Pregnant with Agreste's baby - MLB FF (CZ) - - CORRECTION

I'm Sorry.. 😔

Vešla jsem do ložnice, zavřela za sebou dveře a lehla si na postel.. ,,Proč musí být zrovna Adrien akumatizovaný?! Proč vůbec má ON být Chat?? Proč se tohle děje?!" začala jsem si říkat v hlavě. Začala jsem brečet a svírat se do klubíčka. Najednou ke mě odněkud přiletěla Tikki a dala mi malou pusinku na tvář.,, Marinette? Co se stalo?" řekla a podívala se mi do očí. ,,A-Adrien je.. je akumatizovaný.. a je i Chat.." řekla jsem s brekem a mazlila se k polštáři. Tikki se lekla a s údivem se chytla za pusu. ,,Marinette jedtli je akumatizovaný, tak mu musíme pomoct.. ale ty se nemůžeš proměnit.." řekla Tikki. ,,No právě.. Musím něco udělat, jinak.. jinak.. nechci, aby Adrien ublížil ještě někomu." řekla jsem a utřela si oči. ,,Bohužel nemůžeme teď nic dělat. Nejsi ani v 7. měsíci. Musíme to ještě chvíli vydržet, dobře Máří?" řekla a usmála se na mě. ,,Dobře Tikki." řekla jsem a objala ji. ,,Máš hlad?" zeptala jsem se jí. ,,Malinko, ale ještě nějakou chvíli to bez jídla vydržím. Jo a kdyby něco jsem schovaná pod postelí. Je tam jedno uvolněný prkno a je tam i moje krabička." řekla a já se jen tázavě podívala. ,,Kde?" řekla jsem a vstala. Podívala jsem se pod postel a tam bylo jedno prkno, pod které Tikki vletěla. Bylo hned u rohu postele, takže ho celkem jednoduše najdu. ,,Dobře Tikki, kdyby jsi měla hlad, tak mi řekni dobře?" zeptala jsem se jí. ,,Dobře." řekla a já si lehla na postel. Jen tak jsem se koukala do stropu a přemýšlela. Najednou mě začalo bolet břicho a to malý začalo kopat. Jen jsem se usmála a začala ho hladit. ,,Ale, ale. Tady se nám někdo vzbudil." řekla jsem úsměvem a to malý začalo kopat. Chvíli jsem se takhle na břicho koukala a hladila ho, když po chvíli Adrien zaklepal na dveře. Po chvíli vešel a já se na něj jen koutkem podívala. Držela jsem se za břicho, když po chvíli přišel a chytil mě za ruce. ,,Marinette.." řekl, ale já se pořád dívala dolů, na svoje břicho. Po chvíli mi zvedl hlavu a koukal se mi do očí. Jeho oči se pomalu začaly měnit z fialové na zelenou, se slovy: ,,Je mi to líto, princezno..". Jen jsem se na něj dívala a na jeho oči. Po chvíli mu začaly slzet a začal brečet. ,,Je mi to líto Marinette. Je mi smutno, když vím, že ti ubližuju.. Omluvám se.." řekl a sklonil hlavu.
Chvíli jsem se na něj jen dívala a pak mu zvedla hlavu. Začala jsem mu stírat slzy z tváří a dala jsem mu pusu do vlasů. ,,Odpouštím ti.. Všichni děláme chyby." řekl jsem a koukla mu do očí. Po chvíli mě chytil za ruku a dal mi na ni pusu, pak jen s úsměvem řekl: ,,Miluju tě, Marinette.." a opřel se mi o rameno. ,,Já tebe taky, Adriene." odpověděla jsem a dala jsem mu pusu do vlasů.

Chvíli jsme poté vedle sebe leželi a povídali si. Po nějaké době Adrien usnul, když jsem ho hladila ve vlasech (a vrněl u toho ^^ je fakt jak kočka). Natáhla jsem se pro deku a přikryl nás. ,,I když jsi "padouch", pro mě budeš vždycky hrdina, Adriene.. a pro naše děti taky." zašeptala jsem směrem na něj a dala mu pusu do vlasů. ,,Miluji tě.." řekla jsem a jemně se k němu přitula.