Snk in OnS?! /POZASTAVENO/

8.

Levi

Je krásné mít pokoj pro sebe, jenže se tu celkem nudím a mají tu bordel. Měl bych tu uklidit nebo se tu po té ubytovny projít.

Vyšel jsem z pokoje a šel v pravo, po celé chodbě byly jen dveře. Nikoho jsem moc nepotkával, asi už bylo pozdě v noci, jenže já nenaspím víc jak pět hodin denně, takže bych stejně jen čuměl do blba.

Potkal jsem schody a rozhodl se je sejít dolů, co bych asi tak u schodů mohl dělat, že jo? Dole byla opět chodbal, ale jedny z dveří vedly ven, že bych se šel projít? A proč ne, tady to smrdí a čerství vzduch je fajn.

Vyšel jsem ven a rozešel se rovně, vypadalo to tu celkem pěkně a opraveně, oproti tomu, co jsem viděl před tím, nikdy nikdo, ani člověk, ani upír či co to je. Sice jsem šel na vzuch, ale ten tu nebyl o nic lepší než vevnitř, až teprve teď mi došlo, jaký to je pohodlný na koni v lese, na vzduchu.

Začal jsem se pomalu procházet po této smradlavé ploše kolem dokola tý až rozpadající se budovy. Najednou jsem ale uslyšel obrovskou ránu následující hned několika dalšíma doprovázenýma zábleskem světla, jakoby se tříštilo sklo. Otočil jsem se na podpadku a šel podle zvuku k místu, odkud ty rány pocházely.

Jakmile jsem k nim vyběhl, už tam stálo několik lidí v bojovým postavení. Podíval jsem se na co tak čuměj a málem mě kleplo. Já ho zabiju!

"Erene, co si o sobě kurwa myslíš?!" Zařval jsem tak, že se mě lekli i ti kašpaři v pižamech a se zbraněma v rukách.

On se na mě podíval omluvným pohledem. Pohled jsem mu oplatil nasraným a kráčel si to k němu.

"Nechoďte k tomu, nevíme, co je to zač." Chytil mě za paži nějakej kluk.

"Pusť mě, já vím, co s ním dělat." Zpražil jsem ho pohledem a pokračoval v cestě. Celkem mě překvapilo, když vedle něj stála se zklopeným pohledem Hanji a Erwin zase s nasraným pohledem, samozdřejmě to korunovaly nechápavý pohledy všech okolo.

"Hanji, Erwine, co se tu stalo?" Podíval jsem se na ně.

"A proč je kurwa Eren v titání podobě?!" Zprdl jsem je.

"To se zeptej Hanji a Erena, já jsem papíroval, když si Hanji přišla pro Erena." Tak jsem se tedy podíval na ty dva.

"A mluvte, ty se Erene okamžitě vrať do podoby člověka a Hanji ty mluv a vysvětluj!" Hanji otevřela pusu, že něco řekne, ale do řeči ji skočil už v uniformě oblečený Guren.

"Co se to tu děje a co je to za potvoru tady?"

"Nevíme pane, prostě bylo několik ran a záblesk a když jsme se podívali z okna, viděli jsme toto, ale vypadá to, že tamti vědí co s tím." Oznámila nějaká dívčina Gurenovi a ukázala na nás.

"Vysvětlení?" Podíval se na nás tázacím pohledem.

"To byste měl, kdybyste té slepici neskočil do řeči." Obrátil jsem se na něj já.

"Hmm." Teď jsme se na ni otočili všichni.

"Nooo, řekněme, že jsem si vzala Erena stranou a jelikož jsem vzala vzorky krve upírovi, tak jsem to chtěla smíchat s krví Erena, třeba by nám to pomohlo u nás, ale když jsem mu tu krev vzala, tak se přeměnil. Nemělo se to stát, opravdu ne!" Podíval jsem se na Hanji pohledem 'jako really?'

"Když jsi mu krev brala u nás, stalo se ti to?" Zeptal se Erwin.

"Eeee, ne."

"Tak, jak to?"

"To nevím."

"Neměla jsi tu jehlu od něčeho zaprasenou, třeba od tý krve upíra?" Zeptal jsem se jí já.

"Nooo, možná..." Začala se koukat po všem ostatním, jen ne na mě.

"Tak a máme důvod. Erene, okamžitě se přeměň zpět!" Podíval jsem se přísně nahoru na Erena.

Z úst se mu jen vydraly nějaké zvuky a v obličeji vypadal bezradně. Myslím, že mu to nejde.

"Tch, teď tě budu muset z těla vyříznout, doufám, že ty meče, co jste nám dali budou fungovat a proříznou se až k němu."

"Jsou to prokleté zbraně na zabíjení upírů. Jestli to poraní tu potvoru je otázkou." Pokrčil rameny Guren.

Věnoval jsem mu vražedný pohled a křikl na Erena.

"Lehni! Ale tak ať nikoho nezalehneš!"

Udělal tak, ale že mu to trvalo. Když už jsem konečně mohl, dal jsem se do práce. Sekl jsem na krku té obludy, jenže prd. Ani ho to neškráblo.

"To je teda pěkně na nic... ani ho to neškráblo." Oznámil jsem naštvaně.

"Áááá, co teď?" Ozvala se fialovlasá holka. Shinoa, jo Shinoa.

"Sežeňte mi něco, čím se dá normálně sekat a chci to dvakrát." Zamračil jsem se.

"Levi, uklidni se, nemusíš tolik křičet..." Upozornil mě Erwin a já ho jen zpražil pohledem.

"Tady je vše jen na upíry, spratku." Odsekl Guren.

"A on se z toho sám nemůže dostat, když už se změnil?" Zeptala se Shinoa.

"No... může... ale..."

"Ale co???" Přerušila Hanji.

"Jaksi to teď nejde." Doplnil Hanji Erwin.

"Prostě mi doneste něco ostrýho a tečka. Nemáme někde naši výstroj?" Ohlídl jsem se netrpělivě kolem.

"Ta je někde v tahu i s těma hadrama, nikdo to neschovával." Řekl prostě Guren a já se naštval. On to vyhodil, vážně?!

"Děláš si ze mě srandu?! Tys to vyhodil?!" Krve by ses u mě nedořezal....

"Ne, je to jen někde schovaný. Mitsubo a Shinoo, jděte se po tom podívat...." Zamručel a oni s kývnutím odešli.

*****

Trčeli jsme tam asi půl hodiny, než se vrátili ty dvě holky. Ani jedna nenesla výstroj, takže on ji fakt vyhodil?!

"Nikde jsme ji nenašli, ale máme nože... třeba k něčemu budou." Uculily se přiblbe.

"Tch..." Vytrhl jsem jim je a šel pitvat Erena ven.

Guren

Myslím, že jsme všichni přítomni měli co dělat, abychom nevybuchli smíchy. Ten skrček jak tím pidi nožíkem řeže do toho obřího těla. Prostě k popukání.

Po asi další půl hodině, kdy naše píďalka snažila vyříznout to děcko, jsem ho stejně jako všichni od nás vzdal a šel si prostě lehnout. Ať se tam třeba uřeže k smrti.

____________________________________

Ehm... Zdravíme!

Tak po dlouhé době za zpátky ^.^'
Tato kapitola je sice kratší, ale i přes to doufáme, že se vám bude líbit....

Velmi se omlouváme za dlouhou neaktivitu a všechny chyby.

Veselé Velikonoce! 🥚