Sorry for Everything [Cameron Dallas]

Bezvýznamná.

Když kluci odešli, zase jsem se cítila sama. A dokonce jsem zase nachvíli zapomněla, jak moc se s Cameronem nemáme rádi. Začala jsem tak nějak uklízet dům, když mi zazvonil mobil. Volala mi Lauren. „Ahoj Lau, děje se něco?“ držela jsem telefon zatímco jsem jednou rukou utírala prach. „Zlato? Dneska je párty a jsou pozváni úplně všichni. Musíš jít.“ zajásala mi do ucha, ale já její nadšení nesdílela. Nevidím na tom nic tak úžasnýho, a navíc jestli tam bude i Cameron, jakože bude, protože mi asi tak před hodinou mluvil Nash o nějaké párty, tak mám strach, že to dopadne jako minule.

Flashback
Nash zatočil flašku, která se zastavila u mě. Ale ne.

"Pravda nebo úkol?“ přeměří si mě Lisa. Vím, že kdybych dala úkol, tak bych ho rozhodně nemohla splnit.

“Pravda.“ řeknu a hlasitě polknu.

„Jsi ještě panna?“ zeptá se Lisa a přeměří si mě opět pohledem. Co je tohle za otázky? Jasně že jsem, ale chci taky soukromí. Než jsem stihla cokoliv odpovědět, Dallas se toho ujal.

„Jasně že je, kdo by s takovouhle nickou spal.“ dořekl a všichni vypukli ve výbuch smíchu. 

Cítila jsem, jak mě začínají štípat oči od slz, které pomalu ale jistě začínají téct po mé tváři. 

End flashback

„Emily promiň, ale asi to nepůjde. Víš jak nemám ráda pa-“ nestačila jsem nic doříct, a Em mi hned skočila do řeči. „Ano ano, vím že nemáš ráda pařby a tak dál ale stejně, co bys dělala doma? Já ti to řeknu. Vůbec nic. Tak proč se nejít bavit? Nikdo neříká že se musíš hned opít a vyspat se se všema jen.. je to o tom bavení se. A upřímně to ti poslední dobou chybí.“ dořekla to a já mlčela. Věděla jsem, že má pravdu. Je mi přece jen šestnáct měla bych .. se prostě bavit. „Dobře, v kolik a kde?“ zeptala jsem se tiše. „V 20:30 u Taylora.“ s nadšením to položila a mně se trochu mísily obavy, jestli tam nebude Cameron. Nerada bych zase schytala ty jeho posměšky.
×××

Stojím před Taylorovým domem, kterým se hudba táhne snad několik kilometrů daleko a vcházím dovnitř. Vypadá to tu moc hezky. Snad všechno je tu z mramoru, který tak moc miluju. Potkám Emily, která mě už podnapile objímá. „Tak si přišla! Vidíš, není to tu tak zlý ne? Na, tu máš. Bav se.“ mrkla na mě a podala mi panáka vodky. No.. snad mě jeden panák nezabije. Přece jen, nejdu se sem opít. Nejdu se sem opít.  Tuhle větu jsem si opakovala v hlavě snad milionkrát. Kopla jsem to do sebe a Taylor a pár dalších kluků zvedly svoje panáky a usmali se na mě. Úsměv jsem jim oplatila a začala jsem tu hledat ještě Lauren , protože .. vlastně tu znám jen pár lidí. „Tady jsi.“ zakřičí známý hlas a následně než se stačím vzpamatovat, tak mě drtí v objetí. Byl to Nash. „Ty tu jsi taky?“ podívám se na něj. „Ne asi. Pojď za náma.“ tahá mě někam za ruku. Myslím že jsme v obýváku. „Tady ti ji vedu “ zasměje se Nash, když dojdeme k shloučku pár lidí. Byl tam Cameron a pár pro mě neznámých  kluků. Cameron se na mě koukl a usmál se, což jsem nepochopila. Vstal a šel ke mně. „Pojď“ šeptne mi do ucha, z čehož mám husí kůži.

Podá mi do ruky červený kelímek s alkoholem, a nezapomene se sám napít. Nějak jsme spolu začali tancovat. A ani mi to nevadilo a myslím, že jemu taky ne. Hodiny plynuly a já poznala že je docela opilý, ale já byla střízlivá.  Koukla jsem já hodiny a byly 3 ráno. Já jen doufám, že naši nejsou doma jinak by mě nejspíš zabili. Lidi co tu byli byli tak opilí, že nemohli ani stát. Což byl Laurenin a Emilyin případ. „Came? Budu muset jít.“ řekla jsem tiše a byla jsem na odchodu. „Půjdu s tebou.“ řekne trochu opile. „Ne to nemusíš já-“ „Ale já chci.“ svoji rukou mi přejede po mojí ruce. Zase mi naskočí husí kůže. Pane bože to co se mnou sakra dělá. Pomalu ale jistě jsem si v duchu nadávala. Vydali jsme se na cestu ale mezi námi panovalo ticho. Bylo to ale příjemné, protože poprchávalo a jít takhle v noci je vážně příjemné.
Oba jsme mlčky šli a já si tak moc užívala to ticho, které tu panovalo.

Došli jsme před náš dům, nebo tedy konkrétně před vchodové dveře. „Tak.. děkuju za doprovod.“ letmě jsem se usmála. Nic neříkal, jen se na mě usmál. Najednou ke mně opatrně přišel. Začala jsem se celá klepat. Sakra Sel co se s tebou dejě. Nalepil mě na vchodové dveře a svoji ruku opřel tak, abych se snad ani nehla. Pomalu se ke mně nahl. Vlastně tak, až mu jeho dlouhé vlasy spadly do obličeje. Byli jsme u sebe tak blízko. Svoji rty jemně otřel o ty moje. Nevím co mám dělat. Kam mám dát ruce nebo jak mám stát. Sakra jsem tak nervózní. Najednou jsem celé jeho rty ucítila na těch mých. V mém břiše poletuje snad tisíce motýlku. Měla bych se od něj odpojit, odstrčit ho a vynadat mu co vůbec dělá, ale já to nemůžu udělat. Líbí se mi to.
Když se ode mně odpojil, jen se usmál. Nemohla jsem se ani nadechnout, celá jsem se klepala . Nemůžu dopustit ale mě dokázal takhle rozhodit. Mrkl na mě a odešel.
Stále jsem byla více než překvapená. Celá rozzářená jsem došla domů a doběhla jsem do svého pokoje, kde jsem snad začala skákat dva metry do vzduchu.  Ano, dala jsem si pusu s někým, koho nemůžu vystát, ale ... Bylo to tak krásný .. musím to říct Lauren a Emily, teda.. až trochu vystřízliví. 

2 den ve škole.

Nevím proč, ale jsem z toho stále taková šťastná ale zároveň pořád nevím, co si o tom myslet. Doběhla jsem za Emily. „Em? Musím ti něco říct.“ začala jsem ji napínat a ona vypadala, že poslouchá jako kdy jindy. „Po té party mě Cameron šel doprovodit domů  a..“ ani jsem to nedořekla a ona mi skočila do řeči, jako je jejím zvykem. „Pane bože vy jste se spolu vyspali!“ zakřičela snad na celou školu a všichni se na nás otočili. Fajn myslím že asi začnu vraždit. „Ne! Emily ztiš se..“ zašeptala jsem. „Nevyspali jsme se spolu.“ hodila jsem po ní pohled. „On..mě políbil..“ řekla jsem tiše ale přece jen s úsměvem na tváři. „COŽE TĚ?!“ zakřičela znova a tentokrát snad ještě víc nahlas. „Prostě mě políbil.“ zaculila jsem se a sklopila jsem pohled. „Sel prosím, pojď někam bokem..“ řekla tiše Emily. „Podívej.. vím že jste se s Cameronem nikdy neměli rádi a.. ty Camerona moc neznáš. On tohle dělá běžně. A to ani  nevíš s kolika holkama spal.“ řekla prázdně. Nevím co jí na to mám říct. Asi má pravdu. Stejně mě Cameron nenávidí a já jeho, takže nevím co jsem tu celou dobu řešila.
„V pohodě?“ řekla po chvilce Emily, když jsem se nachvíli zamyslela. „Jo..v pohodě..“ falešně jsem se usmála a šla jsem do třídy.

Najednou jsem slyšela jak někdo zavolal moje jméno. „Seleno?“ zvídavě jsem se otočila a za mnou stál Cameron. Ten mu tu opravdu chyběl. „Hele.. sorry za ten včerejšek.. byl jsem trochu opilej a ta pusa... Byla prostě bezvýznamná. “ řekl se smíchem, zatímco mě do smíchu nebylo.  „Bezvýznamná, chápu..“ sarkasticky jsem přikývla a byla jsem na odchodu.
Jak jsem si sakra mohla myslet že by to něco znamenalo? Jak? Jsem asi hodně naivní. Vycházela jsem ze školy a zastavil mě zase Nash.  "Sel? Tak Cam se včera rozjel ne?“ rejpnul do mě a já věděla co myslí. „Bylo to .. bezvýznamný.“ citovala jsem Cameronova slova. „Pro tebe ne..“ řekl tiše když odcházel, ale já ho přesto slyšela. Nemá pravdu. Vážně ne. Jako pardon, ale pro vás by něco znamenalo kdyby vás políbil člověk, kterého nesnášíte?.. Jen jsem prostě měla radost z prvního polibku...

_____

Ahojte zlaticka 💗
Jak se máte? 🌸 Taky je tady někdo nemocňák jako já 😏🙌😂

Jinak už se to trochu přiostřuje 😏 ale tak jak vidíte no.. pro Cama je to bezvýznamný a pro Sel.. no kdo ví 😏 ale konečně si dali aspon 💋.

Vaše názory mi pište do 💬. ❤ Každá 🌟 a 💬 potěší ❤❤.