„Včera jsem se chtěl opít,
dnes chci zas.
V té opilosti chci snít
a ne poslouchat tyhle dva, jak na sebe znovu zvyšují hlas.
Brejlatej hňup
své ego si pěstuje
vždy, když čistí si chrup
a jen sám sebe samou chválou opěvuje.
Zrzavá šprtka
každému svou chytrost předvádí.
Nejenom hrstka
lidí se přiznala, že je k šílenství přivádí."
Z koupelny se ozýval falešný zpěv černovlasého muže. Nad zápalem vymýšlení rýmu si nevšímal, že se sprchuje něco málo přes hodinu a že svým skřehotem všechny ruší.
„Blacku, zavři zobák a padej z té sprchy! Nikdo není zvědavý na to tvoje halekání." Zrzavá žena hlasitě zabušila na dveře od koupelny. Byla celá rudá vzteky. Nejradši by ty dveře vykopla a dala Siriusovi pěstí, avšak představa nahého černovláska ji přesvědčivě odradila.
„Výjimečně souhlasím s Lily, drž hubu!" zahřměl tmavovlasý muž a zvědavě nakoukl do modré schránky na dopisy. Jako by tímto činem přivolal psaní, které se zrovna objevilo ve schránce. Hned po něm chňapl a šel si sednout k psacímu stolu. Ihned škubl pečetí a z obálky vypadly dva dopisy. Muž si překvapeně vzal do rukou první dopis, který byl od jeho lásky.
Na začátku se mu při čtení dopisu obličej stáhl do zamračené grimasy, avšak postupem času se mu více rozjasňovala. Na úplném konci ho vyděsila nedokončená slova a velká černá kaňka. Nejistě vzal do svých rukou další dopis.
Pergamen byl složený a na něm se vyjímalo jeho jméno. Úhledné písmo mu bylo cizí, ale zároveň velice známé. Věděl, že ho nikdy nečetl, ale měl pocit, jako by ho znal. Rychle pergamen rozložil.
Drahý tatínku,
Pergamen vypadl z Jamesových rukou. Černovlasý muž upřeně hleděl na dopis, a aniž by ho četl, rozplakal se. Nevěděl, jestli má být šťastný, smutný, zmatený, hrdý, překvapený... Pocity Jamesem cloumaly tak, jako by mu bylo patnáct a on se rozhodoval, jestli milovat tuhle holku nebo tamtu.
Mám pro tebe dvě zprávy. Jednu dobrou a druhou špatnou. Nejdřív však ty lepší zprávy.
Mám bratříčka! Jmenuje se James a má krásné modré oči. I když mi maminka říkala, že je to její a Davida, viděla jsem tu krutou pravdu. Ten hnusný Smrtijed ji zneužil! Pomstím se mu, tati.
Znovu s ním zacloumal vztek jako poprvé, když se dozvěděl o činu jeho nepřítele.
„Kéž bych tě mohl pevně obejmout a podpořit tě. I když bych to nejradši udělal sám, nemůžu." Černovláska bolela čelist z toho, jak moc zatínal zuby k sobě.
Ta špatná zpráva je, že maminka málem zemřela... Její lékouzelnice byla nováček a nevěděla, jak pořádně zastavit krvácení. Maminka přišla o hodně krve, ale to nakonec jiní lékouzelníci dokázali napravit a všechno už je v pořádku. Teď leží doma a stará se o malého Jamese. Bohužel jí nemůžu pomáhat, musím být v Bradavicích.
„To si dělají srandu? Jak tohle můžou dopustit?! Kdybych tam byl..." na konci věty se zasekl a nechal větu doznít do ticha přerušovaného tekoucí vodou.
Naštěstí strýček Remus mamince pomáhá. Dokonce mi píše i o jejím zdravotním stavu. Vždyť ji znáš, sama by se nepřiznala, že potřebuje pomoc. Remus je velmi laskavý člověk, mám ho moc ráda. Taky jako já rád čte, takže si můžu s někým povídat o knížkách!
„Tak se mi o ni konečně stará někdo, kdo je v rámci možnosti normální," pobaveně se zasmál a v očích mu zasvítily jiskry.
Ve škole je sice Hermiona, kamarádka Harryho, ale popravdě ji moc nemusím. Chová se jako nejchytřejší člověk na světě. Harry se baví ještě s Ronaldem, ale ten je pěkně divný. Pořád žere a chová se jako prase. Opravdu mě překvapuje, že se s nimi Harry kamarádí.
„To má asi po mně, že si vybírá jen divné kamarády. Jessie, ty jsi zase celá Alyssa! Pořád máš blbé kecy, ale stejně se o Pottera zajímáš."
Když už je řeč o Harrym – hrozně mu chybíš, ty i Sirius. Já Siriuse moc neznala, ale připadal mi jako milý člověk.
„Taky mi oba chybí..." Vedle brýlatého muže se znenadání objevil jeho nejlepší kamarád, který si smutně povzdechl. Muž vedle něj jen zakýval na souhlas.
Snad na nás z nebe dohlížíš. Teda maminka to vždycky říkala. Díky tobě se prý všechny věci zlepší. I když je to jen její domněnka, také tomu věřím. I když tě znám jen z vyprávění, hrozně mi chybíš...
„Ty mně taky chybíš, Jessie. Ani nevíš, jak rád bych tě poznal osobně. Mrzí mě, že jsem ti to nikdy nemohl říct z očí do očí, moc se ti za to omlouvám. Hlídám tě odsud celou dobu a doufám, že alespoň tobě se nic nestane. Miluji tě. Jsem na tebe hrdý."
YOU ARE READING
S láskou, Alyssa | HP ✔
Fanfiction,,Chybíš mi, Jamesi Fleamonte Pottere." ,,Tvůj syn je ti tak neuvěřitelně podobný. Obličej i vlasy má po tobě, avšak oči má po té dívce, která tě nikdy neměla ráda a využívala tě." ,,Tolikrát jsem si chtěla vzít život a jít za tebou do nebe, ale zů...
