BIZZLE

Chapter 16- „Tak v sedm, zlato."

JASON MCCANN/BIZZLE

Měl jsem neskutečný vztek, potom co odešla nahoru a nechala mě dole v kuchyni stát, jako idiota. Neměl jsem ani ponětí, co stojí za jejím chováním dneska, protože mi přijde, že taková nebyla.

„Jasone?" Ozval se Ryan chodby, což mě donutilo jít za ním z kuchyně.

„Hm?" Naštvaně jsem zabručel a čekal na to, co mi řekne.

„Pamatuješ si toho kluka, jak chodil s tvojí ségrou?" Co je to za debilní otázku bože můj. Ryan mě někdy fakt překvapuje tím, jaký blbosti mu běhají v hlavě.

„Myslíš Travise?" Zeptal jsem se s nechutí v hlase, protože k němu mám neuvěřitelně velký odpor. Nejen, protože chodil s mou sestrou, ale také protože je to prostě čůrák od narození.

„Přesně, Travise myslím. Jeho táta je Mark Davidson, že jo?" Opět se zeptal, jako by nevěděl, že to je pravda. Ryan zná jak Travise, tak jeho otce, takže mi nejde moc do hlavy, proč se ptá na tyhle otázky.

„Ryane, můžeš se sakra dostat k pointě?" Docela mě otravovalo, jak se pořád ptal na otázky, ke kterým odpovědi už zná.

„Dobře řeknu ti, na co jsem před chvílí narazil. Chtěl jsem trochu projet složku Hamiltonových, když už tady u nás je Candice, takže jsem si sednul dolu k počítači a zjistil jsem, že její matka má vztah s Markem Davidsonem, který je uvedený, jako otec Travise." Celou dobu, co Ryan mluvil jsem ho pozorně poslouchal, už jenom protože se to týkalo Candice a Travise.

„Takže mi chceš říct, že najdeme Travise i jeho tátu u Candice doma?" Ověřil jsem si to, co mi právě řekl a viděl, jak přikývnul.

„To znamená, že je oba dva můžeme zabít naráz." Usmál jsem se a sledoval Ryanův obličej, který mi potvrzoval moje myšlenky.

„Teď by bylo nejlepší, kdybychom se k nim pomocí Candice dostali blíž, a potom bychom je oba dva mohli oddělat." Navrhnul Ryan a já jsem přikývl.

„To bude hračka." Mrknul jsem na něj a šli jsme dolu do kanceláří, abychom to mohli ještě lépe promyslet.

           

           

„Myslím, že nejlepší nápad je dostat se k němu přes Candice, v čem spoléháme na tebe, Jasone." Řekl Mark, který má většinou ty nejlepší plány pro mise a taky, jak se nedostat nikdy do vězení, i přes všechno, co děláme.

„Teď to trochu nechápu." Zasekl jsem se, protože jsem upřímně moc nerozuměl tomu, jak v tom můžou spoléhat na mě. Netušil jsem, jakou bych v tom mohl hrát roli.

„Jasone, musíš se na to koukat z jejího pohledu, protože chceme, aby na to skočila a zavedla nás přímo k Travisovi a jeho otci, takže to, co provedeme, nebo spíš ty je, že jí prostě svedeš, nebo se s ní skamarádíš, co já do prdele vím, ale ona je ten člověk, který nás k nim zavede. Chápeš?" Jakmile mi to začal vysvětlovat, tak mi docházelo, co vlastně plánují a líbil se mi tenhle plán, jelikož budu pracovat a možná si i užiju, pokud víte, co myslím. Přikývl jsem Markovi na jeho otázku a opět se soustředil na plán této akce. Upřímně pokud jediné, co budu muset udělat je svést Candice, a potom zabít Travise a jeho otce, tak je to neuvěřitelně lehká práce.

„Takže já jí prostě jenom sbalím, a potom je zabijeme?" Ujistil jsem se, i když jsem věděl, že přesně takhle to bude.

„Jo takhle by to mělo vyjít, ale musíš to zahrát dobře, aby ti uvěřila." Přikývl jsem se podíval se na Ryana, který seděl vedle mě. Já teda sedím vždycky v čele, jen pro ujasnění, ať už je to jakákoliv porada. Musím mít totiž největší rozhled o tom, co se v místnosti děje a říká, jelikož jsem tady ten hlavní vůdce.

„A jakou roli v tom budeme hrát my?" Ozval se Ryan.

„To se domyslí časem, až se to rozběhne a budeme v obraze. Jasone, dneska to začne, takže potom si jí nějak udobři nebo něco." Přikývl jsem se šel si pro vodu do lednice, která byla v místnosti.

„Ale co když na to Candice neskočí, třeba mě ani nechce." Nadhodil jsem, a ne z důvodu, že bych chtěl, aby mě chtěla, ale kvůli tomu, aby vyšla ta mise.

„Tak za zkoušku nic nedáš, když tě nebude chtít, tak přijdeme na jiný plán, jak se k nim dostat." Posadil jsem se zpět na své místo a napil se z lahve.

„Tohle je asi tak obecně, jak by to mělo proběhnout a vy všichni buďte připravení, kdybychom vás potřebovali na nějakou akci, které budou probíhat. Ještě budeme vykrádat ten sklad, který je v ulici Ave, takže to vás ještě svolám. Mark a ostatní doladí detaily, a potom nám řeknou." Postavil se Ryan a oznámil všem, jak by to mělo pokračovat. Přikývl jsem, potom co se na mě Ryan podíval, jestli to takhle řekl správně.

„Doufám, že jste to všichni pochopili, protože už to nikdo do hajzlu opakovat nebude," postavil jsem se a upravil si košili, kterou jsem měl oblečenou, „chci abyste zjistili všechny detaily o tom skladu do neděle, takže na to máte týden." Řekl jsem s vážnou tváří, jakmile jsem skončil s mou řečí, tak se všichni postavili a já jsem odešel zpět nahoru.

Koukal jsem se na telefon, když jsem šel směrem do obýváku, ale v tom do mě někdo narazil.

„Panebože, moc se omlouvám." Ozval se hlas Candice a já jsem se snažil maximálně udržet, abych na ní nevyjel, když už jí mám přesvědčit kvůli té misi. Zatřásl jsem hlavou a zvedl svůj telefon ze země, jelikož kvůli tomu nárazu spadl

„To je v pohodě." Usmál jsem se a viděl, jak se lehce začervenala. Takže to znamená, že to hraju dobře. Jsem si dost jistý, že bych mohl být hercem, jelikož mi tohle docela jde i s obchodováním a vražděním lidí.

„Dobře." Obešla mě a chtěla odejít, ale já jí vzal za zápěstí a přitáhl si jí zpět k sobě, takže lehce narazila do mé hrudi.

„Chtěl bych tě večer někam vzít. Jen ty a já třeba na večeři, bez hádek a utíkání. Co ty na to?" Navrhnul jsem a sledoval její obličej, na kterém seděl překvapený výraz, jelikož to stoprocentně nečekala.

„Byla bych moc ráda." Usmála se.

„Tak v sedm, zlato." Mrknul jsem na ní, a když jsem já pustil, tak odešla nahoru po schodech do pokoje. Upřímně je mi naprosto jasné, co si teď myslí, potom co se stalo minulou noc. Předstírám, že si to nepamatuju, ale teď se mi to krásně hodí, jako záminka, pro tu večeři. Jason McCann vždycky ví, co dělá, i když to tak občas nevypadá. Šel jsem do obýváku si sednout a koukat na televizi a mezitím jsem přemýšlel, o tom jak by ta večeře měla probíhat.