Jsem na menším parkovišti před léčebnou. Ještě naposledy jsem zamávala Elle a zanedlouho přijel docela velký autobus. Dam si svůj kufr do spodku autobusu a ještě se podívám na léčebnu která mi byla domovem po 4 roky.
Sedla jsem si úplně do zadu autobusu a koukala z okna na nastupující děti. Nebylo jich moc, naopak málo. Léčebna má určité termíny kdy propouští 'vylečené'. Jsou asi jenom 2. Přišlo by smutné že propustili tak málo dětí.
Zahnala jsem tyhle myšlenky protože na ně nebylo místo. Čekala jsem dobrých 10 minut než si všichni sedli a uklidnily se. Byli to většinou malé děti, to mi jednou Ella říkala, jsou tu jen přes léto a pak jedou domu. Úžasný letní tábor nemyslíte?
Autobus se rozjel, a tak jsem se porozhledla, autobus byl poloprázdný. Jen jsem zapojila sluchátka a přemýšlela jsem jestli ti ostatní v autobuse to mají těžší nebo lehčí než já a jaké mají asi životy.
YOU ARE READING
Self Loving
Romance"Proč?" "Co proč?" "Proč ses tak změnila?" " Já se nezměnila... to lidi změnily mě"
