Mine ✔ |book 1|

-20-

Z pohledu Logana

Zase se mi zdálo o ní. O její dokonalé tváři a jejím zvonivém smíchu. Miluju její smích. Z mého snu mě ale vyrušila rychlá melodie. Otevřu oči a natáhnu se pro mobil. ,,Ano?" přijmu to. 

,,Logane, potřebujeme, aby si přijel do práce. Máme tu menší komplikace," ozve se z druhé strany můj podřízený. 

,,Jsem tam do půl hodiny," zachraptím a pak mobil odhodím stranou. Přejdu do koupelny, kde si opláchnu obličej ledovou vodou. Potřebuju se probrat. Nikdy bych nevěřil, že mě skolí taková blbost. Láska. Co to vůbec je? Zamiluješ se, chceš pro ní udělat cokoli a nakonec se ti to stejně vymstí a totálně tě to zničí. 

Došel jsem dolů do kuchyně, kde jsem si naplnil misku cereáliemi a zalil je mlékem. Poté jsem to vše do sebe naházel. Oblékl jsem si čistou košili a popadl své černé sako. Vyšel jsem před dům a vylovil z kapsy krabičku cigaret. Když jsem nervózní nebo na dně, kouřím. Jednu si zapálím a nasednu do svého auta, kde si pootevřu okénko. Po hlavní silnici přijedu až k vysoké budově, kde se nachází má firma a zároveň sídlo mafie. Parkování přenechám osobám, které jsou za to placené a výtahem vyjedu až do nejvyššího patra. 

,,Tak o co jde?" sednu si za svůj stůl do pohodlného křesla. 

,,Problém s klientem. Nevyhovuje mu naše zboží," položí mi na stůl papíry. ,,Chce své peníze zpět," dodá. 

,,Ani omylem. Řekněte, že pokud má problém, ať sem přijde a vyřešíme ho," promnu si spánky. Otevřu vrchní šuplík od stolu a vytáhnu prášek na bolest hlavy. Zapiji ho neperlivou vodou a vyčkám pár minut než zabere. Najednou se mi kanceláří rozezní telefon. ,,Ano?"

,,Máte na lince toho klienta," promluví mladá sekretářka. Stisknu tlačítko číslo čtyři a tím přepnu hovor. 

,,Dobrý den. Logan Fox u telefonu," promluvím. 

,,Hele kamarádíčku, pokud mi nevrátíš prachy za ten tvůj šunt, nedopadne to s tebou dobře," podle hlasu usoudím, že to je starší muž. 

,,Co myslíte, že mi můžete udělat?" uchechtnu se. 

,,Tobě ne. Ale co té tvé mladé snoubence?" po jeho slovech se mi zastaví srdce, svaly se mi napnou a v žilách se mi začne vařit krev. 

,,Dotknete se ji a já vám tu ruku urazím," přecedím skrz zuby. 

,,V pět pod mostem u náměstí," rozkáže mi a pak hovor ukončí. Hodiny ukazovali čtyři hodiny. Došel jsem ke svému sejfu a zadal své heslo. Poté jsem si z něj vzal pár zbraní, které jsem si poschovával pod své oblečení. Sehnal jsem si doprovod a zároveň i odvoz. Chvíli před čtvrtou jsme vyrazili. Dorazili jsme přesně. 

,,Jsme tu," promluvím do tiché uličky pod mostem. 

,,Bylo jasné, že dorazíte," ozve se za mými zády. Všichni vytáhneme zbraně a namíříme je na tucet ozbrojených lidí, co na nás míří pistolemi. ,,Pojďme se dohodnout. Vraťte mi ty peníze a já slíbím, že se té mladé blondýnky už nedotknu," uklidní své muže a já ty své. 

,,Jak jste to myslel už?" vyhrknu. 

,,Ale klid. To byl vtípek. Co říkáte na mou dohodu?" přejde ke mně blíž. Pevněji sevřu rukojeť zbraně. 

,,Nic vám vracet nebudu," uchechtnu se. 

,,Tak to jinak nemám na vybranou," pokrčí rameny. Ještě si stihnu všimnout jeho nenápadného znamení, co dal svým mužům, kteří okamžitě začali střílet. Schoval jsem se za jeden sloup a občas vystřelil. Stihli postřelit hned dva mé muže. Ostatní, mezi kterými byl i Tessin otec, se schovali. Najednou za sebou uslyším nabití zbraně. Když se otočím, spatřím toho starého muže, jak stiskne spoušť a hlaveň vypustí jednu ze svých střel, která zasáhne mé rameno. Okamžitě vykřiknu a opřu se o zeď. Poté uslyším další ránu, která zakotví v mém stehně a to mě donutí padnout k zemi. Poslední ráno byla do břicha. Pak jsem slyšel další výstřely, ale to už mé tělo padalo do bezvědomí.

Máme tu první ale i poslední kapitolku z pohledu Logana. Snad se líbila ;*