10. Kapitola

209 6 2
                                    

Koukla jsem na Ritu, která mi věnovala pevný, starostlivý pohled. Otočila jsem pohled zpět a schovala se rychle v temném zákoutí mezi bednami. Skrčila jsem se a vyčkávala na nejbližší osobu, co se ke mě přiblíží. Připomínala jsem predátora, co číhá na svou kořist a měla jsem pravdu. Jedna z baterek mi zasvítila přímo do očí, málem jsem oslepla, ale ani se hnula. Slyšela jsem dupání a kroky blížící se ke mě. Byl to jeden z nich. Jeho tvář byla zahalená a rozhodně se neusmívala. Popravdě jsem nevěděla co dělat a tak jsem potichu ho napadla zezadu, zacpala mu rukou pusu, sebrala baterku a jedním provázkem ho přiškrtila. Doufám, že jsem ho nezabila. To bych si neodpustila, ale co jsem měla jiného dělat. Byl bezvědomí. Schovala jsem ho v temnotě a pohnula se kousek dál. Schovala jsem se za jednou bednou a sledovala dva chlápky jak si u nějakého stroje spolu povídali. Chvíli jsem je sledovala a když skončili debatu, jeden šel směrem ke mě a druhý zůstal u řízení. Skrčila jsem se a hbitě svalila chlápka na zem. Zacpala jsem mu pusu a počkala až se udusí z šoku. Sáhla jsem mu na tep. Pořád žil. Tělo jsem odtáhla za bednu a pomalu ze plížila k poslednímu chlápkovi na této lodi. 

Něco pořád mačkal a něco si mumlal. ,,Potřebujete pomoct?" pozdravím ho a přicházím k němu. Chlap jakmile mě spatřil, přiložil ruku k varovnému červenému tlačítku. ,,Ani se nehni nebo to zmáčknu a budeš pěkně v prdeli!" sledoval každý můj pohyb. ,,Ale nebojte já jsem dcera vašeho kolegy. Mám vám prý pomoct. " usměji se a chlap se na mě podívá. ,,Ten krám nejde rozjet! Musíme se oddálit od břehu ještě víc a nejde to." sykne vzteky. To jen zkus se oddálit a vyškrábu ti oči!

,,Podívám se na to nebojte." věnuji mu vlídný, ale neupřímný úsměv. Chlap odešel a moje šance byla na seznamu. Rozevřela jsem malinká dvířka, kde bylo spousta drátů a tlačítek, dva dráty se překřižovali a tím málem vznikl zkrat. Oddělila jsem je a zkontrolovala jestli je problém vyřešen. Pak jsem se podívala na obrovská tlačítka a obrazovku. Byla tam poloha kde jsme a nějaké souřadnice nebo co.

Prostě jsem hnula s pákou a celá loď zavrzala. Málem jsem vyskočila do vzduchu.


Já strašně moc ráda napínám a proto dělám krátké kapitoly. :3 :D Pokud bude velký zájem o další kapitolu, dočkejte se do konce týdne. :D

Hra : www.starstable.com   Zaregistruj se a stáhni! x3 

Nasrat, žádné rozhodnutí :D

Hlasuj komentuj a sděl mi svůj názor! cx

Ten pátýKde žijí příběhy. Začni objevovat