Můj nejdražší Lou,
Je to tu šílené! Chci domů, tak moc chci domů za tebou a za tím kocourem! Nemohl jsem číst tvé dopisy a neměl sílu na to s tebou mluvit. Brečím tu po večerech, jak strašně mi chybíš. Máma říká, že na tom nejsi o nic líp než já. Tak moc mě to mrzí zlatíčko, tak šíleně moc. Zvýšily se hlídky, takže mám čím dál tím míň volného času, na to abych ti psal dopisy. Včera tady zajali jednoho z vojáků, který se mnou míval hlídku. ZAJALI HO LOU! Je to tu šílené, naprosto šílené. Přeci jen, co bych od války čekal, je to absolutně normální. Jenže tohle bylo šílené! Šel se vyčůrat, upozorňuju, že vlezl jen dva metry za tábor a oni ho zajali! Chápeš to? Jsou všude, úplně všude. Je to, až neskutečné. Proto se nasadilo více hlídek a zavolaly se speciální posily. Už to tu dlouho nevydržím. Mám tu spousty dopisů od tebe, které si schovávám pod polštář a každý večer si je čtu znovu a znovu. Představuji si tě, jak sedíš nad papírem, svíráš pero a na čele se ti vytváří vráska, když urputně přemýšlíš, jak by si své city vyjádřil správně a nejlépe. Nejspíše ti tento dopis dojde těsně před narozeninami, takže Všechno nejlepší lásko!
Moc tě miluju Lou.
-Tvůj voják.
Myslím, že si character ask nechám hned na další díl! Vyjde taky dneska, protože tohle je opravdu kraťounké, tak ať to nějak odčiním:)
ČTEŠ
Dear Soldier //Larry//
Fanfiction"Hazz?" zeptá se starší brunet, který právě prozkoumává mladšího odhalené paže. "Hm?" vydechne pomalu Harry, stále čekající na otázku. "Věříš v Boha?" zeptá se opatrně Louis. Přeci náboženství není nic špatného, ale i tak jde ohledně těchto věcí na...
