Passionate Love [CZ] ✔

•39• Odreagování?

"Co potřebujete tak brzy ráno?" Povzdechnu si, když otevřu dveře dokořán a pohlédnu na usměvavou blondýnku a brunetku na chodbě.

Alexis se okamžitě mého vzhledu zděsí a jakmile Stella zvedne svá modrá kukadla od svého mobilu, následuje jejímu příkladu.

"Proboha.. Co jsi dělala?" Vyhrkne ihned.

"N-nic.. Jen těžká noc." Povzdechla jsem si a přitáhla si k sobě více svetr, do kterého jsem se před chvílí nasoukala.

"Těžká noc?" Nechápe Alexis.

"Noo.. V tom případě jdeme právě v čas. Obleč se do města, vyrážíme ven.'' Prohlásí Stella nehledíc na Alexisinu otázku a bez jakéholiv výčtu si jen tak vejde do mého bytu a sundá boty. 

Alexis ji následuje a já jen myknu rameny. Ale vždyt jo.. Pojďte dále.

''Mě se ale nikam nechce..'' Pronesu otráveně a zabouchnu dveře. 

''To nás, bohužel pro tebe, nezajímá.'' Pousměje se na mě Stella a všechny společně dojdeme do kuchyně. 

''Ach bože..'' Vydechnu otráveně a promnu si obličej. 

''Stello, nebuď tak zlá. Vidíš, jak vypadám-.'' Začnu otráveně, ale ona mi rychle skočí do řeči, zatímco si Alexis sedne a v tichosti nás pozoruje.

''No právě. Koukni na sebe. Vypadáš hrozně. Právě proto tě musíme přivést na jiné myšlenky a vzít tě někam ven. Vzduch ti jistě prospěje, stejně jako něco k snědku, začínáš mě dohánět holka, a to se mi nelíbí.'' Zamračí se nad mou postavou, která za několik měsíců zdrobněla. 

"Barbaro, koukni.. Stella má pravdu. Začínáš se nám ztrácet před očima, takhle by to přece dál nešlo.." Vloží se do toho najednou Alexis, která vstane a přejde ke mě.

Mile se na mě usměje, koukne mi do očí těma svýma obrovskýma a vezme mě za ruce. Tím dodá na důrazu nad jejími slovy a donutí mě přitakat.

"Tak dobrá.. " Povzdechnu si.

Holky ihned vyjeknou radostí a mrknou na sebe. Pousměji se a radši jim nabídnu kávu, kterou jak jinak, než neodmítnou.

Zatímco usrkávají teplý ranní nápoj, já se šla přestrojit do něčeho vhodného do města.

Neměla jsem náladu na nějaké vymýšlení modelů a tak jsem jednoduše vzala první džíny, které se mi dostaly pod ruku, body a přes to huňatý dlouhý svetr.

Ihned, jak jsem se převlékla, jsem došla do koupelny, abych si poupravila nějak ten můj vzhled, který doslova volal o pomoc.

Když jsem se zahlédla v zrcadle a viděla ty tmavé kruhy pod strhanýma očima, jemné vrásky na čele a pár pupínků na tvářích, ani jsem se nedivila, že se mě holky ve dveřích lekly.

Po chvíli jsem s zakrytím těch hrůzných věcí na mém obličeji byla hotova a tak jsem s povzdechem vyšla z koupelny s telefonem v ruce. Při pohlédnutí na to, kolik je už hodin jsem nejen zjistila, že je čas oběda, ale také, že mi dneska brzy ráno psala mamka.

Zprávou jsem se nijak nezaobírala. Pokud by to bylo důležité, jistě by spíše zavolala. Pomyslím si a přejdu do kuchyně.

"Tak, můžeme vyrazit." Prohlásím, jakmile vejdu.

***
"Říkám Vám, že na žádnou párty dneska nepůjdu." Prohlásím otráveně, zatímco procházím kolem krátkých šatů na párty v nějakém značkovém obchodě.