedni pravou ruku," Jungkook nechápal, ale přecijen to udělal. ,,Zahrajem si "nikdy jsem". Pokaždé, co jsi danou věc udělal, či zažil, dáš jeden prst dolů. Až budeš mít dole všechny... Tak věčinou následuje trest, nebo alkohol. Ale na to teď kašleme."
,,Však je nám patnáct," zasmál se mladší a už si rozmýšlel, na co se tak zeptá.
,,Mně je za měsíc šestnáct," pokrčil Jimin rameny a otevřel pusu ve znamení, že je na řadě první a začal se ptát.

,,Nikdy jsem neměl sourozence," Jungkook se na něj nechápavě podíval. Asi čekal něco víc úchylného, ale potěšilo ho to. Prst však dolů nedal. Za to Jimin ano.
,,Jaký?" zeptal se Kookie zvědavě.
,,Mám starší sestru. Už pracuje, takže se moc nevýdáme, ale mám ji rád. Ty jsi opravdu jedináček?"
,,Jo," kývl hlavou. Nikdy o sourozenci nepřemýšlel. Nikdy ho ani nepotřeboval.

Průvodčí zapískal na píšťalu a vlak se pomalu začal rozjíždět.
,,Nikdy jsem se leknutím nepočůral," zákeřně se na blonďáka podíval a po očku sledoval staršího prst, který nakonec pomalu klesl dolů. ,,Ha, věděl jsem to!" zakřičel šeptem mladší, přičemž starší zahanbeně sklopil pohled.
,,A co? Byl jsem malý a moje sestra si usmyslela, že mi vleze pod postel a vystraší mě. Týden jsem se s ní potom nebavil," zavrčel a po chvíli se zase začal věnovat hře.
,,Nikdy jsem se neožral," uchechtl se Jimin a vyčkával na něco, co se nikdy nestane.
,,Já nesnášim alkohol," usmál se na něj mladší.
,,Hm, mně sice nevadí, ale ještě jsem se neopil," přitakal Jimin. ,,Takže jsme oba čistý."
,,Nikdy jsem se nelíbal," Jungkook se začal smát nad svým nápadem až si musel dát ruku před pusu, aby to trochu utlumil. Jimin dal jeden prst dolů a očekával, že Jungkook udělá to samé. Nestalo se.
,,Jaktože prohrávám," zamračil se blonďák na mladšího.
,,Chodil si s ní aspoň?" uchechtl se Kookie.
,,Nebyla to ONA jestli tě to zajímá. A ano, chodil jsem s ním," řekl vážně a lehce se pousmál.
,,Fakt?" vykulil Jungkook svá tmavě hnědá kukadl. Tohle nevěděl a ani netušil.

,,Tak to vypadá, že tohle máme společný."