Sorry for Everything [Cameron Dallas]

Změna je život.

Cameron

Bylo nedělní odpoledne a my se Sel jsme byli u nás. Leželi jsme a ona si hrála s mými dlouhými vlasy.
Najednou někdo zaklepal, a do pokoje vletěla Sierra.

„Came? Nechci vás rušit, ale pojď sem." naznačila rukou, ať jdu.

„Co je?" opřel jsem se o zeď a poslouchal jsem.

„Před domem je Lussy a chce tě vidět.." šeptla, aby to Selena neslyšela, ale ona stejně neví, kdo Lussy je. Teda..myslím?

„To si děláš prdel nechci ji vidět do hajzlu." zanadával jsem, ale zároveň vím, že pokud za ní nepůjdu, tak mi nedá pokoj.

„Jdi, já zatím půjdu za Sel" koukla a odešla.

Došel jsem před dům, kde už stála. Musím uznat, že i po tolika letech ji mám pořád rád, ale Selenu prostě miluju.

„Ahoj.." stydlivě zarýpala botaskou do sněhu a nenavázala oční kontakt.

„Ahoj.." řekl jsem na prázdno, a vůbec jsem kurva netušil, co se v téhle konverzaci stane.

„Came já..-" zaskočila se a podívala se na mě. „Já.. Chci všechno vrátit zpátky, kdy jsme byli spolu a .." hned jsem ji skočil do řeči.

„Luss ty doby jsou dávno pryč, chápeš do hajzlu? My dva se k sobě už nevrátíme."

„Proč ne?!" vykřikla a já se kurva lek, že nás někdo uslyší.

„Protože já jsem šťastně zadanej a .. Ty seš pro mě uzavřená kapitola." věděl jsem, že tohle ji zabolí ale jinak to nejde.

„Já?! Came ale vždyť-"

„Lussy musíš se s tím smířit. Je mi to líto." Koukl jsem na ni a viděl, že začíná brečet.

„Came ale vždyť.. Do prdele ani nevíš jak to bolí.." křikla a začala brečet ještě víc.

„Já, že kurva nevím, jak to bolí? To nemyslíš vážně. Vím jak to bolí, vždyť jsi odemě odešla jen tak a pak jsem se dozvěděl, žes mě kdo ví jak dlouho podváděla kurva!" stiskl jsem ruku v pěst a snažil se ztišit.

„Byl to omyl prostě .." chtěla mě chytnout za ruku, ale já ucukl.

„Jo jasně, takže si s někým jen tak omylem šukala." prskl jsem a najednou jsem viděl, jak k nám jde Nash. To je zlý. Jestli se někdo nesnáší, tak tihle dva.