NaruSasu/SasuNaru

Okvětní lístky

Když vstoupili na náves, oslava už byla v plném proudu. Hudebníci hráli všemožné písně a balady, z nichž mnohé Naruto dosud neslyšel, a šťastně vyhlížející páry neúnavně tančily. Trochu jim záviděl. V tom se přihnal malý chlapec a plnou rychlostí do něj vrazil. Trochu se zapotácel, ale ustál to. Zahleděl se, odkud dítě vyběhlo, a spatřil skupinku rošťáků běhající mezi stánky obchodníků, kteří se snažili prodat cukroví, masky a jiné nepotřebné zboží.

Dítě na něj zahanbeně upřelo oči zpod sklopených řas. „Omlouvám se, velký bráško," omluvilo se nejistě a rychle odpelášilo za kamarády.

Sasuke tázavě pozdvihl obočí. „Dobrý?" zeptal se úsečně.

Naruto se v odpověď jen usmál a kývl na stánek s vrháním jehlic. Hráč si vždy tři z nich vložil mezi prsty, načež se jimi snažil propíchnout odpovídající počet balónků. „Vsadíme se o to, kdo jich trefí víc?"

„Ve škole jsem v tom byl vždycky lepší."

„Ale to už se stalo dáávno. Třeba jsem teď lepší jak ty?" mrkl na něj Naruto. „Pokud vyhraješ, můžeš mi přikázat cokoliv."

„A pokud ne?"

„Dovolíš mi tě dneska celý večer držet za ruku," zašeptal mu do ucha.

Sasuke si roztřeseně založil ruce a zahleděl se do země, ale k blonďáčkově překvapení přikývl. „D-dobře, ale dělám to jen proto, ž-že ti chci dokázat, že se nic n-nezměnilo. Pořád jsem lepší jak ty," zamumlal nesouvisle.

Zamířili ke stánku, kde jim nevýrazná žena předala každému tři trojice jehlic a oni se zahleděli na svůj cíl.

První přistoupil Naruto. Zoufale chtěl vyhrát, protože by mu vítězství přineslo příležitost se Sasukem sblížit ještě víc. Odhodlaně se narovnal, napřáhl ruku s jehlicemi opatrně vloženými mezi prsty a hladce je vypustil.

Zasáhl dva balónky. Polohlasně zaklel, ale brzy se uklidnil. Poslední terč minul pouze o pár milimetrů, takže ho ještě může dohnat, a navíc; jeho cesta ninji byla nikdy nebrat svá slova zpět. Rozhodně ještě dokáže vyhrát!

Sasuke zaujal místo před stánkem a bez námahy získal perfektní skóre. Naruto se nespokojeně zamračil. Už nesmí chybovat.

Druhý pokus už mu dopadl lépe. Všechny balónky praskly, ale on i Sasuke snadno poznali, že nešlo o čisté zásahy. Přesto mu to nijak nezmenšilo radost, protože mu černovlásek věnoval jeden ze svých vzácných pochvalných pohledů.

Ani jednoho nepřekvapilo, když Sasukeho další vrh opět skončil dokonalým úspěchem. Naruto se zhluboka nadechl. Třebaže nebylo pravděpodobné, že protivník poslední vrh zkazí, o vítězství se ještě nerozhodlo. Určitě to dokáže a užije si nádherný večer po boku svého milovaného Sasukeho.

Svraštil obočí soustředěním. Nevnímal nic než terč, nemyslel na nic než terč a takto poslal jehlice ke svému cíli.

Překvapeně hleděl na tři zcela čisté zásahy. Chvíli tam nerozhodně stál neschopen pochopit, co se vlastně událo, ale brzy ze zmatení změnilo v nefalšovanou radost. Zakřenil se na černovláska a poskočilo mu srdce, když spatřil jeho ohromenou tvář.

„To nebylo tak špatné, Naruto," pochválil ho, ale poté se z dere vrátil na tsun. „Ale ještě tě čeká dlouhá cesta, než se staneš plnohodnotným ninjou."

Blonďáček se zamračil. Klasický Sasuke.

Ten se už připravoval ke svému poslednímu pokusu. Naruto si všiml, že přestože předtím měl tělo uvolněné, teď celý ztuhl. Váhal.