Wide Eyed {TaeKook} [POZASTAVENO, PŘEPIS]

Prolog♡

,,Taehyung? Taehyungu!" po zelené zahradě, za menším rodinným domkem, se ozýval dětský chlapecký smích. Černovlasý hoch se rozeběhl proti svému hnědovlasému kamarádovi a skočil mu na záda. Ten ho ihned zachytil pod stehny a trošku s ním nadskočil, aby ho lépe držel. Nedělalo mu to žádný problém. Černovlásek je sice o rok starší, ale za to menší a lehčí.
,,Co tu děláš?" vycenil starší své bíle zuby a objal hnědovláska kolem krku, přičemž se mu více nalepil na záda.
,,Jsem tu s rodiči," ohlédl se na černovlasého a bez upozornění ho pustil. Starší sebou vyděšeně cukl, ale nespadl. Obmotal své nohy okolo těla mladšího a držel se ho zuby nechty.

,,Jsi jak klíště," uchechtl se a přikrčil se tak, aby z něj mohl černovlásek vklidu bezpečně slézt.
,,Ty by jsi za mnou nikdy nepřišel dobrovolně co? Navštívíš mě, jen když se tu staví tvý rodiče," starší se nespokojeně usadil do pichlavé trávy a zamračil se na hnědovlasého, který se ihned usadil naproti němu.
,,Copak? Chtěl by jsi mě vídat častěji?" usmál se mladší.
,,Jasně, že jo, Tae. Jsi můj jediný kamarád. Nikdo jiný se se mnou ve třídě nebaví," breptl smutně černovlasý a začal nelítostně trhat kusy trávy.
,,To jsou ale divní lidi," uchechtl se Taehyung a přidal se k trhání zeleného porostu.

,,Taehyungu! Yoongi! Pojďte se najíst!" zvolala na ně přes zahradu žena středního věku a pro jistotu na ně zamávala, aby se nemohli vymluvit na to, že nic neslyšeli. Vidět museli úrčitě, protože v ten moment upoutala pozornost obou chlapců.
,,Jasně, mami!" křikl nazpět černovlasý a zvedl se z trávy. Mladší k němu však jen natáhl ruce a žádal o pomoc, kterou mu také starší dopřál a z těžkou námahou svého kamaráda zvedl.
,,Jsi těžký," vydýchával to Yoongi a se smíchem se oba rozešli do domu, kde už na ně čekal prostřený stůl a voňavá kuřecí pečeně.

,,Takže, co tvá matka?" zeptala se černovlasá žena, Giho maminka, tmavě hnědovlasé ženy, když se pustili do společného obědu.
,,Zhoršilo se to," odpověděla jakoby nic a podívala se na svého syna, Taehyunga, který měl celou dobu smutně sklopené oči a ani jídla se nedotkl. Yoongi chytil pod stolem jeho ruku a na podporu ji zmáčkl, čímž si od hnědovlasého vysloužil lehký úsměv. Nevydržel mu však moc dlouho.

Taehyungova babička je vážně nemocná a už přes tři měsíce leží v nemocnici. Neřekli mu, co jí je, ale ví, že je na tom hodně špatně. Trhá mu to srdce. Měl ji opravdu rád. Možná i více jak svou matku a otce dohromady. Bylo to od něj sobecké, protože právě tito lidé ho vychovali, ale ta stařena ho přecijen naučila více. Hlavně to o životě.

,,To je nám líto," podívala se černovlasá žena na svého manžela a oba dva se na sebe soucitně usmáli.
,,Děkuji. Vypadá to, že už se s tím nic dělat nedá. Jen čekat," pokýval hlavou Taehyungův otec.
,,Tae, zlatíčko, sněst to, ano?" pohlédla na svého syna významně a sama spořádala další sousto. ,,Je to výborné," dodala a pousmála se na hostitelku.

Taehyungova a Yoongiho maminka se znají již od střední. Jsou to do teď nejlepší kamarádky, takže se i s manželi pravidelně navštěvují a povídají si o tom, co je nového. Prostě o všem možném. Mají si i po těch letech co říct.
Yoongi se bojí. Bojí se, že se s ním hnědovlásek kamarádí jen proto, že se přátelí jejich rodiny.

,,Yoongi, půjdeme k tobě?" natočil se Tae na židli jeho směrem a chytl ho za zápěstí. Vypadal dost rozhodnutě a odhodlaně. Chce staršímu něco říct.
,,Tae-"
,,To je vpořádku. Nemusí to sníst, pokud nemá hlad," přerušila Giho maminka svou kamarádku a pousmála se na oba chlapce. Ti se ihned vydali do černovláskova pokoje a nezapomněli za sebou zamknout dveře, jako to dělají pokaždé.

,,Gi," začal Tae, když se oba usadili naproti sobě na postel. ,,Potřebuju, aby jsi mi něco slíbil," starší se na Taeho zkoumavě podíval, ale z jeho tváře nemohl vyčíst vůbec nic. Proto jen kývl a čekal, co z hnědovláska vypadne. ,,Ať už se stane cokoli, drž při mně. Ať už udělám sebemenší kravinu, zůstaň se mnou. I když se budu chovat jak debil a nebudeš chápat mé činy, neopouštěj mě. Když ublížím tobě, nebo tvé milované osobě, snaž se mě pochopit... Můžeš mi to slíbit?" hnědovlásek sklopil pohled ke svým nohám poskládaným do tureckého sedu a vyčkával. Nečekal však dlouho. Černovlásek uchopil jeho ruce do těch svých a tím Taeho přinutil, aby se mu podíval do očí.
,,Slibuju," šeptl s úsměvem Yoongi a nechal se se smíchem zavalit celou váhou mladšího na záda.

Neustále si v hlavě opakoval ta slova.
Drž při mně. Zůstaň se mnou. Neopouštěj mě. Snaž se mě pochopit.
Hodlal to dodržet. I kdyby měl k vůli tomu přijít k úrazu. Ne-li zemřít.

...
Vkook příběh je na světě, tak snad vás zaujme😊

Poslední dobou je toho až příliš a já nemám vůbec čas. Jsem ráda, že si najdu nějakou chvíli na mou oblíbenou činnost a to je vymýšlení příběhů. Tak se moc všem omlouvám💜