(~•6•~)

2.5K 200 3
                                    

Jimin musel nechat Samuela samotného doma, i když nechtěl a musel jít opět do práce. Pracovat v baru, kde dostával extra provize, když zpíval karaoke ho dokonce i bavilo, ale nelíbilo se mu, nechávat Samuela celý den samotného. Chtěl mít přehled o tom kde je, chtěl ho mít po svém boku, aby ho mohl kdykoliv ochránit. Přece a jen Jimin se nestýkal zrovna se slušnými lidmi a ne všichni ho měli rádi. Některým stále dlužil peníze a nebyl schopný jim to splácet v termínu, tudíž měl strach, že by mohli použít násilí. Jeho už párkrát zmlátili, ale na Samuela nesměl sáhnout nikdo.

,,Parku! Objednávka u stolu šest." Modrovlasý číšník podal Jiminovi lísteček s objednávkou. Jimin okamžitě začal míchat různé druhy alkoholických drinků.

,,Proč mi říkáš číslo stolu? Ty jim to nezaneseš?" Yoongi jen nesouhlasně zavrtěl hlavou.

,,Už je pět hodin. Končí mi směna." Jimin se na chvíli zamyslel, přičemž nakrčil obočí a trochu pootevřel ústa. Naprosto ztratil pojem o čase, ale že by už bylo tolik hodin?

,,Vážně mě tu necháš samotnýho? Už tak nestíhám a to ještě není narvanej celej bar." Yoongi se jen škodolibě ušklíbl a přehodil si svůj batoh i s věcmi přes rameno.

,,To zvládneš." A s těmi slovy odešel. Jimin si jen povzdechl. Tohle mu Yoongi dělal vždycky.

*^-^*

Už se blížila zavírací doba a bar již nebyl tak plný jako odpoledne. Aby taky ne, když už bylo po půlnoci. Teď už tu popíjeli jen ti, co neměli kam jinam jít nebo ti, co se tak opili, že sami jít nedokázali. Tohle Jiminovi na jeho práci vadilo snad nejvíc. Ne jednou se dostal do potyčky s opilým štangastou jen kvůli tomu, že bar zavíral a on ho musel vyprovodit ven. Těžko pak vysvětloval Samuelovi co se mu stalo a ještě hůř jak. Samuel nevěděl, kde Jimin pracuje, už jen kvůli tomu, že tohle nebyl zrovna nejslušnější bar ve městě. Ale jiný mu práci nenabídl a navíc nebyl tak daleko od domu.

,,Co takhle, kdyby mi můj oblíbený klient zazpíval?" Jimin zvedl pohled od skleniček, které právě umýval a podíval se do tváře svému věřiteli. Bez jakýchkoliv námitek se uklonil na pozdrav a vyšel zpoza pultu, aby mohl dojít na menší pódium, kde bylo karaoke. ,,Smím zvolit píseň?" Ztao vyšel po schůdkách na pódium za Jiminem a vybral píseň, která se mu zamlouvala nejvíce. Jimin nervózně polkl, avšak nic neříkal. Bál se, jaký byl skutečný důvod jeho příchodu. Za tento měsíc přeci vše splatil, nebo alespoň jemu ano.

Jimin začal zpívat píseň, kterou mu Ztao zvolil, přičemž ho jeho věřitel celou dobu sledoval.

__________________________

Sice kratší, ale všechny mí kapitoly mají míň jak 800 slov, taaakže ...
TADÁ:

Tohle video mi vždycky zvedne náladu ♡•♡

Who Are You, Jimin? (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat