The Deadly Games

19

Ráno jsem se probudila s bolestmi břicha. Ta potrava sice nebyla nic těžkého na žaludek, ale když jste z dvanáctky, kde je hladomor a nejste zvyklí tolik jíst, tak je tu trošku problém.
Zvedla jsem se a vzala jsem si jeden z posledních dvou prášků na zranění. Nečekala jsem, že by to mohlo působit, když je to na zranění, ale za zkoušku nic nedám. 
Zase jsem se svalila na zem a chvilku jen tak ležela. Ale nesmím ležet dlouho, musím za Rossem. 
Opět jsem se zvedla a uklidila zbytek jídla, které mi zbylo, a že ho moc nezbylo. Takhle tam všechno jentaktak nacpu. 
Vše jsem nacpala do batohu a nože s lukem a šípy jsem si vzala k sobě. 
Spojenci měli dobrý opasek na nože, takže jsem už nepotřebovala "kufřík", nebo co to bylo. 
Ten jsem si nechala v jeskyni a nože jsen si dala do opasku, který jsem si uvázala okolo pasu. Byl hezký, hnědý, kožený a příjemně měkký. 
Opustila jsem jeskyni a vydala jsem se na cestu. Cestou jsem nikoho nepotkala, ale nedivím se, však už zbývám jen já, profíci, Jayce a Ross. 
Za celé dopoledne se neozvalo dělo. Tak tedy, profíci jsou u Rohu hojnosti, Ross je v druhém lese a Jayce... může být kdekoliv. V horách, lesích... všude, může na mě nebo Rosse, nebo nejradši bych aby na profíky, vyskočit a v momentě zabít. Je dobrej, hodně dobrej a jemu by to nedělalo problém, však jsme pro lidi jen "paka z dvanáctky". 
Povzdychla jsem si a po dlouhé cestě jsem si sedla pod jeden ze stromů. Sundala jsem si batoh a vyndala jsem maso a plastovou láhev s vodou a rozhodla jsem se, že se najím. 
zakousla jsem se do lahodného masa a zapila ho vodou. Docela by se mi hodil pepř, nebo nějaké koření na zlepšení chuti, ale i tak mi tohle stačilo k tomu, abych nasbírala sílu. 
Maso jsem dojedla a pořádně jsem ho zapila vodou. 
Chvilku jsem ještě seděla pod stromem a vydala jsem se dál. To je zvláštní, ještě se neozvalo dělo. 
Šla jsem docela dost dlouho a najednou mi v batohu něco přistálo. Rychle jsem se otočila a ze mnou stál Jayce, kluk z třetího kraje, nejlepší vrhač oštěpů, co jsem poznala. Bohužel ale minul a "naštěstí" trefil jen můj batoh. 
,,No ne, na koho to nenarazim. Elodie," řekl a ušklíbl se. 
Sjela jsem ho pohledem. Měl potrhanou bundu a i tičko. Na hrudníku měl různé řezné rány, které se už hojily, mohly tam být tak týden. Tvářil se dost kysele a v očích měl krutý výraz. Zabiják.
,,Sám velký Jayce přišel. Co tě tak přivábilo?" sladce jsem se usmála.
,,Chuť zabíjet, ať už konečně můžu domů!" zakřičel a vrhl se na mě. 
Běžel s oštěpem naproti mě, já jsem ale rychle uhla a hodila po něm nůž, kterému se vyhl. Chudák se zabodl do stromu, pak nebude aspoň tak těžké ho hledat. 
Jayce využil toho, že sleduju nůž a kopl mě do břicha. Sletěla jsem na zem a se zaskučením jsem se na něj otočila. 
,,Zachvilku už budeš mrtvá. Pak nebude už těžký najít Rosse a zabít ho. Je neschopnej. I když je docela dobrej v tom, jak zabil Octavia. Já to tehdy viděl. Ale mě nijak nepřeblafne. Jsem na něj dost připravenej." 
,,Prosim tě, nedělej z toho, že to bylo 'tehdy', stalo se to před týdnem, to není zas tak dlouhá doba. A ne, nezabiješ ho, dokud jsem tu já," řekla jsem a Jayce se ke mě blížil s napřaženou rukou a oštěpem v ní. 
Když už byl připraven ho do mě zabodnout (pozn. aut. - nic v tomnehledejte!:D žádnýdvojsmysly!), tak jsem mu podkopla nohy a on se svalil vedle mě. 
Rychle jsem se zvedla a vytáhla jsem z opasku ten nejostřejší nůž, co jsem měla. 
Chtěl se zvednout, ale botou jsem mu šlápla na hrudník a on si zase lehl. 
,,Nene, to bych nedělala, hochu. Pohneš se a ten nůž ti zapíchnu do srdce." 
,,Tak to udělej! Nemáš odvahu co? Nejseš rozená k tomu, abys zabíjela. Nevim jak se ti povedlo pozabíjet ty ostatní, ale u mě nemáš tu odvahu. Známe se z tělocvičny."
,,Je mi fuk, odkud se známe," zasyčela jsem, ,,když nedáš ruce pryč od Rosse, tak přísahám všem, že ti usekám ruce a pak ti je nacpu do prdele!" křičela jsem a jště víc jsem ho podrážkou přitlačila k zemi.
,,To je ubohý. Nevrátíte se domů ani jeden. Až tě zabiju,nebude mi bránit nic tomu, abych ho zabil. A chceš vědět co mu udělám? Pozorně poslouchej, protože..." 
Zavrtěla jsem hlavou na nesouhlas a krutě jsem se usmála. ,,Ne, ty pozorně poslouchej. Ty ho nezabiješ, protože ti vždycky v cestě budu stát já a až mě nasereš, jakože už mě sereš, nic mi nebude bránit k tomu, abych tě zabila. Vlastně mi nebrání nic teď, ale chci abys měl ten život trošku delší." 
,,...jeho smrt bude stát za to. Prvně mu vyříznu oči a nechám ho, aby je sežral. Pak mu uříznu koule a ptáka a udělám z toho "nápoj" pro toho tvýho Rosse. Nechám ho to vypít a pak mu uříznu hlavu. Nebo víš co? Takhle to neudělám. To udělám tobě. Jeho zabiju pomalu, ten mě nesere tolik jako ty. Vyříznu ti oči a nechám tě, aby sis je sežrala. Pak si s tebou trošku užiju, neboj se, nic neuvidíš. Až to bude, vrazim ti tam oštěp a rozpíchám tě na kousíčky. Lákavé, ne?" 
Pozorně jsem se na něj zadívala. Byla to troska. V tělocvičně byl fajn a hezkej, sexy... teď to byla chodící mrtvola. ,,Vím, že bys tohle chtěl, ale to se stane akorát v tvé mysli. Bude to po mém. A buď budeš spolupracovat, nebo svoje koule vypiješ ty," ušklíbla jsem se. ,,Vím, že jsi Lucille miloval, ale oni ti jí zabili. A ty s tím nemůžeš žít. Tak to uděláme jednoduše. Budu milostivá a zabiju tě rychle."
,,O mě a Lucille nevíš nic!" zaječel a rozpřáhl se proti mě oštěpem. Zareagovala jsem rychle, nůž se probořil kůží a zapíchl se do srdce.
-BUM-
Jayce byl oficiálně mrtvý. Vzala jsem mu oštěp, vytrhla jsem svůj milovaný nůž z kůry stromu, zasadila jsem ho zpět do opasku a vydala jsem se dál.
Přemýšlela jsem nad tím, co mi říkal Jayce. Co by udělal Rossovi a mně. Pro Kapitol to byla libová podívaná, škoda že jsem mu neuřízla ty koule.
No, tak je pak můžu uříznout Aaronovi od profíků z dvojky. No problémo.
-BUM-
Ozvalo se to zčista jasna, co jiného se ale v aréně dá očekávat.
Někdo další byl mrtvý. Ross... ne, ten to být nemohl. On prostě ne. Ale kdoví, třeba už jdou profíci po sobě. To by bylo fajn, jen ať se navzájem zabijou.
Po hodině byla už docela tma a tak jsem se utábořila pod jedním ze stromů. Doufám, že tahle noc bude klidná, když jsme poslední, mohli by nám dát pokoj. Dneska jsme předvedli dobrou show a navíc zítra bude poslední bitva.
Zachumlala jsem se do spacáku a čekala jen kdy ukážou mrtvé splátce.
Po chvíli začala hrát hymna Panemu a zjevil se i erb .
První se objevil Jayce za třetí kraj a pak Ross za dvanáctý kraj.

-Áno, než mě začnete nenávidět!:3 Zabila jsem Rosse:D já je spolu prostě nenechám:) nechci. Jedna holčina chtěla čast z pohledu Rosse - promiň, ta nebude, ale všechny otázky budou zodpovězeny v konečném díle. Co na to říkate?:3