Ten den Anne zazvonil telefon. Louis nespal celou noc a teď popíjel čaj na gauči a koukal do prázdna, tušil to. Harry se neozval, už měsíc, což u něj nebylo zvykem. Začal se třást pod náporem vzlyků, které zaplavily celé jeho tělo. Bohužel ze sebe nevydal ani hlásku. Sakra za měsíc a půl se měl Harry vrátit domů, měla mu skončit ta zatracená služba.
"Louisi" hlesla Anne, když položila telefon. Upustila hrníček s čajem na zem, který se rozbil o podlahu na malinkaté kousky a čaj se vylil všude okolo. Anne se sesunula k zemi a začala neskutečně plakat. Louis se pouze otřásal a tekly mu slzy z očí, ale žádný zvuk nevydal. Jen přešel k Anne, těžce polkl a začal s ní kolébat ze strany na stranu. "J-jeho plí-plíce" vydala ze sebe a Louisovi ihned blesklo - Harry není mrtvý.
"Co se děje Anne?" promluvil. "Kde je Hazz?"
"V nemocnici" řekla pomalu a srozumitelně. "Bomba" vydechla. "Vybuchla bomba v úkrytu, kde byl" zhluboka dýchala. "Ta budova se zřítila" Louis se trhaně nadechl, sakra jeho malý chlapeček. "Žebro mu propíchlo pl-plíci" rozplakala se Anne znova naplno. Louis brečel také, smutkem i štěstím. Děkoval Bohu, že Harry není mrtvý. "J-je v kó-kómatu."
"Pššt" utěšoval ji. Sám nemohl přemýšlet kloudně, natož aby Anne utěšoval, ale ona to potřebovala. "Bude v pořádku, nenechá nás tady" kolébal s ní dál.
"Já vím Louisi, já vím" vydechla.
Ten den se Louis také dovolal na ambasádu, aby s nimi mohl mluvit o Harryho stavu. Neřekli mu, ale nic pozitivního. Harry byl v kómatu a jeho šance na přežití byla skoro mizivá. Louis chtěl nějak pomoct, ale na místo kde Harry byl se přepravit nemohl. Zasedl tedy za svůj stůl a popadl papír a pero. Na obálku napsal "Prosím přečtěte tento dopis plukovníku Harrymu Stylesovi" a začal psát.
Ahoj Harry,
Tady Louis. Moc mi chybíš zlatíčko, jsi můj velký bojovník. Vím, že to zvládneš, budu se za tebe modlit každý večer dvakrát tolik jako doposud. Myslel jsem, že jsem ztratil smysl života, když zazvonil ten prokletý telefon, ale ty žiješ a bojuješ dál. Tvá plíce je zničená, propíchnutá tvým žebrem a ty jsi v kómatu. Tak mi to bylo vysvětleno lidmi z ambasády a tvou mámou, Anne. Modlí se za tebe a neustále pláče. Stejně tak i Gemma, Zayn, Niall a celá má rodina. Doris s Ernestem ti namalovali nějaké obrázky, takže až budeš vzhůru, prohlédni si je. Moc jim chybí strejda Harry. Nesmíš mě opustit lásko, udělám pro to vše. Budu ti stále psát a pokud mi povolí hovory, tak i volat. Víš, tušil jsem že se něco stalo. Neozval si se měsíc lásko, ale hlavně že žiješ. Za měsíc a půl máš být doma Hazza, končí ti služba. Chápeš to? Už nic jiného, jen my dva. Prý když se do čtyř dnů probereš, převezou tě do jiné, mnohem lepší nemocnice! Tenhle dopis ti dojde, tak za tři dny, takže tě prosím lásko, snaž se. Miluju tě Harry. Přece si máme adoptovat miminko, teda pokud si to už četl. Pokud ne, rád bych si ho adoptoval. Prosím neopouštěj mě vojáku!
Tvůj drahý Louis Tomlinson.
Ahojte! Rychle vydávám nový díl a běžím na trenink:d Možná vyjde další díl na Štědrý den! Mějte se
ČTEŠ
Dear Soldier //Larry//
Fanfiction"Hazz?" zeptá se starší brunet, který právě prozkoumává mladšího odhalené paže. "Hm?" vydechne pomalu Harry, stále čekající na otázku. "Věříš v Boha?" zeptá se opatrně Louis. Přeci náboženství není nic špatného, ale i tak jde ohledně těchto věcí na...
