Dáme rande, Weasleyová?

Kapitola druhá

První noc svého sedmého ročníku Rose nespala. Pořád se jenom převalovala a z, pro ni nepochopitelného důvodu se jí pořád v hlavě objevovali šedomodré oči. Není proto divu, že se ráno probudila pěkně nabručená.
,,Dobré ráno, Rosie"zívla Dominique unaveně.
,,Bylo by dobré, kdybych aspoň trochu spala"odsekla a zamkla se v koupelně odkud doslova vyběhla Betty, když se tam zrzka tak neurvale vřítila.
Betty měla červené vlasy svázané v ručníku a sedající si před zrcadlo si začala nanášet make-up.
Rose nikdy zcela nepochopila, co na ní ty tuny kluků, se kterými něco měla, vidí. Vždyť oni byli zakoukaní do jejího líčení a ne do její přirozené krásy. Jinak byla Betty docela fajn holka.

Poslední obyvatelka ložnice teď ještě ležela v posteli a tvrdě spala.
,,Amy! Albus říkal, že jestli okamžitě nebudeš na hřišti tak nebudeš v týmu!"zahulákala Dominique a se smíchem sledovala, jak její kamarádka vyletěla z postele jako by jí za patami hořelo, začala zběsile pobíhat po pokoji a navlékat si první oblečení co našla.
,,Dělám si srandu..ale, jinak bys nevstala" řekla Dominique jakoby to byla naprosto nepopiratelná obhajoba.
,,Ty.."Amy se otočila a jako rozzuřený býk se vrhla ke svému nočnímu stolku a popadla hůlku. Vteřinu na to už byla Dom od hlavy k patě politá vodou.
Jistě by to Dom Amy vrátila a třeba jí i přebarvila hnědé vlasy na zeleno, ale pokojem se prohnala Rose už převlečená, umytá a relativně učesaná.

Vypadala o dost klidněji, ale pořád byla asi tak bezpečná jako vyhladovělý žralok na mělčině.
Bouchla za sebou dveřmi a dupala dolů po schodech do společenky.

,,Co tak naštvaně, Rose?"ozvalo se jí za zády sotva prolezla otvorem v podobizně Buclaté dámy.
,,Aha, to bude tím že jsi ještě nebyla na žádném našem rande..tak, dáme rande Weasleyová?"
,,Tobě to včera nestačilo?!"vyjela vztekle na blonďáka a tahala z kapsy hůlku.
,,No tak Rosie, tvé srdce po mě prahne"bránil se Scorpius a pomalu couval.
Rose mávla hůlkou a seslala na něho bodlákové kouzlo.
,,Rose! Ale já tě miluju!"řval na ní ještě když ubíhala schody do Velké síně.

•••

,,Co jsi zase dělal?"obrátil se k němu Albus, který se naprosto ignorujíc pravidla, posadil ke Scorpiusovi ke Zmijozelskému stolu.
,,Není tvůj stůl náhodou támhle?"zamručel Scorpius a složil nateklou tvář do dlaní.
,,Hele"založil si Abe ruce na prsou. ,,Tohle hluboce ranilo moje city! Sice chodím do Nebelvíru, ale žádný pravidla mi nezabrání sednout si ke svému nejlepšímu kamarádovi! Jestli tě tak ovšem ještě můžu nazývat"pronesl teatrálně.
,,Tak promiň.. ale to víš..zase mě odpálkovala.. člověče Abe, ta tvoje sestřenka.. když ona je tam krásná..úžasná..je dokonalá.."povzdechl si a smutně zabrousil pohledem k Nebelvírskému stolu.
,,Dobrý, dobrý..nepotřebuju slyšet chvalořeč na svou sestřenici...ještě bych se takhle po ránu mohl pozvracet"naznačil rukama kříž. ,,Ale teď vážně.. nechci už dál koukat jak se trápíš.. sedm let žiješ v depresi kvůli Rose.. tohle za to nestojí, Scorpe.."Scorpius ho ale rozhořčeně přerušil.

,,Že za to nestojí!? Albusi, Rose za to stojí! Ona stojí i za život!!"zakřičel na něho a vyběhl z Velké síně.
Čokoládové oči od stolu lvů sledovali jeho mizející záda a dívčiny tváře žhnuly rudou barvou, důvodem byla ta slova, co Malfoy křičel přes celou Velkou síň.

•••

,,Páni"okomentovala to Lily. ,,To bylo teda fakt něco"hvízdla obdivně a stočila zrak na červenou sestřenku.
,,Ale, ale Rosie.. copak copak? Snad na tebe nezapůsobila slova toho Zmijozelského chytače?"šklebila se na ni. Rose popadla rozvrh, který sem zanesla profesorka Lenka Longbottomová (ano, vím že Lenka si nevezme Nevillea, ale ve všech mých příbězích jsou psaní spolu, protože se mi tak líbí a neuvěřitelně je shipiju😊❤NUNA😍) a vyběhla z velké síně.
Ještě měla dvacet minut než jí začne první hodina, kterou byly kouzelné formule, a tak zamířila do své milované knihovny.

Přecházela mezi regály knih, až zabloudila k oddělení s četbou o famfrpalu.
,,Zajímáš se o famfrpál? Konečně ti došlo jak je úžasnej?"ozvalo se jí tak blízko u ucha, že cítila dech na své tváři.
,,Spíš mi přišel na mysl jeden tupec co ho hraje na postu chytače za Zmijozelskou kolej"sykla a rázně se otočila.
,,No tak Rosie, počkej"vzal jí opatrně za ruku a otočil jí tak k sobě.
Najednou cítila srdce až v krku a celým tělem jí projela vlna nenadálého tepla.
,,Nesahej na mě"špitla, ale svou ruku z jeho sevření nevytáhla. Jakoby ztratila veškerou kontrolu nad svými svaly.
,,Nesahej na mě, Malfoyi"dodala aby si náhodou nemyslel, že ho nesnáší mnohem míň. Vyškubla svou ruku z té jeho a aby mu dokázala svou nepřestávajíci nenávist, o které přitom právě teď sama pochybovala, otřela si jí o svůj hábit.
,,Už na mě nikdy nesahej, nechci tě ani vidět a už vůbec ne cítit"zamumlala a odešla rychlým krokem pryč, směrem k učebně profesora Kratiknota.
Scorpius jí sledoval smutným pohledem dokud mu nezmizela z dohledu. Zatřepal hlavou a potlačil nutkání se po tom všem, co už si za dobu své zamilovanosti vyslechl, rozbrečet a vyšel z knihovny.

•••

Rose seděla v lavici, v prázdné třídě, kam se teprve trousili její ostatní spolužáci a nedokázala udržet svou mysl soustředěnou. Neustále se jí objevoval před očima jeho pohled, pak zčista jasna to, co vykřikl na Albuse dnes ráno ve Velké síni, pak na jeho dotek před chvíli v knihovně, na jeho oči, na ten pohled, když na něho znovu vyštěkla, na jeho oči, ty oči..najednou se přistihla že má koutky zvednuté v mírný úsměv. Zatřepala střapatou zrzavou hlavou a zamračila se. Idiot Malfoy, hnusák Malfoy, nenávidím ho, mrmlal si pro sebe a zamávala na Dominique, která mířila za ní do lavice.
,,Sorry kočko"broukl jí Scorpius za zády a zatímco Dominique se zmateně otočila, zubící se Malfoy zaujmul její místo vedle Rose.
Dominique otevírala pusu, že něco řekne, Rose spustila na Malfoye -jaký je tupec a idiot a marně se rozhlížela po nějaké volné lavici. Bohužel právě vstoupil do třídy profesor, vyškrábal se na hromadu knih, aby na žáky aspoň trochu viděl a tak si poraženě opřela hlavu o loket a sedla si vedle Scorpiuse.
,,Nesnáším tě"sykla k němu ještě a začala si psát poznámky z opakování na OVCE.
,,Zato já tě miluji"řekl jí vážným tónem a málem udělal kaňku na svých zápisech, jak ho Rose surově nakopla pod lavicí do holeně.