Snk in OnS?! /POZASTAVENO/

1.

Levi

Tch, kde je ten spratek, co dostal za úkol vytřít tohle patro, je tu bordel jako by se tu roky nevyklízelo. Abyste byli v obraze, teď jdu od Erwina, se kterým jsme sčítali stráty z minulé expedice za bránami. Mrtvích bylo poměrně málo, zato zraněných přibylo, nejhůř to asi schytal jeden kadet, který přišel o nohu.

"Shorty! Shorty! Pojď ke mě!" bože ta i tu tak scházela...

"Hele, ty čtyřoká slepice, tak za prvé neříkej mi Shorty, za druhé neječ tady jak na lesy a za třetí, proč bych k tobě měl vůbec chodit?" Otočil jsem se na tu slepici a svojí  chladnou maskou jí skenoval její naprosto štastný až šílený výraz ve tváři.

"Shorty, vždyť Shorty tak kawaiiii namae" Bože za co? Co jsem komu udělal?

"Ale jinak, něco se mi podařilo vytvořit a potřebuji ti to ukázat, Erwin už tam na nás čeká" Já jsem jenom protočil očima a šel za ní. Toho spratka můžu najít i po tom.

"Tak co si nám to chtěla ukázat Hanji?" Zeptal se Erwin ještě před tím než jsem s tou skákající slepicí dorazil do jejího kanclu. Kupodivu se zde nacházel i Eren, který právě čistil zem od jakéhosi žlutého sajrajtu.

"Oi spratku, co tady děláš?" Zeptal jsem se ho se svojí standartně kamenou a chladnou tváří.

"Levi, já si ho jenom vypůjčila, neboj nic jsem mu neudělala...zatím" To zatím si jenom zašeptala, ale já ji slyšel moc dobře. Přikývl jsem na souhlas a začal se venovat Hanji, která právě jakousi žlutě vypadající tekutinu (asi tutéž, kterou Eren právě drhl z podlahy) lila do kotle se zelenou tekutinou, teď  opravdu vypadala jako čarodejnice.

"Co to vůbec je Hanji?" protrhl ani ne půlminutové ticho Erwin a nebyl jediný koho to zajímalo. Nic jsem na sobě nedal znát, ale taky jsem byl poměrně zvědaví. Místo Hanji se však otočil Eren, který asi nepochopil, že jeho se to netýká. Asi kdyby se Hanji nerozmluvila, tak bych ho okřikl.

"No, Erwine, to já sama vlastně taky nevím" Tak ted jsme na ni s Erwinem čuměli jako na největšího idiota za zemi (a myslím, že ona by se klidně o toho největšího idiota mohla přihlásit, ikdyž na Nila a celou městskou policii-a to nemluvím o těch jednorožčích individuí, nemá).

"Takže si nás vyrušila z práce jenom tak?" Zeptal jsem se s neskrývanou naštvaností v hlase a pozvednutým obočím. Ten hlas zřejmě vyděsil i Erena, který se hned na to otočil a dělal, že celou dobu uklízel.

"Vždyť jste nic moc nedělali, ty ses jenom procházel po chodbě a Erwin čuměl z okna své kanceláře, tak nebrblejte o práci" Už jsem radši nic neříkal, protože ona si najde výluvu vždycky. Erwin zareagoval totožně tudíž dělal, že to neslyšel. Hanji mezi tím nalila tu žlutou břečku do břečky zelené a ozvala se poměrně hlasitá rána následována prudkým světlem, který donutil všechny dát si ruce před obličej a přivřít oči.

To světlo začalo pomalu ustupovat a my jsme tak mohli pootevřít oči. To co jsme však uviděli bylo více než zarážející. Stál jsem tam já, Erwin, Hanji a i ten spratek Eren, který tu pravděpodobně neměl být. Stáli jsme nejspíš v nějakém městě, kde se museli prohnad snad stovky šedesáti metrových titánů. Navíc to tu nevypadalo tak jako u nás. Domy byli postavené z něčeho jiného a jejich tvar a výška taky neodpovídali našim standartům, chodníky byli širší a nebyly vyskládány z kamenných dlaždic a u cest asi původně stáli, niní však už jen ležely pošlapaně cedule s nějakýmy obrázky. Opravdu divné místo.

"Kde to jsme?"

"To bys měla vědět ty, ty vychytralá brejlatá slepice" Řekl jsem nevrle Hanji, ale ona si teď rozhodně nezasloužila žádný přívětivý hlas, když ani neví kde jsme a to nás sem sama dostala.

"Ale já to nevím, Shorty" Ona mě prostě bude provokovat tou skurvenou přezdívkou. Erwin děla, že se jej to netýká a Eren vypadal, že za chvíli se buď přemění v titána nebo začne panikařit jako nějáká holka.

"Tak co kdybys to zkusila zjistit, Čtyřočko"

"Ale jak, když tady nikdo není?" V tu chvíli jsem se otočil o 180 stupňů a v dáli zahlédl jakého si vysokého muže s šedými vlasy, oblečením, kterým připomínal šlechtice.

"A co, tam toho?" Vzal jsem ji za rameno, otočil a ukázal prstem na toho muže. Spolu s námi se otočili Eren s Erwinem a tak jsme se všichni dívali na muže který k nám pomalou chůzí mířil.

"Toho bych mohla, vypadá jako nějaký zbohatlík" Jakmile to dořekla, tak muž zrychlil, že ani několik koní by ho nedohnalo a zakousl se (nespíš) Erenovi do krku, ten vypískl a vystrašeným pohledem nás skenoval a prosil o pomoc. Samozdřejmě jsme se po něm všichni vrhli, ale on mě a Hanji odmrštil jedím pohybem ruky a Erwina hned dalším. Na titána ale moc nevypadal, ale jeho síla tomu napovídala. V tom mi to došlo, Eren.

"Erene ať tě ani nenapadne se proměnit! Nevíme co by se tady mohlo stát" Eren jenom lehce přikývl a já s Erwinem (bez Hanji, protože ta vypadala, že každou chvíli vybuchne štěstím jak pozorovala tu potvoru) jsme se rozběhli proti němu i se zbraněmi a 3DM technologií, kterou netuším kde jsme vzali, protože já jsem ji rozhodně neměl, když jsem byl v Hanjiné kanceláři. 

Nyní jsme měli poněkud větší sílu a zbraně, takže jsme mohli lépe zaútočit, on to ale čekal  a vytrhnul své zuby z Erenova krku a ladně se nám vyhnul. Z boje nám vytrhl až Hanjinyn křik, když jsme se ale na ni podívali zjistili jsme že doslova poskakuje okolo nějakého chlápka s černo-červenými vlasy spetenými do copu. Musím říct že se na ni díval jako na nějakou opravdovou slepici, která má akorát hlad a obtěžuje s tím každého koho potká.

Muž věnoval zmatený a nechápavý pohled šedovláskovi, ten mu ho ale místo odpovědi oplácel. Po chvíli se, ale nově příchozí vzpamatoval a s velkým úsilím (Hanji si totiž nedala pokoj a stále kolem něj poskakovala) se dostal k šedovlasému. "Feride, co jsou zač?" Pohlédl na nás a snažil se té slepice, za kterou se musel Erwin už pořádně stydět, zbavit. "To netuším, ale když jsem uviděl to děcko musel jsem ochutnat"

"Já nejsem žádný děcko!!!" Zařval naštvaně se Eren. Čímž si, ale ten tupej spratek získal pozornost těch dvou podivínů. Když se na nás oba podívali jsem si něčeho všiml: oni mají oba červený oči! "Tvoje krev říká něco jinýho, Loli" Ušklíbl se Ferid myslím že to nějak tak bylo. Ten spratek se už začal nadechovat na nějakou další poznámku, ale v tu chvíli se něco stalo, všude jen tma...

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Zdravím! Tohle je můj nový příběh který píší společne s Eldinator

Dlouho jsme chtěly napsat nějakou FF, ale nevěděly jsme jakou, tak jsme se nakonec dohodly na našim oblíbených anime: Owari no Seraph a Shingeki no Kyojin.

Doufáme že se vám naše první kapitola líbí a budeme rády za všechny hvězdičky a komentáře.