Poslední Šance || Drarry CZ [on hiatus]

3.kapitola

Kuchyní se rozlehl zvuk rychlovarné konvice a černovlásek něco rozespale zamrmlal. Když si však uvědomil, že neleží ve své posteli, nýbrž usnul v sedě s hlavou položenou na stole, okamžitě se vyšvihl do sedu a unaveně si protřel oči.

„Hlavně, že jsi mi sliboval, že si půjdeš brzo lehnout," povzdechla si Ginny stojící u linky, a zalila dva hrnky s čajem. Ani se neotočila, neboť podle toho, že ustalo chrápání a nahradilo jej nespokojené mrmlání, poznala, že je její přítel již vzhůru.

„Ani nevím, kde jsem skončil, ale jsem si na sto procent jistý, že jsem to nedočetl celé," zívl rozespale Harry a zvedl se od stolu. Ginny na něho pohlédla ustaraným pohledem.

„Hrozně se přemáháš, zlato, měl by sis odpočinout," podala mu do ruky šálek s horkým čajem a věnovala mu pusu na líce.

„Nemůžu odpočívat a ty to víš, broučku. Dnes musím na ministerstvo probrat s Kingsleym ten případ," jemně ji políbil a smutně se pousmál.

„No tak utíkej, hlavně, ať jsi brzo doma, uděláme si pěkný večer," usmála se na něj zrzka.

„Budu se snažit přijít co nejdříve," úsměv jí oplatil a šel se zkultivovat, aby mohl následně vyrazit do práce.

V ranních hodinách se to na ministerstvu jen hemžilo kouzelníky. Mladý Nebelvír se snažil prodrat davem až k výtahům, což se mu po několika minutách konečné podařilo. Horní patro již nebylo zdaleka tak přeplněné, tudíž mohl v klidu projít chodbou až k ministrově kanceláři. Kingsley Pastorek vyjímalo se na štítku vedle dveří, na něž Harry právě klepal.

„Dále," ozvalo se z kanceláře a černovlasý vstoupil dovnitř.

Zdravím, Kingsley, jsem zde ohledně toho případu," objasnil Harry svou přítomnost, svírajíc v rukou onu obsáhlou složku, kterou dnes v noci nechtíc použil namísto polštáře.

„Dobré ráno, Harry, posaď se," pokynul hlavou k pohodlně se tvářícímu černému křeslu a hned, jak se černovlasý usadil, pokračoval, „předpokládám, že jste si všechno důkladně pročetl, tudíž i víte, kde se podle záznamů pan Malfoy nejčastěji pohybuje."

„Ano, pane. Již mnohokrát ho spatřily kamery v second handu ve Vláskově ulici. Sice nevím, co by tam někdo jako on dělal, ale budiž, záznamy zřejmě nelžou."

„Tak tak, je to podivné, každopádně vy tam dnes zajdete a tu ulici prohledáte. Budete chtít k sobě na pomoc nějaké další bystrozory?" optal se ještě Kingsley.

„Ne, děkuji, zvládnu to sám, nechci na sebe upoutávat příliš pozornosti," zkonstatoval Harry, „ještě něco jste mi chtěl, pane?"

„Ne, pokud nemáte žádné otázky, pak můžete vyrazit. Spoléhám na vás, Harry," pokynul hlavou ke dveřím, aby zdůraznil svá slova, načež mladý Nebelvír přikývl a se slovy: „Přeji hezký zbytek dne, pane," opustil místnost.

Harry se rozhodl, že se po Dracovi opravdu nejdříve podívá na místech, které mu doporučilo ministerstvo, i když velmi pochyboval, že by se tam Malfoy mohl vyskytovat, když ho zde už jednou spatřili bystrozorové. Přemístil se do menší uličky, kde nikdo nechodil, jelikož se v této čtvrti hojně vyskytovali i mudlové, a vydal se k již zmíněnému obchůdku.

To byla další věc, jež mu nedávala smysl. Proč by někdo jako Malfoy nakupoval v second handu a ještě navíc v mudlovské čtvrti? Bude se ho na to muset později zeptat. Zahnul za roh a jeho pohled upoutala obrovská cedule SECOND HAND LONDON - SLEVY AŽ 70%. Vešel tedy dovnitř a procházel mezi regály, hledajíc jakékoliv vodítko, jež by jej mohlo dovést k mladému Malfoyi. Ten však na sebe nenechal dlouho čekat a Harryho z myšlenek nad slušivými hnědými botami v horní polici vytrhl známý hlas.

„Co ty tady, Pottere?" černovlasý se prudce otočil a všiml si, jak se do něj vpíjely dvě šedé studánky, dávajíc druhému mladíkovi najevo, že jejich majitel lační po odpovědi.

„Jé, Malfoyi, tebe bych tady nečekal," zkontaktoval s ironií vepsanou v hlase a pobavený úšklebek se mu zformuloval na tváři. Blonďák podezřívavě přimhouřil oči a sjel brýlatého muže, stojícího naproti němu, pohledem.

„Netuším, co máš za lubem, Pottere, ale tvůj tón hlasu se mi vůbec nezamlouvá," zamrmlal Draco a přešlápl na místě. Postoj Nebelvíra se mu nelíbil a mírně hodně ho znervózňovalo, jak ho černovlásek neustále propaloval pohledem.

„To právem," pokrčil Nebelvír rameny, jako by o nic nešlo a potom dodal kousavou poznámku, s níž si na jazyku pohrával již nějakou dobu.

„Mimochodem, koukám, že máš stále na sobě mou bundu," vítězný úšklebek mu pohrával na tváři. Blonďák se na něj zamračil a poté zamumlal pár slov, kterým Harry sotva rozuměl.

„Kdybych měl na lepší, nedělal bych to. Věř, že mi nepřináší žádné potěšení nosit oblečení Harryho Pottera."

Na chvíli mezi nimi zavládlo ticho, než se Harry odvážil vypustit z úst otázku, která mu vrtala hlavou již nějakou dobu.

„A co, že vlastně někdo, jako ty, nakupuje v second handu?" upíral na blonďáka zvědavý pohled a opravdu ho zajímala odpověď. Ten však jen povytáhl obočí, jako by se právě podivoval, nad Harryho hloupostí.

„Na to, že pracuješ na ministerstvu, toho víš opravdu hodně málo," uchechtl se Zmijozel posměšně a zavrtěl nad tím hlavou. Vážně mu to neřekli nebo si s z něj dělá dobrý den? Černovlásek mu však svou další větou usnadnil rozhodování.

„Teď tě úplně nechápu, co bych měl vědět?" nakrčil Nebelvír čelo a ještě více propaloval blonďáka naléhavým pohledem.

„Oh, jak smutné. Evidentně pro ministra nejsi natolik důležitý, aby se vůbec obtěžoval ti to říkat. A já s tebou nehodlám ztrácet víc času, než je to nutné, takže máš smůlu, zajdi si k ministrovi, třeba ti to poví, když pěkně poprosíš. Měj se, Pottere," zašklebil se Draco povýšeně a ve tváři se mu zračil čirý výsměch. Tak moc ho bavilo Harryho provokovat.

„Milerád si zajdu k ministrovi pro odpovědi a pro tebe jistě nebude problém dělat mi doprovod," ušklíbl se Harry a Draco si ho jen nechápavě prohlížel, jako by právě spadl z Marsu.

„Pottere, já s tebou nikam nepůjdu. Mám daleko zajímavější plány, než tě doprovázet za ručičku až k ministrovi do kanceláře," uchechtl se Zmijozel a překřížil si ruce na prsou.

„Ale já se tě neptal, jestli chceš jít a už vůbec jsem neměl v plánu se tu s tebou vykecávat, jsem tady čistě pracovně," pokrčil laxně rameny, jako by mu právě oznamoval, že dnes je pondělí.

„P-počkat, cože?" vykoktal zmateně Draco, ale to už mu Harry mával před obličejem složkou s jeho případem, čímž mu sebral všechen vítr z plachet a blonďák tam jen zmateně stál a vyděšeně hypnotizoval štos papírů.

„Myslím, že své zajímavé plány budeš muset ještě přehodnotit, Malfoyi."