Ten pátý

8. Kapitola

Další den...

,,To je ono Lilian!" povzbuzuje mě John, když trpělivě objíždím jeden z kůlů. Trénovala jsem western, o kterém jsem se nedávno dozvěděla. John tu byl nejzkušenější ze všech a učil western skoro všechny jezdce co tu kdy byli. Tentokrát jsem na sobě neměla, to co obvykle. Na hlavě jsem měla vypůjčený hnědý klobouk, bílou košili s červeným šátkem na krku a volné kalhoty z pravé kůže. Na botách jsem měla připevněné ostruhy a Piráta jsem musela vést za uzdu jednou rukou. Byl to oříšek. 

Pirát měl na hřbetě kromě mě taky zatraceně těžké sedlo pro western, které jsem mu sotva dokázala dát na hřbet. Pod sedlem menší dečku a taky trochu jinou uzdu. Musela jsem mu prý nandat bandáže a upevnit předem podkovy. Jen si představte moji radost. 

Mezitím co jsem plnila rozkazy, co mi John velil, přemýšlela jsem o plánu, o kterým jsme s Ritou dlouho diskutovaly. Plán se uskuteční v noci. Jít tam s koněm by nás jen zdrželo, takže to jsme vynechaly. Domluvily jsme se přesně jak to provedeme. Měly jsme naplánovaný každý krok. Rita přivede další pomoc. Podplatila za 200 Jorvických Shillingů jednu malou holku, co by pro případ nouze, odvrátila pozornost chlapů. Vše bylo domluveno. 

,,To bylo hodně dobré Lilian! Učíš se fakt rychle a možná z tebe může být třeba kovbojka!" usměje se na mě spokojený John. ,,Musím jít něco vyřídit. Trénink u mě pro tebe dnes končí. Co takhle po obědě v neděli?" nabídne. Spokojeně přikývnu a odejdu do stájí. 

Před stájemi sesednu a za uzdu zavedu Piráta do jeho boxu. Sundám z něho těžké sedlo, těžší než to klasické v čem jezdím denodenně. Po sundání a vrácení, jsem Piráta okamžitě vyhřebelcovala, vyčistila mu kopyta, pročesala hřívu a ocas, nakrmila a napojila. Pak jsem zaběhla do pokoje se převléknout do civilního. Moje dnešní civilní oblečení se skládalo z proužkované černobílé čepice, fialovou mikinou bez zipu, modrými džegínami a černými teniskami. 

Chtěla jsem si dopřát trochu relaxu. Sedla jsem si na svou postel a vytáhla notebook. Brouzdala jsem celý den všude po internetu, hrála různé hry a volala si přes Skype s jednou kamarádkou se kterou jsem chodila do školy, dříve než jsem se sem přestěhovala. Pak jsem si jenom četla něco o koních, pročítala pár učebnic do školy v mé rodné zemi a nebo si prostě malovala magické koně do notáře. 

Když se stmívalo...

Všechno uběhlo tak rychle, že jsem si ani nevšimla, že je skoro noc. Stejně jsem měla ještě dvě hodiny do jedné ráno, kdy se to mělo uskutečnit. Měla jsem ještě čas. Vyhrabala jsem se ve stejném oblečení ven z pokoje. U stájí svítilo jedno velké světlo, jinak ani světýlko. Ještě někdo sem tam proběhl, ale jinak všichni odjeli nebo jsou ve svých pokojích. Chtěla jsem se podívat na Piráta. 

Potichu jsem otevřela zamknuté dveře od stájí a vešla do chodby. U boxu Piráta jsem se zastavila. Pirát na mě zvědavě koukal, co tu dělám tak pozdě. Pohladila jsem ho a zadívala se do jeho obřích očí. Dívaly se na mě, na nic jiného se nesoustředily. ,,Dnes večer budu muset něco vyřídit bez tebe ju?" usměju se na něj a Pirát okamžitě, co to uslyšel, zatáhl uši dozadu a odstoupil. Úsměv mě přejde, nýbrž překvapení. Pirát se zachoval divně. Jako by mu to vadilo. ,,Neboj, bude to jen čtvrt hodinka." ušklíbnu se. Pirát se ani nehnul. Poklesla mi nálada. 

Abych zvláštní atmosféru prorazila, vytáhla jsem jednu z mrkví a natáhla ji k němu. Pirát jen znechuceně zalezl do boxu dál ode mě. Upustila jsem mrkev a bleskurychle odešla. Tohle chování mi vážně moc nezpříjemnilo náladu. Vyšla jsem ze stájí a začala chodit sem a tam. Pak jsem se zastavila u cedulky vedle stájí. Bylo tam spoustu papírků a spisů.

V další části se těšte na uskutečnění plánu! Kapitola bude dlouhá a doufám, že napínavá. U této se žádného rozhodnutí nedočkáte. Počkejte si, ale dokud to nevymyslím. :)

Hra : www.starstable.com     Zaregistruj se a stáhni! :3

Komentuj, hlasuj a tentokrát nerozhoduj! x3