Soul mates (M&M)

32🧡

Marcus

,,Cože!?" Vykřikl doktor. ,,Jak jako že budete mít koncert?"

,,Poslední, nemůžu odejít, aniž bych si ještě jednou nezazpíval." Oponoval Martinus.

,,Ale já jsem si víc než jistý, že na to nebudeš mít dostatek energie." Řekl doktor.

,,Ale je to mé přání, navíc to nebude žádná taneční show. Bude klidná. Téměř." Stál si za svým Tinus.

,,Jenže by ti to mohlo opravdu ublížit." Dodal doktor zcela vážně. Já jsem trochu znejistil. Může mu to ublížit!

,,Tinusi, promluvíme si." Vložil jsem se do jejich hádky, která pokračovala. Doktor si povzdechl a řekl, že bude vedle, a odešel.

,,Pokud je to pro tebe nebezpečné, tak to nechci podstoupit." Vydechl jsem okamžitě.

,,Cože!?" Vyvalil na mě oči. ,,Marcusi, ale mě to absolutně nezajímá. Chci si ještě naposledy zazpívat."

,,Jenže já nechci, aby ti zrovna zpívání ublížilo. Mělo mi dojít, že to pro tebe nebude nic dobrého." Věděl jsem, že si tohle nenechá jen tak rozmluvit, ale musel jsem to aspoň zkusit.

,,Jenže ono je to pro mě dobré. Vždyť zpívání s tebou mi dodává nejvíc energie a chutě do života. Já to prostě nezruším!" Trochu zvýšil hlas.

,,Ale já to nedovolím. Martinusi, pokud by jsi tu byl dýl, tak ti to za to přece nestojí!" Stoupnul jsem si, abych byl na vyšší úrovni.

,,Jo, to teda stojí. I kdybych na tom pódiu měl umřít, tak teda stojí!" Vyskočil na nohy tak rychle, že za ním spadla židle.

,,A myslel jsi taky na ostatní? Přemýšlel jsi nad tím, jak budou všichni vyšilovat, když se tam složíš!? Kolik těch holek šokem taky zkolabuje?" Už jsem na něj vážně řval.

,,Jo tak takhle to je. Chceš, abych myslel na ostatní. Přitom je naprosto jasný, že ty musíš taky jenom na sebe! No, co kdybych tam zkolaboval a ty už by sis nezasunul, co!?" Začal se mi vysmívat do tváře. Zároveň bylo vidět, že ho to nějakým způsobem ranilo, ikdyž jsem vlastně nic takového neřekl.

,,Ty moc dobře víš, že to není pravda!" Zavrčel jsem na něj. ,,Já to dělám pro tvoje dobro, Martinusi. A naprosto nechápu, jak můžeš něco takového vůbec říct!"

,,Ale je! Vůbec ti na mně nezáleží! Já si chci akorát splnit poslední přání
Ty nevíš, jaký to je. Vědět, že téměř všechno, co dělám, dělám naposledy, a proto si to chci užít!" V jeho očích se objevily slzy. Už jsem natahoval ruku, abych je setřel, a byl jsem připraven ho vtáhnout do uklidňujícího objetí, ale on mou ruku odstrčil.

,,A víš ty co? Stejně bych si to asi s tebou neužil, takže se klidně neúčastni, mně je to jedno. Já si to klidně odzpívám sám. Bez tebe!" Prskl po mně a vyběhl z ordinace.

Teď už mě naplno ovládly vzlyky, které se linuly až na chodbu. Skácel jsem se na zem a naplno jsem se rozbrečel.

Co jsem to zase udělal?

Tak jak se vám to líbí?
😂😂
Ok, za tohle mě asi zabijete...
😅😂😅
Tak já se jdu radši někam zakopat, než mi začnete posílat nenávistné zprávy. 😂😶
A nezapomeňte!
Love You All 😘💕💕