Percabeth

17. díl

Percy

Probudil jsem se v hlavní budově a vedle mě ležela Annabeth. Měla přisunutou postel k té mé a držela mě za ruku.

Usmála se na mě ,,Dobré ráno ospalče." podívala se ven ,,Nebo bych spíš měla říct dobré odpoledne ?"

,,To samé platí pro tebe." usmál jsem se a snažil se vstát. Jakmile jsem se chtěl posadit začala mě šíleně bolet hlava a celé tělo. Zase sem sjel na polštář a podíval se na sebe.

,,U všech bohů." byl jsem celý spálený. Podíval jsem se do zrcadla, které bylo u mé postele - jak se tam dostalo ? Moje vlasy to nějak přežili a dokonce i obočí, ale obličej byl celý popálený.

,,Co se děje Percy ?" posadila se vedle mě Annabeth a koukala jako já do zrcadla.

,,Nic." zamumlal jsem.

,,Vypadáš strašně." pokrčila Annabeth rameny ,,No a ?"

,,Nebudu se nikomu líbit. Nikdo mě nebude chtít." čekal jsem jak zareaguje Annabeth.

,,Tím líp pro mě ne ?" dala mi pusu na tvář ,,Nech to plavat. chaluhový mozečku."

,,Nenechám." soustředil jsem se. Snažil jsem se najít nějaké podtrubí, abych přivolal vodu. Musel jsem se uzdravit, aby jsme co nejdřív odletěli.

,,Mám to." zajásal jsem ,,Měla by ses krýt." ušklíbl jsem se na Annabeth. Myslel jsem na vodu a soustředil se. Po několika sekundách to podtrubí vybuchlo přímo na mě. Cítil jsem jak se uzdravuji. Byl jsem silnější a měl jsem víc a víc energie. Voda odtekla pryč a já se podíval na sebe. Všechny popáleniny byly pryč.

Prohlížel jsem si ruce ,,Super." usmál jsem se a podíval se na Annabeth. Byla celá mokrá. Zasmál jsem se ,,Promiň Annabeth."

,,To se ti povedlo." zabručela a pokusila se vstát, ale jenom vyjekla bolestí a svezla se zpátky na polštář. Podíval jsem se tam, kde měla ruku. Měla obvázaný pravý bok. Píchlo mě u srdce. To zranění jsem jí udělal já. Teda né já. Byl to Kronos, ale ukradl moje tělo. Takže jsem to vlastně byl já.

,,Promiň Annabeth." podíval jsem se jinam, aby mi neviděla do očí ,,Zase jsem ti ublížil." vstal jsem z postele ,,Někdy si říkám jestli jsem pro tebe ten-"

,,To neříkej Percy." přerušila mě Annabeth ,,Ty jsi mi to neudělal. Byl to Kronos."

,,Jo já vím." povzdechl jsem si ,,Měl bych ti něco říct Annabeth." řekl jsem tiše.

Annabeth se zamračila ,,Cos mi zatajil ?"

Zhluboka jsem se nadechl ,,Jak mě Kronos ovládl... Já všechno viděl. Jak bojujete, jak tě zranil." odmlčel jsem se ,,Kronos se mě začínal zmocňovat."

,,Tak jak jsi dokázal Krona odstranit ?"

,,Díky tobě a..a Lukovi." chvíli bylo ticho, ale Annabeth to ticho přerušila.

,,Lukovi ?" celou dobu jsem byl otočený abych na ni neviděl. Otočil jsem se. Její oči byli jako ze skla. Snažila se nebrečet.

,,Jo." přikývl jsem ,,Viděl jsem ho, povídal si s ním a Luke mi řekl co dělat, abych měl zase vládu nad svým tělem."

Annabeth se posadila. Kupodivu bez bolestně ,,Jak se má ? Co ti říkal ?" Luke. Jedna ze slabostí Annabeth. V době války s Kronem byl Luke zlý, ale Annabeth pořád věřila, že je v něm nějaké to dobro. Pořád se ho zastávala. Nesnášel jsem to. Jasně... žárlil jsem, ale nechápal jsem jak se ho může pořád zastávat po tom všem co udělal mě, ji, Thalii a vlastně celému táboru.