Percabeth

21. díl

Annabeth

Nešli jsme dlouho. Popravdě si myslím, že jsem ušli jenom pát metrů. Zastavili jsme se u nějakého stromu. Moc jsem nerozumněla tomu, proč nás musela vláčet sem a nemohla nám tu strašně důležitou věc říct u těch stolů.

Reyna se na nás otočila ,,Já si vás dva pamatuji. Už jsem vás dřív viděla."

,,Vážně ?" divila jsem se ,,Pokud si tě nepamatuje Percy, tak to ani já ne. Protože Percy si pamatuje všechny holky. Hlavně jak vypadají."

,,Annabeth ?" podíval se na mě Percy ,,Co to meleš ?"

,,Sklapni, chaluhový mozečku." byla jsem na Percyho naštvaná. Miluju ho, ale to co řekl na té lodi v jídelně... To mě naštvalo.

,,Nechápu tě." zakroutil hlavou Percy.

,,Nechápeš ?" povytáhla jsem obočí ,,Tak se zamysli."

,,Sklapněte oba dva." přerušila nás Reyna ,,Co to s vámi sakra je ? Vy jste se snad pohádili ?"

,,Ano"

,,Ne" řekli jsme s Percym naráz, ale úplně rozdílné odpovědi.

,,Jak to myslíš, že ne ?" obořila jsem se na Percyho.

,,Tak jak jsem to řekl. Já se nepohádal. To ty si na mě vyjela."

,,Tak dost !" vykřikla Reyna ,,Já sem vás sem nepřivedla pro to aby jste se hádali."

Našpulila jsem pusu ,,Fajn. Kde jsi nás teda viděla ?"

,,V Moři nestvůr." když řekla ten název můj tep vystoupal 120 na 150 ,,Na ostrově Kirké."

,,Počkej." Percy zvedl ruku a ukázal stop ,,To nechápu. Ty jsi byla na ostrově Kirké ?"

,,Já a moje sestra." přikývla Reyna ,,Dokud jste nepřijeli vy dva. Když jste odjeli, tak nám ti piráti zničili bydlení. Já a moje sestra jsme museli odejít. Já šla sem a moje sestra no.. stala se Amazonkou."

,,Takže to nakonec dobře dopadlo." usmál se Percy ,,Můžeme už jít ? Máme před sebou náročnou výpravu." Percy se otočil a rozběhl se k lodi.

,,Počkej Percy !" křičela na něj Reyna.

,,To nemá cenu." uklidnila jsem ji.

,,Stejný jako vždy."

,,Ten se nikdy nezmění a kdyby jo.." pokrčila jsem rameny ,,To by se musel stát zázrak."

Reyna se usmála ,,Vy dva spolu chodíte ?"

,,Ano. Jenom jsme se pohádali."

,,Všimla jsem si."

,,To je jedno." usmála jsem se a podala jsem Reyně ruku ,,Ráda jsem tě poznala a děkujeme za spolupráci."

,,Nápodobně." Reyna mojí rukou potřásla ,,Hodně štěstí."

,,To budeme potřebovat." naposledy jsem se rozhlédla kolem. Byla tma, takže nic moc nebylo vidět. Škoda. Chtěla jsem vidět římskou archytekturu. Povzdechla jsem si a rozeběhla se k lodi. Na lodi jsem byla za chvíli.

,,Jsme tu všichni ?" zakřičela jsem na Leo u kormidla.

,,Teď už jo."