Sorry for Everything [Cameron Dallas]

Párty a nebo ?

Už mě přemlouvá asi sedm minut. Mám tam jít nebo ne?

To se uvidí...

×××

Selena

Asi bych vám měla říct, jak to nakonec dopadlo, co říkáte.

Ano jdu tam, ale za doprovodu Emily a Lauren. Ale jdu tam hlavně pod podmínkou, že tam nebude Dallas.

Měla jsem totiž trochu řeč s Nashem, a ten mi slíbil, že tam nebude. Můžu mu věřit? Snad ano.

×××

„Holky, teď ta nejtěžší část-oblečení.“ vypískla Lauren. Ajaj. Už to začíná.

Jdeme na párty, ne na módní přehlídku.

„Beru si jen kraťasy a tričko.“ odfrkla jsem a dál se nezaujatě koukala do mobilu.

„Nee Sel, tebe je škoda na kraťasy a tričko. Na, vezmi si tohle.“ podá mi Lilly do rukou šaty. Já a šaty? Ne díky.

Nevím, co to bylo za šaty a ani kde je holky vzaly, ale nekecám vám, ty šaty byly svítivě růžové.

„Vypadám jak zvírazňovač.“ zasmála jsem se, mezitím co jsem se prohlížela v zrcadle. Holky mě obě zabily pohledem.

Ne, ty šaty bych si vážně nevzala. Holky se upravovali v koupelně a já se šla mezitím převlíct, ehm.. dejme tomu do něčeho méně svítivýho.

Když mě holky viděly, obě dvě se ve stejnou chvíli zamračily. Ani nevíte, jaké úsilí mi dalo, abych si mohla nechat moje milované kraťasy.

„Můžeme tě namalovat?“  „a učesat?“ pištěla jedna přes druhou s prosíkem v hlase.

„Jasně že můžete.“ hupsla jsem ke stolku a čekala na jejich výtvor. Jsem vážně zvědavá, protože já nosím jen řasenku.

×××

„Tak se podívej.“ řekla Emily a podala mi zrcátko. Wow. Nepoznala jsem se. Musím říct, že se jim to vážně povedlo.

„Vážně se vám to povedlo“ usmála jsem se od ucha k uchu.

„My to víme, jsme profesionálky.“ drcla hravě Lauren do Emily. Musela jsem se nad tím pousmát.

Měla jsem stíny, řasenku, make Up a dokonce linky. Pro někoho je to třeba normální 'make up routine' ale jak říkám, já nosím jen řasenku. Dokonce i vlasy jsem měla hezky udělané. Věčně je nosím v culíku, zato teď je mám nakulmované a rozpuštěné.

Holky už byly připravené a tak nezbývalo nic jiného, než vyrazit.

×××

„Už tam budeme?“ zamračila se Lauren.

„Ještě kousek Lau.“ křikla jsem.

Neuběhlo ani pět minut a byli jsme tam. Hudba byla slyšet už zdaleka.