Jimin má několik dluhů, které není schopný splatit. Má dvě práce a do toho se ještě musí starat o svého mladšího bratra Samuela, který šel teprve nedávno poprvé do školky. Co se ovšem stane, když se do jeho nepodařeného života připlete Samuelův učit...
Samuel už se začínal sám doma bát. Byl sice zvyklí, být doma dlouho bez svého bratra, ale tentokrát to bylo jiné. Okusil život obyčejného člověka a až příliš se mu líbil. Líbila se mu měkká postel, teplo a plná lednice jídla. Zamiloval si Taehyungův dům a troufl by si říct, že i samotného Taehyunga. Byl hodný, postaral se o něj i o jeho brášku a navíc s ním měl pocit bezpečí, stejně jako když byl poblíž Jimin.
Znuděně si maloval všelijaké obrázky na papírovou krabici od bot, když uslyšel odemykání zámku. Okamžitě zbystřil a rychlými kroky se dostal až k vchodovým dveřím, které se právě otevíraly. Samuel se nadšeně usmál, když uviděl brášku. Utíkal ho objat, až Jimina málem povalil na zem.
,,Půjdeme ven, že jo?" Jásal Samuel s nadějí, že už se nebude muset nudit doma, ,,Mohli bychom navštívit Taehyunga!" Navrhl. Doufal, že mu to bratr dovolí, ale ten z jeho nápadu nevypadal dvakrát nadšeně.
,,Co? Proč? Je to tvůj učitel, nemá čas se starat o děcka i ve svém volném čase. Nemůžeme k němu tak dolízat." Odpověděl Jimin hořce. Byl až příliš znavený na to, aby se rozmýšlel nad tím co říká.
,,Stalo se něco?" Zeptal se opatrně Samuel, přičemž se podíval do tváře svého hyunga. Bylo mu ho líto. Jeho bráška se musí tak dřít, aby je oba uživil a on se tu mezitím válí a ještě si stěžuje, že nemá co dělat. ,,Nechtěl jsem za Taehyungem dolízat. Jen mě napadlo, že by nám mohl trochu pomoct. Je hodný."
,,Samueli, lidi nikdy nedávají nic zadarmo, to si pamatuj." Jimin si vzpomněl na dnešní návštěvu Ztaa. Chtěl, aby mu dal splátku za příští měsíc. Ale to si Jimin dovolit nemohl. Nemohl mu dát peníze, které měl zrovna u sebe. Zaprvé, jich nebylo dost. A zadruhé, by pak nepřežili celý měsíc. Neměli by ani na jídlo.
*^~^*
,,Co máme na snídani?" Zeptal se Samuel, když se probudil. Jimin už byl dávno vzhůru, taky že bylo šest hodin ráno. V osm musel být v práci, takže jestli se chtěl stihnout nasnídat se svým mladším bratrem, musel vstávat o něco dřív.
,,Půjdeme do města a tam si něco seženeme." Samuel se na Jimina pouze zamračil, ale nijak to nekomentoval. Nevěřil, že si i jeho bráška koupí jídlo. Vždycky mu koupil o co si řekl, ale sobě nic. Jedl jenom zřídka a jen to co bylo opravdu levné. Ani se nedivil, že zkolaboval. Pořádně nejedl ani nespal a pořád pracoval.
Samuel se převlékl a ruku v ruce vyšel se svým bráškou do města. Sice uběhlo jen pár minut chůze, ale Samuel začínal být hladový. ,,Už tam budem?"
,,To záleží na tom, co budeš chtít snídat."
,,Budu jíst to co ty." Jimin se zmateně podíval na svého mladšího brášku, ale potom se usmál. Opět zavládlo ticho, dokud nedošli k jednomu stánku, kde prodávali bibimbap. Téměř okamžitě jej snědli. Když už se rozhodli, že se vrátí domů, Jimin se najednou celý napjal a zatočil do zcela jiné uličky, než měli jít.
,,Děje se něco?" Zeptal se zmateně Samuel.
,,Zvládneš se vrátit sám domů, že ano? Už to není daleko. Tak zvládneš to?" Mluvil rychle a - vyděšeně? Co ho mohlo tak rozhodit?
,,Ano, ale co se stalo?"
,,Odtud půjdeš sám domů. Jasný? S nikým se nebudeš bavit, půjdeš rychle a přímo domů. Já teď musím něco vyřídit. Tak jdi," když se Samuel nadechoval, že něco řekne, Jimin ho nenechal mluvit, ,,Na nic se neptej a jdi." Tentokrát už Samuel nic nenamítal a vydal se směrem domů.
Cestou přemýšlel, co tak náhle jeho brášku vystrašilo. Nepřemýšlel nad tím však dlouho, jelikož mu cestu skřížila známá tvář. Taehyung! S jásotem se rozběhl za svým učitelem a zezadu ho objal. Taehyung se prvně vylekal, protože Samuela neviděl, ale jakmile si uvědomil, kdo ho tak znenadání přepadl, věnoval mu vřelý úsměv. Ten však ihned zmizel, jakmile si všiml, že je tu Samuel sám.
,,Kde máš brášku?" Taehyung se k Samuelovi sklonil, aby mu viděl do očí a přísným pohledem ho pozoroval.
,,Musel něco zařídit. Ale je to v pořádku. Domů trefím." Vychloubal se Samuel.
,,Doprovodím tě. Tohle není dvakrát bezpečná ulice pro malé dítě." Samuel úplně zapomněl na všechna varování od jeho bratra. Taehyungovi věřil a byl si jistý, že hyungovi nebude zas tak vadit, když mu ukáže jejich byt. Přece a jen oni už ten jeho viděli.
_________________________
Ops! Esta imagem não segue nossas diretrizes de conteúdo. Para continuar a publicação, tente removê-la ou carregar outra.
