„Co jste za tvory?" zvedal se Kaspian ze země, stejně jako většina námořníků.
„Velcí," ozval se zvláštní, chrčivý hlas. Všichni se automaticky otočili za zvukem, ale nikdo tam nebyl, pouze vzduch. „Velcí s hlavou tygra a tělem..."
„Tělem jinýho tygra!" dokončil za něj někdo jiný. Všechny hlavy se znovu otočily za zvukem, ale ani tam nikdo nestál.
„Tak si s náma nezahrávejte, nebo vás roztrháme!"
„Jooo, roztrháme vás k smrti!"
A najednou, z ničeho nic, se přede všemi začali objevovat zvláštní tvorové. Byli poměrně malí, zdánlivou výšku nabrali tak, že na sobě stáli. Ale to nebylo to nejzvláštnější. Měli jen jednu nohu; zato ale obrovskou, s ještě větším chodidlem.
„A já vás umlátím svými drápy!"
„Jooo!"
Tvorové se střídali v mluvení a vymýšlení výhružek, ale neuvědomovali si, že jsou viditelní.
„A taky nás rozmáčknete svýma obříma břichama?" zasmál se Kaspian.
V odpověď se mu dostalo sborové: „Jooo!" a teprve pak následovalo hromadné zmatení. „Tlustými břichy? My nejsme tlustí!"
Nakonec jeden z nich neudržel rovnováhu a spadnul. Chim se uchechtla – tvor vypadal komicky. Kaspian, Edmund, ani další muži poblíž nečekali a pokud měli zbraň, namířili je na ně.
„Kde je Lucka? Kde je moje sestra?" zeptal se Edmund a tvor se nervózně ošil a podíval se po svých druzích.
„Řekni mu to. Jooo, řekni mu to," říkali jeden přes druhého tvorové, kteří vypadali vyděšeně, že můžou být v ohrožení.
„Je v sídle," odpověděl mu nakonec jeden z tvorů.
„V jakém sídle?" zeptala se zmateně Chim. Žádné sídlo tu nikde nebylo, byla tu všude jen okrasná zahrada.
„V tamthletom sídle," trhl jeden z tvorů hlavou kamsi do zahrady. Všichni se otočili a stejně jako se před chvílí postupně zviditelňovali tvorové s jednou nohou, zjevovalo se před nimi velké sídlo porostlé břečťanem.
„Už mě nebaví, jak mě pořád někde necháváte!" ozval se najednou za nimi naštvaný hlas. Chim se otráveně otočila. Eustác. Ach jo.
„Heleee, to je to prase!"
„Jooo, to je to prase!" začali skandovat tvorové, kteří k Eustácovi doskákali trochu blíž.
Chim a Edmund se na sebe podívali a měli co dělat, aby se nerozesmáli. Eustác šíleně chrápal, takže termín prase byl přesný. Najednou ale jako by se tvorové zbláznili a začali ječet, seskakovali ze sebe a utíkali pryč. „Čaroděěěj!" křičeli po cestě a pomalu mizeli v dálce.
Chim se podívala směrem k sídlu, které před chvílí na zahradě vyrostlo a shledala, že ti malí tajtrlíci mají pravdu, doopravdy ten muž vypadal jako čaroděj. A navíc vedle něj šla Lucka. Nic se jí nestalo.
„Edmunde! Kaspiane, Chim," pozdravila je. „Tohle je Koriakin. Strážce tohoto ostrova. Pojďte dovnitř."
Koriakinse na pozdrav uklonil a pobídl směrem k sídlu, ale teprve ažv místnosti, která pravděpodobně byla knihovnou, se pořádně rozpovídal.„Učinil jsem tu veškeré živé tvory a samozřejmě mé sídlo neviditelné, kvůlinesmírnému zlu, které stíhá vody, jež obklopují tento ostrov." Z jednéz polic vytáhl obří svitek a rozhodil ho.
ČTEŠ
Meant to be together (Letopisy Narnie / Edmund / CZ)
Fanfiction"Často je těžší porazit svou vlastní slabost než bojovat se zlem, které se děje někomu jinému." Všichni asi známe příběh o Jitřním poutníkovi, na kterém se král Kaspian vydal hledat lordy Telmaríny. Všichni dokonce známe legendy o čtyřech králích a...
