Dobalila jsem si poslední kufr s oblečením a porozhlédla se po svém pokoji. Zbyl tu jen můj nábytek, ale nic v něm není. Naprosté prázdno. Nemůžu uvěřit, že už se stěhuji od rodičů. Vždy jsem říkala, že chci brzo začít žít sama a postavit se na vlastní nohy, ale teď bych se radši vrátila zpět do minulosti, když mi bylo osm a měla bezstarostný život. ,,Beruško, pojď dolů na večeři," objeví se ve dveřích mamka. Když spatří můj prázdný a tichý pokoj, zrudnou ji oči a následně z nich ukápne pár kapek.
,,Mami," vydechnu a natáhnu se k ní pro objetí. Následně se obě rozbrečíme.
,,Holky, večeře-" zarazí se otec, když za námi přijde, aby nás svolal k jídlu. ,,Já vím, že se to celé pokazilo, ale také vím, že jste obě silné ženy a vše zvládnete. Stačí se jen nadechnou a zvednout hlavu," pohladí nás obě po zádech. ,,A teď pojďte nebo nám to vystydne," mávne na nás a tak se vydáme do jídelny.
*******
Naposledy se dnes probouzím ve své posteli. Naposledy, se tu připravuji a snídám...
Asi v deset přijede Logan s nějakou dodávkou, do které jsme až do oběda skládali mé kufry a krabice. Pak jsme si dali s rodiči oběd a já se naposledy rozloučila s mým domovem. ,,Tak pa beruško. A jen chci, aby si věděla, že u nás máš dveře vždy otevřené a navždy tu jsme pro tebe," šeptne mi mamka do ucha a pak mě políbí na čelo. Její slova mě samozřejmě rozpláčou.
,,Buď opatrná a kdykoli sem přijď. Máme tě s maminkou hrozně moc rádi," obejme mě tentokrát táta. Pak mi dá pusu do vlasů a já se konečně dostanu zpět k Loganovi.
,,Tak vyrazíme," ozve se a otevře mi dveře od spolujezdce. Ještě jednou se ohlédnu na osoby, které se o mě celých sedmnáct let staraly a pak usednu do měkkých sedaček. Logan zapluje vedle mě a nastartuje. Zamávám dvěma osobám venku a vyjedeme po silnici mě neznámo kam.
Projedeme napříč celým městem, až se ocitneme na kraji města v obytné části, kde jsou jen samé domy a vily. Samozřejmě zaparkujeme u jedné obrovské vily, kterou si už na pohled zamiluji. Uchváceně vystoupím z auta a sleduji tu obrovskou budovu, které budu říkat domov. ,,Líbí?" uslyším u svého ucha.
,,Ujde," zavřu pusu a pokrčím rameny.
,,Fajn. Pojď, provedu tě," ukáže, ať jdu za ním. Vejdeme velkými dveřmi dovnitř a mě spadne čelist. Celý dům byl luxusně zařízení, byl to můj vkus a navíc tu všude měl nádherné černobílé fotky.
,,Ty fotíš?" pohlédnu na jednu z fotek, kde je nějaká malá holčička.
,,Občas. Tohle je má sestřenice," ukáže na malou holčičku.
,,Jsi v tom opravdu dobrý," uznám upřímně a pořádně se po domě porozhlédnu. Je tu obrovský a prostorný obývák s krbem, moderně zařízená kuchyň, malá koupelna se záchodem a vchod do zahrady.
,,Pojď, ukážu ti tvůj pokoj," mávne na mě a rozejde se po točivých schodech do druhého patra. ,,Tady mám pracovnu, tři pokoje pro hosty a tvůj pokoj," otevře dveře do krásného a světlého pokoje. Byla tu jen postel, obrovská skříň, stůl s počítačem a malá knihovna. ,,Kdyby si ještě něco potřebovala, stačí říct a já to dokoupím," ozve se.
,,Proč nespím s tebou?" napadne mě.
,,Ehm já myslel, že by to nebylo vhodné," trochu ho mou otázkou vyvedu z míry. ,,Zrovna jsem tě vzal z tvého domova a odvedl tě k pro tebe úplně cizímu muži a navíc ještě nejsme ani zasnoubení," pokrčí rameny.
,,Dobrá volba," řeknu po chvíli ticha a lehce se na něj usměji. ,,Ukážeš mi zahradu?" rozeběhnu se dolů a on za mnou. Vyšli jsme na prostornou zahradu obklopenou krásně zelenou trávou. Nacházela se tu malá terasa s pohodlnými křesly a grilem. Byl tu obrovský průzračně modrý bazén, vířivka a zahrada s květinami.
,,Ještě ti ukážu jedno místo," opatrně mě chytne za ruku. Nejdříve se leknu a vražedně mu pohlédnu do očí. Když ale ucítím hřejivé teplo, co vydává jeho ruka, uklidním se a dokonce mi je jeho dotek příjemný. Pomalými kroky se dostaneme do třetího patra. ,,Tady máme naší budoucí ložnici," otevře světlé dveře a vejdeme do pokoje, který celý prosklený obrovskými okny. Je tu obrovská a už od pohledu pohodlná postel, plazmová televize, malá šatna a prosklené dveře, které vedou na balkónek. ,,Až budeš připravená, bude to jen naše," chytne mou tvář a pohlédne mi do mých oříškových očí. Lehce se přiblížím k jeho tváři a očekávám, co se stane. Mírně se ke mně skloní a pootevře rty. Pak mu ale začne vyzvánět mobil. ,,Promiň," šeptne a odejde z místnosti. Přejdu k jednomu z oken a pohlédnu ven. Je to tu opravdu krásné. Možná, že si tu i zvyknu.
Tak po trochu delší době tu máte další... Snad se líbila ;*
ČTEŠ
Mine ✔ |book 1|
Romance,,Co je to za šéfa, že ti může rozkázat, abys mu dal svou jedinou dceru?!" vyjeknu a začnu přecházet po místnosti sem a tam. ,,Je to někdo, kdo nám může hodně ublížit, pokud mu nevyhovíme," povzdychne si otec. ,,Udělej to pro svojí rodinu. Prosím,"...
