Dáme rande, Weasleyová?

Kapitola Devátá

Rose hleděla prázdným pohledem na kotlík před sebou a snažila se nazavřít oči.
Celou noc si totiž opakovala na OVCE a teď byla úplně mrtvá, ačkoliv měla ještě odpolední vyučování.
,,Rosie?"
Nic.
,,Rose?"
,,Já nespím!"bránila se mžourala před sebe.
,,Měli jsme se rozdělit do dvojic na projekt. Je to pojednání o živoucí smrti, tak jsem si sednul k tobě"zazubil se na ni Scorpius a pořád hipnotizoval její tvář.
,,Co jsi udělal Dominique s Amy?"podívala se na něho, lehce kriticky, protože pochybovala, že by jí její kamarádky nechaly samotnou. Na to si znovu složila ruce pod hlavu a zavřela oči.
,,Jedna omylem zakopla a ta druhá odešla dobrovolně ,když si ji tu vyzvedl Edward"zakřenil se.
,,Amy šla někam s Edem?"mumlala Rose v polospánku.
,,Ne, Dominique"smál se. ,,Musíš se vyspat, Rose. Zakazuji ti, se v noci šprtat"
,,Jsem snad tvůj domácí skřítek, Malfoyi?"ušklíbla se na něho a trhla sebou, když vzduch proťalo zvonění.
,,Co máme za hodinu?"zívla a znovu položila tvář na lavici.
,,Máš bylinkářství, a já studium mudlů"řekl jen a vysadil si, již opět spící, Rose do náruče.
,,Ale snad stihnu cestu do skleníku a pak zpátky"pousmál se na spící děvče a bylo mu očividně úplně jedno, jestli to stihne nebo ne.
Měl u sebe Rose tak blízko. Díval by se na ni třeba celé hodiny a neomrzelo by ho to.

•••

,,Na"postavil se proti svému kamarádovi.
,,Co to.. co to taháš?"rozesmál se Abe, ale Scorpisův pohled ho umlčel.
,,Nech jí prospat, vzbuď jí až přijde profesor"požádal ještě Albuse a neochotně mu předal spící zrzku do náruče.
,,Teda, je hrozně lehká.
Ne, že bych teda čekal nějakou zátěž"dodal Abe okamžitě, když na něj Scorpius vrhl vražedný pohled.
,,Ale chápeš" zamrkal ještě, ale to už byl Scorpius nucen odejít.
Vtiskl Rose letmý polibek do vlasů a otočil se k odchodu.
Albus sklonil oči ke své sestřenici a všiml si, jak se jí tvář roztáhla úsměvem. Radostně si zavýskl ale jen tak tiše, aby jí nevzbudil.I když vypadala, že jí nevzbudí absolutně nikdo a nic.
,,Ah Rosie, proč jsi jenom tak tvrdohlavá"povzdechl si, když v tom zaslechl příchod profesora Longbottoma.

,,Ahoj Abe, co se děje?"pozdravil přátelsky Neville.
,,Ale, tady Rosie se celou noc zase určitě šprtala a tak.."pohodil k ní hlavou.
,,Tak víš co? Polož jí sem a nikomu ani muk"ztlumil Neville potutelně hlas a máchnutím hůlky vyčaroval něco jako nosítka na nožičkách.
Albus udiveně otevřel pusu.
Neville se uchechtl. ,,Řekl bych že si to zrovna Rose může dovolit, jednou chybět.. a navíc.. řekl bych, že něco Hermioně dlužím" mrkl na něho a přešel ke skleníku dvě.
Albus položil Rose a vesele se na ni zazubil.
,,Holka ty máš štěstí"
A tak se přidal k ostatním spolužákům a vešel do skleníků.

•••

,,Ede? V sobotu je povolený výlet do Prasinek..půjdeme do Kekjklí a nakoupíme na ten nový žertík?"sykl ke svému kamarádovi uprostřed Nevilleova výkladu, který tentokrát nikdo nedoplňoval ani nenarušoval zvídavými poznámkami. To byla Rosiina práce.
,,Jasný, ale nejdřív jdu ke Třem košťatům"zazubil se Edward a frajersky si prohrabl vlasy.
,,Jo taaak, takže Dominique, jo?"
,,Je to kamarádka"zakřenil se na Albuse.
,,Tak určitě.
Hele, podívej se na mě, jak jsem nádhernej, mám prostě krásnou rodinu.. samozřejmě mi nesahají ani po kotníky, to je jasný. Ale sestřenky mám pěkný. Zvlášť teda od tety Fleur a jejích vílích kořenů"blábolil Albus páté přes deváté, tak jak to dělal velice rád.
Edward se plácl do čela až to plesklo a rozhlédl se kolem.
Dominique si odhrnovala prameny blonďatých vlasů za ucho a hrabala se v hlíně nějakého květináče.
Edward se přistihl, jak se nad ní nepřítomně usmívá.
Najednou nemělo smysl dělat ze sebe frajírka před celou školou a být Casanova Bradavic.
Najednou byla prostě jen ona.
Jen pro ni chtěl být hrdina a jen pro ni chtěl být ten nejhezčí.

•••

Albus odešel ze skleníku a zamířil k místu, kde zanechal Rose.
Jak předpokládal, ještě stále tvrdě spala a tak jí vzal do náruče a odnášel jí k hradu.
Udělal sotva pár kroků a spatřil postavu, řítící se přímo proti němu.
,,Scorpiusi? Jak ses sem tam rychle dostal? Zvonilo teprve před minutou a ty máš za sebou od učebny až sem asi tak kilák"kroutil Albus nevěřícně hlavou.
,,Dej mi jí"zafuněl místo odpovědi blonďák.
Abe vyprskl smíchy.
,,Ty seš fakt magor.
To jsi sem jako letěl jenom proto, abys mohl dotáhnout Rose dovnitř?"
Scorpius mu připlácl hrubě ruku na pusu, aby Rose náhodou nevzbudil.
,,Blbče blbej"zamumlala ještě Albus na svého nejlepšího přítele a předal mu spící zrzku do nastavované náruče.
,,Půjdu si zalítat. Slíbil jsem Amy, že.."Albus si uvědomil, že nemá cenu na Scorpiuse vůbec mluvit, jelikož nepřítomně sledoval Rose a nesl jí pomalu k hradu.
Proto se prostě otočil a zamířil pro svého proutěného miláčka, Kulový Blesk 3000.

•••

,,Rosie"zašeptal tiše, když si všiml že třepotá víčky.
,,K..kde to jsem? Co lektvary? Ještě musím na bylinkářství"rozhazovala rukama.
,,Je pět"usmál se na ni a odhrnul jí zrzavé vlasy z obličeje.
,,Cože!"vypískla zděšeně.
,,Klid, všechno je v pořádku"

Nedokázala pochopit proč, ale jeho slova jí téměř okamžitě uklidnila. Jak to bylo vůbec možné, že Rose Grangerová-Weasleyová byla v klidu, přestože prospala celé odpolední vyučování?!
Spokojeně se opřela o Scorpiuse a chvíli se spolu s ním dívala kolem,povídali si a smáli se.

,,Hej vy dvě hrdličky, je večeře!"zakvílel jim těsně nad hlavou Albus, vykloněný z okna, pod kterým zvenčí seděli na trávě.
,,Co kecáš, před chvilkou bylo..no jo, ono už je vážně sedm"vykulil Scorpius oči na své náramkové hodinky.
,,Vždyť to říkám! Necháváš tady chudáčka Albíka celý den samotnýho"začal Potter popotahovat.
,,Celej den jsem sám! Edward se někam vypařil hned po bylinkářství, Dominique už jsem pak taky neviděl"uchechtl se ,,Lily dělá prý úkoly, Hugo hrál s Mikym šachy, Rose tady chrápe a ty jí celej den sleduješ, jak svatej vobrázek!"stěžoval si Abe.
,,Vážně?"otočila se Rosie na Scorpiuse, jehož bledé tváře nyní nabraly lehce růžový odstín.

Malfoy něco nesrozumitelně zamumlal a zvedl se.
,,Jo, Weasleyová?"otočil se, jakoby si teď na něco vzpomněl.
Rose k němu zvedla pohled.
,,Rande"
,,Cože?"
,,Zítra v deset v knihovně" a rozeběhl se k hradu.
Albus zalezl a zmizel tak v okně a Rose stála před vstupní bránou a smála se.