Between Us | m.yg ✓

Kapitola patnáctá

(jeden den mi zabral čtrnáct kapitol, lol)

Voda mi stékala po holé kůži a já si užívala jejího chladivého účinku. Zaklonila jsem hlavu a vymyla si šampón z vlasů. Povzdechla jsem si do toho ticha, které mi moje dočasná koupelna poskytovala a vypnula proud vody. Pořád jsem musela myslet na to, co se včera stalo.

Šla jsem nahoru po schodech, zalezla do svého pokoje a ledabyle vyhlédla z okna - a co jsem neviděla. Yoongi stál před domem, ruce v kapsách, pohupoval se na špičkách a koukal kamsi do dálky. Chtěla jsem za ním, zeptat se ho, co se děje, ale odhadovala jsem, že by nebyl moc rád, kdybych to udělala. A tak jsem se umyla a o pár minut po té jsem již tvrdě spala.

Zahnala jsem to ze své hlavy. Vylezla jsem ze sprchy, zabalila se do opodál, pověšeného na věšáku, odloženého županu a do rukou si vzala ručník. Předklonila jsem se, aby mi vlasy spadaly přede mnou a uzavřela je do vysoko posazeného turbanu. Doťapkala jsem si k zrcadlu a podlouhlé nízké poličky pod ním, do které bylo zabudované umyvadlo.

Usmála jsem se na svoje tělo a pihy, které mi vystoupaly hned, co jsem se probudila do ranního svitu. Neměla jsem je ráda, to byla pravda, ale vypadaly jako maličké hvězdy na mých tvářích, pod očima a na nose - to mi řekl Chen, když mě s nimi poprvé viděl - a já se nad tím prostě musela usmát. Bylo to krásné a já to zbožňovala.

Znovu jsem se na svůj odraz zakřenila a poté s ťapáním odešla z koupelny do mého pokoje pro hosty, v němž jsem ze včerejška na dnešek spala.

„Across the ocean, across the sea
Startin' to forget the way you look at me now," pobrukovala jsem si a hledala ve svých zatím nevybalených kufrech něco pohodlného, co bych si mohla vzít.

Nakonec jsem chňapla po černých šortkách a bílém velkém tílku od Chena. Vlasy jsem si dala do obyčejného narychlo udělaného drdolu pomocí černé gumičky, náhodně se válející u mého kufru.

„Over the mountains, across the sky. Need to see your face and need to look in your eyes," zpívala jsem si dál, když jsem si oblékala šortky. Hodila jsem si přes sebe ještě to klučičí tílko a nahnula se k posteli, kde jsem schrábla svůj mobil a sluchátka. Hned po té jsem si to namířila přes dveře - které jsem potichu jak otevřela, tak zavřela, kvůli klukům, kteří přišli až kolem šesté ráno - chodbou doleva a po schodech dolů.

V kuchyni, do níž jsem se dostala pomocí pár kroků, jsem schramstla pár broskví, banánů a kiwi a z ledničky vyndala bílý jogurt. Postupně jsem si ovoce nakrájela na kousky, hodila je do mixéru a zalila to celým obsahem jogurtu.

„Through the storm and, through the clouds. Bumps on the road and upside down now," nepřestávala jsem si broukat a zapla mixér, jenž mi po chvíli udělal moje oblíbené smoothie.

Po spoustě špatných gest jsem konečně otevřela správná dvířka a našla skleněné hrnky s nápisy a brčky. Každá měla jiný tvar ovoce nebo zeleniny, takže musela být sranda pít třeba z Taehyungova banánu nebo Jinova melounu.

Natáhla jsem dozadu pro obyčejnou skleničku a půjčila si jedno z mnoha brček v igelitovém balení. Nalila jsem si vrchovatě smoothie a zbytek si sklidila do ledničky na potom. Vše nádobí, co jsem zamazala jsem ihned umyla a uklidila tam, kde jsem je našla. Poté jsem si vzala svou tekutou snídani a sedla s ní na linku. Ucucávala jsem a k tomu si zpívala náhodné kousky písniček, na které jsem si vzpomněla.