Pregnant with Agreste's baby - MLB FF (CZ) - - CORRECTION

Wake up, Love ❤

,,Hmmm.." zamrmlala jsem když jsem se vzbudila. Bolela mě totiž hlava a to malý, mi moc nepomáhalo tím kopáním. Ale za zlé mu to nemám, je to jeho jediná zábava. Otevřela jsem oči, které jsem hned zavřela. Začaly mě pálit a strašně štípaly. Promnula jsem si je a otevřela. Sice mě bolely, ale o trochu míň. Otočila jsem se na bok. Vedle mě zase ležel Adrien. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem jeho žena a že budeme mít spolu rodinu. Začala jsem na něj zasněně koukat. Vlasy měl rozcuchaný do všech stran. Potom jsem se podívala na jeho obličej. Nemůžu uvěřit, že někdo má takovejhle obličej. Dalších pár minut jsem na něj jen zakoukaně hleděla. PP chvíli se otevřely jeho oči a z jeho úst vyklouzla věta. ,,Dobré ráno princezno.." řekl s úsměvem a pohladil mě na tváři. ,,Dobré ráno, lásko." řekla jsem a začala jeho ruku, která pořád byla na mé tváři, hladit. ,,My jsme tak roztomilej pár." řekl po chvíli a přitáhl si mě do polibku. Po chvíli si to začal užívat a rozhodl se, že se od sebe neodtrhneme do té doby, dokud nám nedojde dech. Asi tak pět minut v kuse jsme se líbili a pak se od sebe odtrhli. Vydýchaně a trochu unaveně jsme na sebe koukali. ,,Jseš tak krásná..." řekl a dal mi pusu na čelo. ,,..Nejkrásnější..." řekl a dal mi další pusu.... ,,...Princezna...." dal mi další pusu.. ,,...Na světě." dal mi poslední pusu a pak se odtáhl. ,,Nuuu.." řekla jsem a dala mu ruku na tvář. ,,Ty.." dala jsem mu pusu. ,,...Jsi..." dala jsem mu další. ,,..Ten.." dala jsem mu další. ,,...Nejlepší..." dala jsem mu znova pusu. ,,...Muž..." dala jsem mu pusu. ,,..Na světě..." řekla jsem a dala mu poslední pusu. Ještě by jsme pokračovali, když by na nás někdo nezaklepal. ,,Jdu tam." řekl Adrien a šel ke dveřím. Po chvíli přišel s dopisem v ruce. Opřel se o zeď a dopis začal číst. Po chvíli řekl ,,Zvou nás do televize na interview.". ,,Vážně?" řekla jsem trochu znechuceně. Šla bych, kdyby tam nebyl ten reportér, novinář nebo kdo to sakra byl. Prostě a jednoduše... nechci po něm vyjet, anebo v televizi udělat scénu. Prostě bych to asi nedávala. ,,Kdy odjedeme?" řekl Adrien uculeně. ,,Kdy budeš chtít." řekla jsem trošku zmateně. Ten obličej je fakt hodně kulišáckej, takže něco chystá... ,,Dobře. Jdu balit a rovnou zabalím i tobě." řekl a já jsem si uvědomila co jsem včera dostala... ty dva plyšáky. ,,Fuck." šeptla jsem. A nenápadně je začala hledat. Ten bílej na mě koukal a ten černej na Adriena. Začínám bejt paranoidní, ale tohle není normální. I když... Je to i trochu smutný... Ten černej plyšák mi připomíná kocoura... Je mi líto co se stalo, ale pomůžu mu.. ať už je to kdokoliv.

,,No tak Mari... Oblékni si tu bundu, vem ty plyšáky a jedeme!!" křikl na mě natěšeně Adrien, přes celou chodbu. ,,No jo." řekla jsem, oblékla se, vzala věci i plyšáky, vzala klíče a zamkla dveře. Když by jsme něco zapomněli, prý nám to pošlou. Vešla jsem do výtahu a zavřeli se dveře. Adrien zmáčkl tlačítko "přízemí" a výtah se rozjel. Nevím proč, ale z těch plyšáků mám strašný nervy. ,,Mari?" řekl Adrien a objal mě kolem ramen. ,,Ano?" řekla jsem s úsměvem. ,,Co je?" zeptal se a podíval se mi do očí. ,,Nic, jsem v pohodě. Jsem jen unavená." řekla jsem a usmála se. Výtah se po mé větě zastavil a my vyšli ven. Dala jsem Adrienovi klíče, aby je dal na recepci a já šla do auta. Sedla jsem si, věci dala dozadu a připoutala se. Opřela jsem si hlavu o dveře a čekala na Adriena. Po chvíli přišel a sedl si za volant (nevím kde to auto vzal, fakt nevím). Připoutal se a podal mi šátek. ,,Zavaž si oči." řekl a dal mi jí do ruky. ,,Proč?!" zeptala jsem se. ,,Překvapení." řekl a začal mi zavazovat oči. Na to, že ten šátek byl pastelově růžovej, jsem fakt nic neviděla. Po chvíli se auto nastartovalo. ,,Prodej mi ty dva playšáky." křikla jsem po něm nervózně a po chvíli jsem je oba dva mačkala v pevném objetí. Mám fakt nervy na cucky. Tohle mi nebude dělat, jinak ho asi zabiju.