I.

1.1K 58 0
                                    

16. 4. 1990

Drahý Jamesi,

mé srdce jsi uloupil už při cestě vlakem, když jsi mi laskavě povídal o Bradavicích. Moc jsem nevěděla, kam jedu. I když moje mamka byla čarodějka, před tátou o kouzlech nikdy moc nemluvila. Takže jsi mi všechno odvyprávěl ty. Tvé oči zářily nadšením a už i ty rošťácké jiskry tančily v té oříškové barvě.

Každým rokem se mé city více prohlubovaly, avšak ty jsi to nijak nevnímal, byl jsi okouzlen tou zrzkou, která tě tahala za nos. Byl jsi tak zaslepený její láskou, která byla falešná...

Je dobře, že jsi nikdy nemohl zjistit, že má dítě i s jiným mužem. Přetvařovala se a nikdo nic netušil. Ale já ti to nevyčítám, byla vychytralá a nápoj lásky jí vypomohl. Už se o tebe se mnou nemusela prát, vyhrála.

Moc mi chybíš, Jamesi. Ty dny bez tebe jsou až moc dlouhé.

S láskou,

Alyssa

***

Tmavovláska obtáhla své rty rudou rtěnkou, kterou měl její přítel na ní tak rád a políbila popsaný papír. Do rukou opatrně vzala obálku, napsala na ni jméno adresáta a zapečetila ji. Naposledy si ji prohlédla a dala ji černé sovičce.

Po Jamesově smrti napsala podobný dopis, který však zůstal skryt v šuplíku jejího stolu. Po těch letech po jeho smrti mu konečně odeslala dopis, který spokojeně dřímal vespod. Až teď měla nutkání starý dopis oprášit a znovu ho přepsat a trochu vylepšit.

„Předej to Jamesovi." Sovička na souhlas zamávala křídly a vylétla do inkoustově černé noci. Žena pomalu ustoupila od okna a podívala se na drobnou spící holčičku. Něžně ji pohladila po vlasech a nechala svými slzami smáčet její tvář.

„Miluju tě, Jamesi."

S láskou, Alyssa | HP ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat