10.05.2018
Pomluvy, urážky, výsměch, šikana, hádka, rvačky, bitky, boje, války, zbraně, nenávist, násilí. Zlo. Proč zahlcujeme naši planetu natolik negativním jednáním? Proč nekrotíme špatné chtíče v nás a nechováme se tak, jak bychom se chovat měli? Tak jak se o nás píše v učebnicích, jakožto o nejinteligentnějším druhu. Nejinteligentnější druh se sám, dobrovolně ničí, kvůli zlu, které nedokáže překonat pouhou podstatou lidskosti? Láskou? Tohle že je ten úžasný druh žijící na planetě Zemi?
Když jsou neshody, zatáhneme do všeho nenávist a agresivitu. Vyrukujeme se zbraněmi, pošleme dobrovolné ale i nedobrovolné lidi bojovat. Bojovat za vlast, za Zemi, za spravedlnost. Ale kde je ta spravedlnost? Nedosáhlo se nám všem stejného práva? Práva na život? Nebyli jsme přivedeni na tento svět náhodou všichni úplně stejnou cestou?
Proč tedy bojujeme. Proč se nespojíme a netvoříme něco krásného? Proč nebudujeme? Proč jsou mezi námi tací, kteří volí raději zlo, než-li lásku? Proč? Proč se lidé vymlouvají na systém? Nevybudovaly ho snad oni sami? Výmluvy na stát? Kdo vládne státu? Lidé. Výmluvy na podmínky? Kdo ty podmínky zavedl? Lidé. Lidé na vyšších místech. Někdy se mezi takto důležitě postavené lidi dostávají tací, kteří jsou plní zla. Ale není to náhodou tak, že plní zla jsme úplně všichni? Do jednoho? Nenávistné matky, otcové a jiní rodinní příslušníci, šikana ve školství, brutalita zasahující téměř každou školu na celém světě, šikana v práci, hra na nadřízeného a podřízeného, šikana státem, nenávist na každém jednom kroku, který uděláme. Všude kam se podíváme je stále šířící se zlo roztahující své, už tak dost dlouhé, pařáty. Pohlcující nás. Pohlcující lidi.
Ale kde se to špatné bere? V nás. V každém jednom z nás je. Ukryté, schované, čekajíc kdy mu povolíme se projevit. Sebekázeň, víra v morální hodnoty, skromnost a láska jsou vlastnosti, které můžeme použít proti tomuto zlu v nás. Můžeme ho zmírnit. Můžeme se pokusit ho utlumit. Můžeme ho utlumit. Na světe je tolik nádherného, kouzelného a ohromujícího, ale my se vždy slepě vydáváme za vším negativním a temnotou prolezlým. Proč zbytečně ničit vše krásné? Nebuďme zaslepení. Probuďme v sobě lásku. Objevme čeho jsme schopní, když se spojíme. Jaké úžasné věci jsme schopni tvořit. Dohromady, tak jak jsme sem přišli, jako celek. Zahubme zlo!
Pravdou je, že to se povede jen málokomu
Proč? Protože je to více pohodlné, nesnažit se, a protože my jsme lidé.
My jsme zlo.
YOU ARE READING
Otevři oči
Short StoryPokusím se, aby jste po přečtení jakéhokoliv článku přemýšleli. Mít vlastní názor. Uvědomit si spoustu věcí. Nechci abych měla tisíce vidění a follows. Chci jednoho člověka, který tohle přečte, a něco si z toho vezme. Ujasní si sebe samotného. Chci...
