𝐖𝐞𝐥𝐜𝐨𝐦𝐞 𝐭𝐨 𝐦𝐲 𝐦𝐢𝐧𝐝 | Mystery

Kapitola 9

Na svém rameni jsem ucítila něčí ruku, rychle jsem se otočila a spatřila Hanse.

,,Ahoj" pozdravil mě s úsměvem.

,,Ahoj"

,,Jdeš domů?" zajímal se.

Souhlasně jsem zakývala hlavou. Stále pro mě bylo trochu divné se s ním normálně bavit, přeci jenom to byl vždy člověk, ke kterému jsem tak trochu vzhlížela. No jen si to představte, kdyby váš rodič chodil s někým, koho obdivujete.

,,Viděl jsem tvého kamaráda" oznámil mi, když jsme se společně rozešli cestou domů.

Není to můj kamarád, pomyslela jsem si, ale nahlas jsem jen něco nesrozumitelného zamumlala.

,,To je ten, co s tebou brigádničí?"

,,Jo" přikývla jsem.

V dálce se už rýsoval obrys našeho domku.

,,V jaké školce, že to pracuješ?" ptal se mě Hans.

,,V té nedaleko naší školy" odpověděla jsem.

Hned na to se Hans z ničeho nic zastavil.

,,V té na konci Brodské ulice?" ujišťoval se s podivným výrazem ve tváři.

,,No..jo"

,,Hm" zamručel a stejně tak rychle jako se zastavil, se dal znovu do pohybu.

Vůbec se neobtěžoval s tím, počkat na mě. Pádil domů jako by mu snad hořelo za patami. Zdá se mi to, nebo se ten den všichni chovali nějak divně?

Když jsme oba dorazili domů, Hans ihned zapadl do svého pokoje, který byl, po tom, co se k nám před několika měsíci takřka nastěhoval, něco jako jeho pracovna. Trávil tam většinu času, když ještě mamka nebyla doma, takže to vlastně ani tak podivné nebylo. Vlastně mi to i bylo jedno, stejně jsem se s ním bavit moc nechtěla.

Rozhodla jsem se napsat zprávu Honzovi, od toho dne, co jsme spolu byli ve školce, se mi vůbec neozval, možná byl naštvaný, že mě nedokázal přemluvit, tudíž by nás zpráva o tom, že jsem s Karlem nakonec i přes mojí nevoli mluvila, mohla trochu usmířit. Navíc mě zajímalo, zda mu Karlovo chování taky nepřijde divné.

K mé smůle však zůstala moje zpráva i po dvou hodinách nepřečtena. Divné, čím může být asi tak duch tolik zaneprázdněný? Čekání na odpověď jsem tedy vzdala a rozhodla se využít volného odpoledne. Bylo to tak dlouho, co jsem si jen tak četla, nebo něco čmárala. Všechny ty události mě prostě změnily, už nejsem taková, jaká jsem bývala.

Navečer se můj mobil konečně probudil k životu, nebylo to ale díky zprávě od Honzy, psal mi Martin.