Badly in love w/GEJMR,MenT *Mejmr* [DOKONČENO]

S tebou ano

--K-- 
   Okey..panika. Já to povedal nahlas. Zreteľne ho to zaskočilo. ,,Ehm...tak asi díky" zasmial sa. ,,Nemáš za čo" usmial som sa. Začal mu hráť telefón. Ako ho zdvihol, úsmev mu zmizol z tváre. Otočil sa a niečo rozprával. Keď dorozprával, otočil sa a venoval sa opäť mne. ,,Čo sa stalo? Posmutnel si" pozrel som sa mu priamo do očí. ,,Nic" nadýchol sa ,,Kam půjdeme?". ,,Ku mne?" zdvihol som jedno obočie ,,A tam mi povieš čo sa deje". Povzdýchol si a išiel za mnou.

--G-- 
   Dovedl mě k sobě domů. Odložil jsem si batoh a začal si prohlížel jeho byt. ,,Poď do obývačky" zavolal na mě. Sedli jsme si na pohovku. ,,Tak..." usadil se ,, Čo sa deje?". Mlčel jsem. ,,Predtým si mi to taky povedal a uľavilo sa ti" chytil mě za stehno...aww..počkat co?! ,,Nom...on...je..." snažil jsem se říct smysluplnou větu ,,Honza je v nemocnici". ,,Prečo?" napřímil se a hypnotizoval mě svýma nádhernýma očima. ,,Je nemocný" do očí se mi hrnuly slzy ,,Vážně nemocný...Jeho poslední přání bylo, prožít zbytek svého života se mnou a ne s Markem...a já ho odkopl...a on teď..teď umírá". ,,Preboha" vydechl jenom. ,,Můžu za to já.." vložil jsem si hlavu do dlaní, aby mě neviděl brečet ,,Já ho zklamal...". ,,Nemôžeš za to...On ti to nepovedal..nemohl si to vedieť" přitáhl si mě do pevného objetí ,,Bude to lepšie...uvidíš..". Snad...doufám. Užíval jsem si jeho pevné objetí. ,,S tebou ano" zašeptal jsem potichu.