Dark Forces

1.

Probudili mě paprsky světla které dopadají na mou postel. Pomaličku jsem si sedla a mé oči se zaostřily na postavu sedící u okna.   "Dobré ráno princezno Alysso"  . Byla to moje komorná Fiona která se o mě stará od mého narození. Je něco jako moje druhá matka. "Dobré ráno Fiono"   . Usmála jsem se na ní.  "Váš otec na vás čeká v jídelně s vaší matkou a vašimi sourozenci"  . Rychle jsme vstala z postele a šla se převléct do nějakého pohodlného oblečení. Otec nesnáší když chodím pozdě, což se překvapivě děje často. Natáhla jsem na sebe kalhoty a tričko. Nesnáším šaty, nosím je jen na nějaké akce nebo když přijede nějaká vzácná návštěva. Kdyby záleželo jen na mě, nebrala bych si šaty vůbec, ale matka na nich trvá. Fiona si už taky zvykla že mi nemusí pomáhat s oblékáním. Když jsem byla připravená zamířila jsem k zrcadlu. Učesala jsem si svoje krátké hnědé místy blonďaté vlasy, a dala jsem je do culíku. Potom jsem vyběhla ven z pokoje a utíkala k jídelně. Cestou jsem napotkala žádného strážce což je divné ale nějak jsem to neřešila. Před vchodem do jídelny jsem se zastavila a zhluboka jsem se nadechla.

Jakmile jsem otevřela dveře, uviděla jsem mé dvojče Timmyho a mladší sestru Roxy sedět naproti otci a matce. "Ale ale, kdopak nám jde zase pozdě. Tento týden to je už po třetí a to je čtvrtek Alysso..!"  . Řekl táta tím jeho hrubým hlasem.  "Promiň tati"  . Omluvila jsem se ale už neodpověděl. Sedla jsem si vedle Timmyho a mlčky jsem se dala do jídla. Mlčení přerušila Roxy. "Aly přijede na tvůj zásnubní ples Cora?"  . Zeptala se mě. Cora je moje nejlepší kamarádka ale taky je dcerou náčelníka Jižního kmene království Země, což je něco jako nějaký šlechtic. Bohužel se vídáme pouze hlavně na nějakých oficiálních návštěvách našich rodin. "Měla by přijet dnes odpoledne"  . Usmála jsem se na ni. "Hlavně ať to nedopadne jako minule na naší narozeninové oslavě. Nebudu se zase za tebe přimlouvat u jejích rodičů"  . Řekl Timmy tím jeho královským hlasem kterým tak rád mluví. Na oslavě mých a Timmyho narozenin jsme se s Corou poprvé opily. Někdo na to přišel a samozřejmě to řekl mým rodičům a ty zase jejím. Měly jsme z toho hodně velký problém. Timmy pak musel osobně dojet za Cory rodiči a přemlouval je aby jí za mnou ještě někdy vůbec pustili. Ale buďme upřímní, nezměnily názor kvůli tomu že by byl Timmy dobrý v přemlouvání lidí ale kvůli tomu že je jejich budoucí král.  "Za prvé to co se stalo minule byl Cory nápad a za druhé jsem tehdy měla co slavit, za to teď ne"  . Řekla jsem zase svým královským hlasem.  "Nechte toho vy dva. A ty Alysso proč si nechceš vzít Christophera? Vždyť se znáte od dětství a je to budoucí ohnivý král, a hlavně si myslím že je do tebe zamilovaný"  . Řekla matka.  "To, že jsme se spolu kamarádili přece nestačí. A ano miluje mě už od dětství sám mi to řekl ale já ho nemiluju. Jo a taky až zjistí že jsem dvoubarevná tak mě zabije"  . Jakmile jsem to řekla Timmy sebou trhnul.  "A dost. Alysso ty si zítra užiješ ten hloupý ples a potom si Christophera vezmeš. Je to moje poslední slovo. A neboj že by zjistit že jsi dvoubarevná, to se nikdy nestane"  . Vykřikl táta.  "Ale tati.."  . Řekla jsem smutně.   "Už jsem ti to několikrát vysvětloval, je to pro dobro království"  . Řekl táta skoro omluvně.   "A co moje dobro, to tě nezajímá?"  . Když jsem to dořekla vstala jsem od stolu a utíkala jsem ke dveřím.

Běžela jsem po chodbě a měla jsem slzy v očích. Najednou se přede mnou zjevila postava a já do ní narazila takovou silou až jsem spadla na zem. Byl to kluk, mohl být tak o rok starší než já. A byl nejmíň o dvě hlavy vyšší než já . Měl blonďaté vlasy a krásné hnědé oči. Přišel mi povědomí ale nevěděla jsem odkud bych ho znala. "Jste v pořádku?"   .Zeptal se a podal mi ruku. Já jí přijala. Zvedla jsme se a podívala jsem se mu do očí. "Ano jsem v pořádku děkuji. Moc se vám omlouvám byla jsem naštvaná a no.."  . Vykoktala jsem. " V pořádku nic se nestalo princezno. Jen mi slibte že si příště budete dávat větší pozor"  . Řekl a usmál se. "Jakto že víte kdo jsem?"  . Zeptala jsme se.  "Vás zná přece každý"  . Jakmile to dořekl znovu se usmál.  "No, děkuju vám za pomoc a ještě se vám jednou omlouvám ale už bych měla jít"  . Řekla jsem a vydala jsem se směrem k mému pokoji. Cítila jsem jeho pohled upřený na mých zádech než jsem zahla do jiné chodby.

V mém pokoji nikdo nebyl za což jsem byla ráda. Lehla jsem si na postel a začala jsem brečet. "Proč zrovna on"  . Pomyslela jsem si. Dřív jsem si myslela že by mezi námi mohlo být něco víc než přátelství ale už nějakou dobu vím že to není možné. Jeho rodina ho zkazila. Poslední rok se na něj nedokážu ani podívat, ne po tom co jsem viděla jak se chová k dvoubarevným. Vždyť jeho rodina zabijí náš lid. Ne jenom náš ale i ostatních království. Zabíjejí dvoubarevné což jsou lidé kteří ovládají dva živly místo jednoho, protože posledního Avatara který vládl ohnivému království jeho rodina zabila a zaujala jeho místo ale před tím než ho zabili řekl, že z dvoubarevných se zrodí Avatar a svrhne je z trůnu. Takže teď loví a zabíjejí dvoubarevné pro jistotu. Jak mi jednou Chris názorně ukázal. Ani nedokážu pomyslet co by se stalo kdyby zjistil že já a Timmy k ním patříme, že jsme stejní jako ti kterými tak opovrhuje. Já ovládám zemi což je moje mateřská schopnost protože jsem princezna království Země a potom vodu. Timmy ovládá zemi a vzduch. Od malička mi táta kladl na srdce abych vodu nikde nepoužívala protože jakmile by to někdo uviděl, zabili by mě.

Jsou tři hodiny odpoledne a já od snídaně nevylezla z pokoje. Vymluvila jsem se že mi není dobře takže mi i oběd donesli do postele, abych nemusela vstávat. Zrovna jsem si četla když někdo zaklepal.  "Dále?"  . Zakřičela jsem. Dveře se otevřeli a v nich stála Cora. Měla zrzavé dlouhé vlasy a hnědé oči.   "Tady jí máme. Mojí nejlepší kamarádku a šťastnou nevěstu"  .Usmála se. Vyskočila jsem z postele a běžela jsem jí obejmout. Když jsem jí objala praštila jsem jí do ramene.  "Za co to bylo?"  . Zeptala se mě překvapeně ale smála se přitom.   "Nejsem žádná šťastná nevěsta, to si vyprošuju"   . Řekla jsem.   "Prosím tě, jak se to vůbec stalo? Když jsem tady byla naposledy vůbec ses o tom nezmínila a potom mi najednou přijde pozvánka na tvojí svatbu"   . Řekla vyčítavě.  "Já o tom taky nevěděla ale rodiče to prý domluvili když jsme byli malí. Proto tady byl tak často a někdy i sám bez rodičů"   . Řekla jsem a potom jsem jí nasměrovala aby se posadila. Sedla si a já k ní.  "A kde vůbec je?"  . Zeptala se.  "Má přijet dnes večer"  . Řekla jsem smutně.  "Ty si ho vážně nechceš vzít co?"  .Zeptala se mě.  "Nechci, ale asi mi nic jiného nezbývá... "  . Smutně jsem se na ní usmála. Chtěla něco říct ale do pokoje vtrhla Roxy.  "Coroo.?"  . Vykřikla. Rozeběhla se k posteli a vrhla se na Coru.  "Pomalu holka nebo mě rozmačkáš"  . Řekla rozesmátě Cora.  "Konečně jsi tady"  . Radovala se Roxy a objala jí.  "Hele já jsem tady taky"   . Zatvářila jsem se rozlobeně.   "No jo no"  . Usmála se na mě Roxy a vzala mě do jejich kruhu objetí.

Zbytek dne jsme si s Corou a Roxy povídali, šli jsme se projít a najíst. Bylo to super odpoledne. Večer když šla Roxy spát do svého pokoje, protože jí rodiče nedovolil aby spala u mě jsme s Corou seděli na mojí posteli.  "Chceš si pustit nějaký film?"  . Zeptala jsem se Cory.   "Já nevím, nechceš si radši povídat?"  . Zeptala se mě.  "Pokud chceš tak jo"  . Řekla jsem.   "Zítra musíme stát brzo, musíme se připravit na ples"   . Řekla a já na ní střelila ten nejvražednější pohled že kdyby pohled zabíjel byla by do vteřiny mrtvá.   "Jak chceš ale já se nějak extra připravovat nebudu. Vezmu si na sebe šaty a namaluji si řasy a rty, to bude vše"   . Řekla jsem smutným a zároveň naštvaným hlasem.  "Ale no tak, ten ubožák a tví rodiče ti přece nezničí mládí"   . Řekla.   "No asi jo. Rodiče vůbec nezajímá že mi zničí život a že si chci kluka se kterým strávím zbytek života vybrat sama. Myslí že tím pomůžou našemu lidu, ale jak jim pomůže že si ho vezmu a ještě ke všemu budu trpět"   .Řekla jsem a rozbrečela jsem se.   "To nevím. Ale něco vymyslíme aby sis ho nemusela vzít. Slibuju. Zítra si to užijeme a do svatby zbývá ještě čas"   . Řekla Cora.  "Dobře"  . Řekla jsem.  "Víš co, pojď už spát zítra nás čeká velký den"   . Řekla a šla zhasnout. Lehla jsem si do postele a Cora se mnou. Chvíli jsme si ještě povídali a potom jsme usnuli.

Ahoj tohle je první díl mé nové série tak doufám že se bude líbit. Napište mi do komentářů jak se vám první díl líbil. A mějte se pěkně a ahoj.

Vaše Kája