Who Are You, Jimin? (DOKONČENO)

{•~16~•}

Jimin spoléhal na Taehyunga, že odvede Samuela bezpečně do školky, kde pak oba stráví celý den, protože sám musel jít do práce. Chtěl Taehyungovi všechno splatit, jenomže už ani on neměl přehled o tom, kolik komu dluží. Věděl, že po něm Tae ty peníze nechce, ale přece a jen to nebyla nejmenší částka a on mu nechtěl nic dlužit, když už žije v jeho domě. Nabídl mu střechu nad hlavou, jídlo a to všechno prakticky zadarmo. Měl z toho špatný pocit. Měl pocit, že se na něj začíná až příliš spoléhat. Taky se o něj začínal bát. Jimin nebyl zrovna ten typ člověka, co by měl nejlepší přátele. Co když mu ublíží, jakmile zjistí, že s ním bydlí? Co když se mu něco stane kvůli němu?

,,Nad čím přemýšlíš?" Zeptal se ho Yoongi, který zrovna donesl tác se špinavým nádobím.

,,Nad ničím." Odbyl ho rychle Jimin a špinavé nádobí dal do umyvadla, kde ho začal následně umývat.

,,Poslední dobou pořád nad něčím přemýšlíš. Máš hlavu v oblacích, tak se vrať zpátky na zem."

,,Říkal jsem, že nad ničím."

,,Snad nejsi zamilovaný. Jednostranná láska? To tě trápí?" Jimin na něj vyvalil oči. Ano, sice přemýšlel nad Taehyungem, ale ne v takovém smyslu. Vlastně ho něco takového ani nenapadlo. Tae byl hodný, dokonce i pohledný, ale nikdy nad tím nijak nepřemýšlel. Vždyť pocházeli z úplně jiného světa. Taehyung měl vlastní dům, práci na plný úvazek, měl peníze a určitě i spoustu přátel. Jimin byl naprostý opak. Nehodili by se k sobě. A i kdyby k němu něco cítil, nešlo by to. Nechtěl by Taehyunga zatáhnout do svých problémů. Nikdy nechtěl kamarády, protože by se o ně musel neustále bát a zamilovat se? To tedy ne. Takový pocit, ještě nikdy k nikomu necítil, ale byl si jistý, že by poznal, kdyby ten vyvolený byl právě Taehyung.

,,Ne! Co to zase meleš? Asi seš už přepracovanej."

,,Tak v čem to vězí? Někdo je zblázněnej do tebe?" Jimin mu zamyšleně hleděl do očí. Proč to všechno Tae dělal? Proč ho nechal žít v jeho domě? Proč za něj zaplatil tolik peněz? Možná, že ... Ne! Zkrátka byl hodný a zželelo se mu Samuela. Není to tak, že by se mu líbil on. Jak by se mu mohl líbit? Tae měl na lepší. Mohl si vybírat ze stovky nápadníků, určitě by si nevybral jeho. Vždyť ani nevěděl, jestli je gay! Tak proč to řeší?

,,Pochybuju, že bych se mu líbil. A teď sklapni a jdi to odnést ke stolu šest." Podal mu tác s pár drinky. Yoongi se tím nijak nezaobíral a šel odnést objednávku.

*^_^*

Už mu skončila směna. Bylo něco po páté hodině, ale on stále musel myslet na jeho rozhovor s Yoongim. Možná, že v tom Taehyung vidí něco víc. Ne! Tae není jako ostatní. Určitě by ho takhle nevyužil. Neublížil by mu. Chce mu jenom pomoct, chce pomoct především Samuelovi. O to tu jde. Vždyť je učitelem ve školce, je jasné, že se bude chtít postarat o dítě. Tak proč by mu říkal, že se postará o něj? Bylo to tak matoucí!

Když už se chystal jít do školky, vyzvednout Samuela, zazvonil mu mobil.
Neznáme číslo. Jimin váhavě zvednul hovor a mobil si přiložil k uchu.

,,Jiminie, proč jsi mi lhal?" Ztao. Ten hlas by poznal všude.

,,Cože?" Nechápal Jimin.

,,Proč jsi lhal, že mezi tebou a tím klukem nic není? Víš jak nesnáším, když mi někdo lže a od tebe mě to obvzlášť ranilo."

,,Ale mi spolu vážně nic nemáme!" Jimin stále nechápal význam tohoto hovoru, ale začínal mít strach. Bál se, co se mu Ztao chystá říct.

,,Tak proč s ním bydlíš v jednom domě a máte spolu malýho parchanta?!" Samuel. Jak ví o Samuelovi? ,,Nemáš co říct? Už ti došli argumenty?"

,,Mezi námi nic není." Věděl, že mu to Ztao neuvěří, ale musel to nadále zkoušet. Bál se, že jim nějak ublíží.

,,Jak rád bych ti to věřil. Ale znáš mě. Jsem hodně žárlivý člověk a svůj majetek si dobře střežím."

,,Prosím ... prosím, neubližuj jim." Jimin byl na pokraji zhroucení. Měl pocit, že se každou chvíli rozbrečí.

,,Proč sis vybral jeho? Vypadá jako slušný člověk. A dítě? Jiminie ... můžeš si za to sám." S těmi slovy, byl hovor ukončen. Jimin upustil svůj mobil na zem, kam si následně sedl. Jeho nohy ho neudrželi. Celý se klepal, slzy mu tekly z očí. Nevěděl co má dělat. Rozbrečel se ještě víc, pod náporem čirého zoufalství. Slíbil si, že si jim nic nestane. Že je ochrání a teď tu sedí na zemi a brečí. Neměl ponětí, kde jsou, jak by jim mohl pomoct. Alespoň jediný záchytný bod, který by mu pomohl. Nic. Žádná kouzelná víla, hodný stařeček nebo sám Satan, nikdo se neobjevil, aby mu pomohl. Jediný člověk, který mu kdy pomohl, byl Tae. Nemůže o něj přijít. Nemůže přijít o dva lidi, na kterých mu záleží ze všeho nejvíc. Nevzdá se jich tak snadno. I když neměl ponětí, kde jsou, kde je Ztao. Chtěl bojovat. Chtěl bojovat o životy dvou lidí, pro které by se vzdal i vlastního života.

---------》•《---------

Už se blížíme ke konci ... '°•°'